Dnes je pátek 27. listopadu 2020., Svátek má Xenie
Počasí dnes -1°C Skoro zataženo

Známé pohádky v sobě ukrývají téma sexu, žárlivosti i incestu

Známé pohádky v sobě ukrývají téma sexu, žárlivosti i incestu
Princezna se zlatou hvězdou | zdroj: Profimedia.cz

Co se podle psychologů ve skutečnosti skrývá za pohádkami o Sněhurce a princezně Ladě? Probouzející se sexualita, žárlivost i incest.

Pohádky byly původně určené dospělým a pro dětské posluchače je upravili až známí spisovatelé. Legendy a báje, ze kterých čerpali, byly totiž plné násilí a sexu. A ačkoli se některé z těchto jevů podařilo spisovatelům na první pohled skrýt pod různé symboly, psychologové jejich pravý význam rozluštili. Skrytý podtext u Popelky, Šípkové Růženky nebo Krásky a zvířete, jsem si již přiblížili. Tentokrát se vydáme za tajemstvím Sněhurky a Princezny se zlatou hvězdou.

O výklad těchto populárních pohádek se postarala nejen psycholožka Marie-Louise von Franzová, ale i dětský psycholog Bruno Bettelheim. Jeho knížka Za tajemstvím pohádek dodnes patří mezi vysoce ceněné práce. Pohádky díky jeho výkladu dostávají úplně jiný, místy až šokující rozměr. Důležitou roli při odhalování skutečného významu pohádkových příběhů hraje i historie. Ta připomíná, že krutostmi a sexem se dříve nešetřilo.

Sněhurka a sedm trpaslíků

První zpracování Sněhurky má na svědomí spisovatel Giambattista Basile a jeho příběh má s pojetím bratří Grimmů či Františka Hrubína jen pramálo společného. Pohádka italského literáta se jmenovala Otrůček a místo Sněhurky tu vystupovala dívka Lisa. V jeho verzi bychom marně hledali trpaslíky i otrávené jablko. Lisa totiž usne poté, co se učeše začarovaným hřebenem, a ve skleněné rakvi následně stráví sedm dlouhých let, přičemž rakev roste s ní. A oproti nejznámější verzi krásku neoživí princ, ale její macecha poté, co v záchvatu žárlivosti zatřese s rakví, víko se otevře a Lisa spadne na zem. V ten okamžik jí z vlasů vypadne hřeben a probudí se. Nevlastní matka ji následně promění v otrokyni, odtud název Otrůček. Z otroctví ji pak zachrání její strýc, který ji pozná a macechu vyžene.

Trpaslíky a řadu dalších známých motivů přidali do příběhu až slavní bratři Grimmové. Stejně jako spisovatel Basile ale upozorňují na generační konflikt mezi Sněhurkou a macechou. Králova druhá žena nemůže přenést přes srdce, že stárne, a na svoji nevlastní dceru chorobně žárlí. Obává se totiž, že Sněhurka zaujme díky své kráse hlavní slovo ve společnosti a královnu bude každý opomíjet. Ostatně Sněhurka žije s macechou na zámku už několik let, ale hrozbou se pro ni stává až tehdy, když přijde do puberty a začne se měnit v ženu. Nenávist ke Sněhurce navíc ještě posílí zrcadlo, které královně každodenně odpovídá, že nejkrásnější ženou na světě je její nevlastní dcera.

Podle psychologa Bettelheima to poukazuje na narcistické rysy stárnoucích žen, které se nechtějí vyrovnat s realitou. Královna proto uloží myslivci, aby Sněhurku zabil a jako důkaz usmrcení jí přinesl její játra a plíce. Myslivec není z kamene a děvčete se mu zželí. Tak se Sněhurka dostane k trpaslíkům. A právě čas strávený u nich je pro příběh zásadní. Tím, že se Sněhurka stará o své hostitele, se připravuje na dospělý život. Vaří jim a pečuje o ně, což jasně odkazuje na budoucí role manželky a matky.

Na scéně se ale v průběhu času opět objeví nelítostná macecha, která na sebe bere různé podoby a za Sněhurkou se vydává hned třikrát. Nejdříve ji láká na šněrovadlo do živůtku, později na hřeben. Oba předměty jsou otrávené, ale díky včasnému příchodu trpaslíků z práce se podaří dívku oživit. Třetí královnin pokus ale už zmařit nedokážou. Královna přichází za Sněhurkou s krásným červeným jablkem. Zatímco ve verzi bratří Grimmů se Sněhurka do ovoce zakousne hned, v Hrubínově pojetí se chvíli ostýchá, ale při odchodu převlečené královny nevydrží a ukousne si.

Jablko je odjakživa symbolem plodnosti a podle psychologických výkladů to znamená jediné: Sněhurka neodolala pokušení a probudila se v ní touha po dosud nepoznaném - sexualitě. Alespoň co se týče fyzických předpokladů. Tělesná zralost ale automaticky neznamená, že je dotyčná připravená i duševně. Proto musí Sněhurka strávit ještě nějaký čas v rakvi. Probouzí se až po zásahu prince, který mladou ženu vyzvedne z rakve, aby si ji lépe prohlédl. Poté, co Sněhurce klesne hlava, vyplivne kousek otráveného jablka a nabírá plného vědomí. Tím je dokončen proces dospívání a může svůj život spojit s princem.

Princezna se zlatou hvězdou

Pohádka o princezně Ladě má české kořeny. Božena Němcová ji zpracovala na základě pověsti O Kašovické princezně se zlatou hvězdou na čele. Jak název napovídá, ona legenda se udála v Kašovicích nedaleko Sušice. Dodnes tu stojí zřícenina tvrze, která je pro vyprávění příběhu klíčová. Po boku mladého pána tu žila krásná princezna, ale než k tomu došlo, vytrpěla si své. Prchala totiž před svým nevlastním otcem, nikoli před domluveným nápadníkem. Ale vraťme se pěkně na začátek.

Byl jednou jeden mocný pán, který se oženil s krásnou ženou a za svou přijal i její malou dcerušku Boženu. Rodinné štěstí ale netrvalo dlouho. Paní, kterou zdobí zlatá hvězda na čele, brzy umírá a na smrtelném loži si od manžela vyprosí slib, aby jeho příští žena byla stejně tak krásná jako ona, včetně nezvyklé ozdoby. Pán se proto vydal do světa, kterým bloudil dlouhá léta, ale žádnou takovou ženu nenašel. S nepořízenou se vrátil domů a spatřil Boženu, která jako by nebožce ženě z oka vypadla. Pán se do ní zamiloval a Božena měla oprávněné obavy, že ji otčím hodlá pojmout za manželku, a z panství utekla.

Aby ji nikdo nepoznal, vyměnila si s žebrákem šaty, svázala si vlasy pod čepec, díky čemuž vypadala jako chlapec. Jednoho dne narazila na onu kašovickou rytířskou tvrz, kde získala práci kuchtíka. Pak se příběh víceméně podobá tomu, jak jej známe z pohádky Princezna se zlatou hvězdou. Pán domu – rytíř Václav - se na plese zamiluje do neznámé krásky, kterou není nikdo jiný než Božena. Díky zapomenutému prstenu v polévce později Václav odhalí její skutečnou totožnost a koná se svatba.

Není divu, že pro známou sběratelku lidových pohádek a legend Boženu Němcovou bylo toto téma natolik atraktivní, že se ho rozhodla zaznamenat pro své čtenáře. Aby to byla ale opravdová pohádka, obohatila ji hned o několik nových prvků. Kromě myšího kožíšku přidala i tři úkoly spočívající ve výrobě jedinečných šatů a dokonce i morální ponaučení varující před incestem.

V příběhu figuruje královský pár, kterému se narodí dcera. Při porodu ale královna, kterou zdobí zlatá hvězda na čele, umírá. I v této verzi král umírající slibuje, že i jeho další choť bude stejně půvabná jako ona sama. Pak příběh pokračuje stejně, krásnou ženu král nikde nenachází do té doby, dokud nedospěje jeho vlastní dcera Lada. Ta v knižní předloze tedy neutíká před králem Kazisvětem, ale před svým vlastním otcem. Kazisvěta do vyprávění přidal až režisér Martin Frič.

Ačkoli se tím Frič vyhnul vysvětlování pojmu incestu, Božena Němcová musela na tento prvek ve svém díle myslet. Proto se dočteme, že se zamilovanému králi zjevila jeho mrtvá žena, která ho za hříšnou lásku kárala a žádala nápravu. Díky tomuto prozření se král "odmiloval" a na Ladu už pohlížel jen jako na svoji dceru, nikoli ženu. Šťastný konec mají tedy obě verze, byť ta filmová je pro mnohé pohádkové fajnšmekry přijatelnější.

Ať už ale fandíte jakékoli pohádce, vězte, že podle etnologů a folkloristů vypovídají také o tom, jak to kdysi chodívalo. Důkazem jsou výše uvedené pohádkové příběhy. Ženy často umíraly při porodu dítěte a výchovy jejich potomků se poté ujala nová otcova manželka. A s novou macechou za zády neměly zvláště dívky lehký osud. I když takový Petr Máchal z pohádky S čerty nejsou žerty si se svou nevlastní matkou taky užil své.

Zdroje:
vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,160 26,240
USD 21,900 22,020
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma