Babišův vyzyvatel, nebo pirátská naděje zhroucená do sebe?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Ve vedení Pirátské strany prozatím zůstává Jakub Michálek, naopak ho opustil europoslanec Mikuláš Peksa. To hlavní ale Piráty čeká v následujících měsících. Rozhodující bude, jak příští rok dopadnou v krajských volbách. Už teď však narážejí na své limity. V čem spočívají?

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš,zdroj: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

Celostátní fórum České pirátské strany tento týden rozhodlo o tom, že její místopředseda Jakub Michálek nebude odvolán kvůli obvinění ze šikany spolustraníků a setrvá ve funkci. Svůj slib ale splnil místopředseda Pirátů, europoslanec a nově předseda Evropské pirátské strany Mikuláš Peksa, který dopředu avizoval, že rezignuje na post stranického místopředsedy, jestliže Michálek bude nadále členem republikového předsednictva Pirátské strany.

Navenek sice nepůsobí dobře, když výsledkem snahy odvolat jednoho místopředsedu je to, že z vedení strany odchází jiný místopředseda. Pokud ale nyní v partaji nastane klid a Piráti si bez dalších emocemi nabytých tahanic celou věc a vše, co se kolem ní semlelo a napsalo, vyhodnotí a poučí se z toho, nemusí to s nimi být tak zlé. I když stále hrozí, že kolem Peksy a Michálka se zformují dva proti sobě naladěné tábory, jejichž spory budou dál Pirátské straně škodit.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš po hlasování o Michálkově odvolání na svém facebookovém profilu mimo jiné napsal: "Dnes jsme navrhli jako předsednictvo rozpočtové opatření, které je předpokladem pro nastartování změn, které naše rostoucí organizace potřebuje. Do Vánoc bychom pak spolu s lidmi, kteří se tématu ve straně již věnují, chtěli mít konkrétní plán a návrhy na změny včetně například supervize či zavedení mediační služby ve straně. Tedy služby nezávislé na vedení strany, která bude kterýkoliv jen náznak podobného problému či pocitu našich lidí pokud možno řešit již v zárodku."

Nakolik tyhle kroky zafungují a Pirátské straně pomůžou, se teprve uvidí. Důležité bude, jak se situace v partaji vyvine jednak na lednovém celostátním fóru v Ostravě, kde si Piráti mají zvolit nové vedení a kde už předseda poslaneckého klubu Michálek do republikového předsednictva kandidovat nehodlá, a hlavně, co se ve straně bude dít v období, které bude následovat.

Ovšem nejde jen o vnitrostranické rozepře, které Piráty v posledních týdnech poškodily a které, pokud by se znovu vrátily a veřejně přetřásaly, mohou mít na voličské preference strany dost neblahý vliv. A to tím větší, čím blíže budou krajské či sněmovní volby.

Krajské volby a mediační služba a supervize

Pokud Piráti mají stále ambici být nejen druhou nejsilnější stranou v Poslanecké sněmovně, nýbrž hlavním soupeřem a vyzyvatelem hnutí ANO, musí už v krajských volbách, jež se konají příští rok na podzim, dosáhnout výsledku, který by tomu odpovídal.

Jestliže ve volbách do krajských zastupitelstev výrazně zaostanou za očekáváními, vyšlou tím nejen zprávu o tom, že to nejlepší mají již za sebou a v následujících volbách do dolní komory to bude už jenom horší, ale i dovnitř do strany to bude dost nepříjemná rána. Ta Piráty může demoralizovat a znovu oživit různé hádky a přetlačované - kdo za to může a jak straně ten či onen ublížil. A přestože v té době už může fungovat Bartošem zmiňovaná mediační služba a supervize, nemusí to zdaleka stačit.

Krajské volby jsou proto pro budoucnost Pirátské strany klíčové. Navíc se na nich ukáže, nakolik Piráti zvládají svůj pokračující růst a rozšiřování na další politickou úroveň, kde doposud působili jen minimálně.

I kdyby v krajských volbách uspěli, potíže mohou přijít později ve chvíli, kdy začnou fungovat nové krajské rady a zastupitelstva. Pokud by se na této úrovni objevily problémy - ať už spojené s vnitrostranickými spory, všemožnými výběrovými řízeními, rozdělováním stranických peněz, ale třeba i s fungováním krajských koalic - a do toho by se konaly sněmovní volby, s pirátskými preferencemi by to rovněž mohlo dost zásadně zacloumat.

Můžeme vyjít z toho, že v minulých sněmovních volbách Piráti získali 10,79 procenta hlasů, takže kdyby jejich průměrný výsledek v krajských volbách byl nižší, žádný velký úspěch by to nebyl. Ve volbách do Evropského parlamentu měla Pirátská strana dokonce 13,95 procenta hlasů.

Tam, kde v posledních volbách do krajských zastupitelstev kandidovali samostatně, překročili Piráti pět procent jen v Karlovarském kraji (5,46 procenta). Společně se Stranou zelených se jim to podařilo ještě v Jihomoravském kraji (5,11 procenta). To, že si v nadcházejících krajských volbách Pirátská strana polepší, je zřejmé. Otázka je, o kolik to bude.

Stagnující preference a vnitrostranické kauzy

Ivan Bartoš a jeho partaj mají značné ambice. Ovšem stále více to vypadá, že Piráti narážejí na své limity, a to jak vnitřní (viz vzrušené projednávání Michálkova odvolání, během kterého vyšly najevo napjaté vztahy mezi některými členy Pirátské strany a další nedostatky vnitřního fungování partaje), tak vnější.

Podle volebních průzkumů pirátské preference spíše stagnují. Když se podíváme na poslední půlrok a šetření od CVVM, agentury Kantar TNS, společnosti Median a STEM, nejčastěji se pohybovaly mezi 12 až 14 procenty, naproti tomu preference Babišova uskupení nad 30 procenty.

To samozřejmě není žádná sláva. Představa, že by Piráti mohli v příštích sněmovních volbách atakovat hranici 20 procent, se nezdá být příliš pravděpodobná. V roce 2017 byli pro spoustu lidí jednak nadějí, a jednak neznámou, do které si mohli leccos projektovat.

Během posledních dvou let to postupně odpadá a naopak hrozí, že část voličů, kteří jim buď dali svůj hlas, nebo o tom v nějaké fázi uvažovali, si najdou důvod, proč je nevolit. Ať už jsou to některé jejich konkrétní nápady (například pomocí elektroměrů zjišťovat počet prázdných bytů v Praze či zavedení státního fondu penzijního připojištění, jehož výnosy by měly pokrýt aspoň inflaci a který by měl být alternativou k soukromému penzijnímu připojištění) nebo vnitrostranické kauzy, pletichy a dohady.

Aby Piráti mohli skutečně konkurovat Babišovu uskupení, museli by se stát v mnohem větší míře obecně přijatelnou volební silou. Jako protestní varianta pro část voličů tak mohou získávat 10 až 15 procent hlasů (za předpokladu, že si protestní image udrží), ovšem už ne o moc více.

Transparentnost, neotřelost a pracovitost

Nic ve zlém, ale Pirátská strana stále působí jako parta exotů. Jsou zapálení, energičtí a zároveň trochu divní, a i když se snaží působit serióznějším dojmem, než když byli mimo sněmovnu, jsou prostě sví. Na tom není nic špatného, své příznivce si našli a nacházejí i tak, nebo možná právě proto. Velikost jejich volebních preferencí to však poněkud omezuje.

Kromě toho u některých voličů Piráti stále narážejí na to, co v diskuzi pod mým textem Co dáme české demokracii ke 30. narozeninám zdůraznil jeden čtenář: "A volit 18 leté puboše, no to je úplně na palici! Viz Piráti. Děcka bez zkušeností se stali 'zákonodárci'?! To nevymyslíš!"

Tohle tvrzení sice není věcně zcela správné – když byli Piráti do sněmovny zvoleni, jejich nejmladšímu poslanci bylo 21 let a těm ostatním většinou kolem třiceti nebo i více let - ale na druhou stranu tahle připomínka odráží to, že pirátští politici se mnoha lidem mohou jevit jako holobrádci, kteří toho nemají příliš za sebou.

A je pravda, že zkušenosti některých z nich mimo politiku jsou spíše chabé. To však nemění nic na tom, že mají jiné přednosti (transparentnost, neotřelost, pracovitost, vůli vyjít ze zajetých kolejí a přicházet s novými nápady), i když by jim možná neuškodilo v některých případech či momentech chovat se a vystupovat s trochu větší pokorou.

Těžko říct, co s výše naznačenými limity mohou Piráti dělat, aby s nimi výrazněji hnuli, a přitom se nevzdálili od svých kořenů a ideálů. Pokud na nich lpějí, musí se asi smířit s tím, že nikdy nebudou stranou pro dvacet a více procent voličů. A pokud ano, už to nebudou oni, nýbrž docela jiná partaj.

Tagy: Česko domácí Parlamentní volby Česká pirátská strana hnutí Ano česká vláda česká politika Poslanecká sněmovna ČR senátní a krajské volby

Zdroje: Vlastní