Dnes je úterý 16. dubna 2024., Svátek má Irena
Počasí dnes 11°C Oblačno

Více informací, ale i represe: stát si chce došlápnout na odmítače očkování

Více informací, ale i represe: stát si chce došlápnout na odmítače očkování
Situace okolo povinného očkování v Česku není ideální. | zdroj: Profimedia

Situace okolo povinného očkování v Česku není ideální. Například spalničkami se v roce 2019 nakazilo vůbec nejvíce osob za posledních několik desítek let. Konkrétně 590 lidí (stav k 22. 11. 2019). Ministerstvo zdravotnictví a další státní i odborné instituce přiznávají, že situaci podcenily, píše Lenka Kadeřávková na webu Hlídací pes.

Stát proto chystá hned několik opatření. Kromě zákona o odškodnění, který má "otupit hrany odpůrců očkování", jde i o určité represivní nástroje a oficiální edukační portál s podrobnými informacemi mimo jiné právě o vakcinaci.

Odmítači strhávají ty váhající

Nedůvěra české populace (nejen) k povinnému očkování se stále více promítá i do statistik.

Zatímco v roce 2000 byla v ČR proočkovanost vakcínou Priorix nebo MMR (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím) 98 %, v roce 2017 šlo o 83,54 %. Udává se přitom, že kolektivní imunita, při které se nemoc přestává šířit, vyžaduje 95% proočkovanost.

Zároveň se ale nedá říci, že více než 15 % české populace bojkotuje povinnou vakcinaci. Patří sem totiž i děti (jedinci), které očkované být nemohou z vážných zdravotních důvodů. Další skupinu tvoří také ti vyčkávající a váhající. A právě tuto část populace s sebou často strhávají odmítači vakcín.

"V absolutních číslech není těch, kteří očkování striktně odmítají, tolik. Problémem je, že jsou hodně slyšet a vidět a to pak způsobuje nejistotu i u těch ostatních. Proto se s určitou, řekněme spíše obavou, setkáváme v našich ordinacích velmi často," říká dětská lékařka a zároveň předsedkyně odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková.

Emoce, nic než emoce

Lékař Milan Trojánek, vedoucí Katedry infekčního lékařství IPVZ a lékař Nemocnice Na Bulovce, zase popisuje praktické důsledky šířící se nákazy: "Epidemie spalniček klade na zdravotní systém obrovské finanční i logistické náklady, přičemž významnou roli v ní sehrály právě neočkované děti. Jsme v situaci, kdy v Praze nemáme dostatek lůžek pro naše akutní pacienty. A my je musíme obsadit nemocnými se spalničkami, anebo s jinou vakcínou preventabilní infekcí."

Jak doktor Trojánek dodává, základní problém je v tom, že jde hlavně o bitvu emocí: "Argumenty a důkazy jako by nestačily. Vakcinologové mají velmi kvalitní data a prezentují desítky studií o bezpečnosti vakcíny MMR, ale na druhé straně maminek hrají role emoce. S tím se strašně špatně bojuje."

Stát ani odborníci až dosud nedokázali reagovat na šíření těchto emocí. Na webových stránkách ministerstva zdravotnictví je v současnosti jen velmi málo podrobných informací o prospěšnosti očkování. To samé platí i pro portál České vakcinologické společnosti.

Nalézt důvěryhodnou informaci, jaká konkrétní státní autorita třeba garantuje bezpečnost očkovacích látek, není jednoduché. Veřejnost tak poměrně jednoduše může být utvrzena v dojmu, že vakcinace je především byznysovým zájmem farmaceutických firem. Což patří mezi časté argumenty těch, kteří o prospěšnosti očkování pochybují.

Svou roli v šíření nedůvěry v bezpečnost očkovacích látek sehrávají i dezinformační weby. Připouštějí to lékaři i ministerstvo. "Protiočkovací skupiny spolupracují mezinárodně a připravují některé univerzální materiály, které překládají do různých jazyků a šíří je. Obecnou strategií je obecně vnášet nedůvěru v očkování a tak narušit pozitivní povědomí o něm," říká náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula. Pro web HlídacíPes.org zároveň popsal, jak probíhá výzkum v oblasti vakcín a jaké instituce garantují jejich kvalitu v České republice (viz krátký rozhovor níže pod článkem).

Chce to kampaň

Většina lékařů si uvědomuje, že pozitivní komunikace je základem pro budování důvěry v této oblasti. Například lékař Trojánek stojí za kampaní Medici PRO Očkování!, která se spustila vloni na jaře. Studenti 2. lékařské fakulty UK se v rámci kampaně snaží mimo jiné ve školách a na sociálních sítích přesvědčovat veřejnost o prospěšnosti očkování.

Podle Trojánka by ovšem hlavní kampaň měl připravit stát. "Bylo by potřeba, aby ministerstvo zdravotnictví spustilo nějakou opravdu kvalitní, dobře připravenou osvětovou akci, která zacílí na studenty základních, středních škol, bude mířena na rodiče a bude probíhat v celoplošných televizích a na sociálních sítích," míní Milan Trojánek.

Podle něj by měli věc podporovat nějací věrohodní opinion lídři, kteří nechávají sebe i své děti očkovat a vakcinaci důvěřují. Jak se už ovšem nechal slyšet ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, konkrétní kampaň zatím v plánu není.

Naopak by se měla na počátku letošního roku spustit první verze Národního zdravotnického informačního portálu, o kterém se mluví již spoustu let. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo, že tento web poskytne "objektivní, strukturované a srozumitelné informace" garantované právě státními i odbornými lékařskými autoritami. Mělo by tedy jít o zdroj dat, který tu dosud chyběl. Nemalá část informací by se měla týkat právě očkování.

Přijde i represe

V dohledné době by měl projít sněmovnou i vládní návrh zákona, který by měl odškodňovat rodiče v těch ojedinělých případech, kdy jejich dítě zemřelo, anebo má závažné zdravotní potíže v důsledku povinného očkování. Sněmovna již legislativní normu schválila v listopadu 2019, teď se čeká na posvěcení od Senátu.

Jak už bylo zmíněno výše, na stole jsou ale i represivní opatření, která by mohla zatlačit na odmítače očkování a pochopitelně i ty nerozhodnuté.

Sněmovna vloni v listopadu v prvním čtení projednala novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, podle níž by děti neočkované povinným vakcínami už nemohly docházet do žádného z předškolních zařízení. Což by se nově netýkalo jen veřejných mateřských školek, jako je tomu nyní, ale i ostatních forem předškolního vzdělávání včetně dětských skupin.

Ministerstvo zdravotnictví se také zabývá myšlenkou, zda by lidé, kteří odmítnou očkování a pak se danou infekcí nakazí, neměli přispívat na svou léčbu. "Šlo o impuls pod vlivem brněnského případu s tetanem (na jižní Moravě se letos v září nakazil neočkovaný malý chlapec tímto onemocněním, pozn. red.), ale samozřejmě těch případů je vícero i v oblasti spalniček," uvedl pro HlídacíPes.org ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

"V případech, kdy lidé nedodrží povinné očkování a dojde zde k následku, je podle nás spravedlivé, aby došlo k nějaké penalizaci. Neříkáme, že by tito lidé měli hradit celkové náklady na léčbu, ale podílet se na úhradě," dodal Vojtěch.

Tento návrh v současnosti rozpracovává právě tým náměstka ministra Prymuly.


ROZHOVOR k tématu
Jak stát garantuje bezpečnost očkování?

Očkování podobně jako celý zdravotní systém je založené na principu solidarity. Pokud bude téměř celá populace proočkovaná, mj. proti spalničkám, respektive i dalším infekčním nemocem, onemocnění se nebude šířit dále. Pak jej nechytí ani ti, kteří se ze závažných zdravotních důvodů očkovat nemohou. Anebo ti, u kterých už došlo k tzv. vyvanutí protilátek.

V tehdejším Československu patřily spalničky před zavedením povinného očkování v roce 1969 k nejzávažnějším infekčním nemocem u dětí. Ročně postihly až 50 000 osob a několik desítek z nich usmrtily.

Některé další okolnosti očkování vysvětluje v rozhovoru pro HlídacíPes.org náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči a předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula.

  • Jak probíhá klinické testování účinnosti a bezpečnosti očkovacích látek? Liší se od ostatních léků?

Výzkum léků a vakcín má jistě své specifické stránky, ale v principu se neliší. Probíhá ve fázi preklinické a následně ve třech fázích klinicky. V první fázi se testuje na několika dospělých dobrovolnících a zjišťuje se hlavně toxicita, tedy riziko bezprostředních nežádoucích reakcí. Ve druhé fázi, pokud se jedná o pediatrickou vakcínu, se již testuje na dětské populaci. Těchto subjektů (testovaných) jsou desítky až stovky, zjišťuje se optimální dávkování či optimální obsah aktivních látek ve vakcíně. Ve třetí fázi se na stovkách až tisících subjektech zjišťuje účinnost vakcíny a frekvence nežádoucích reakcí.

  • Jaká státní autorita v České republice garantuje účinnost a bezpečnost očkovacích látek?

Dnes už prakticky nedochází k registraci vakcín (tedy posuzování a schvalování účinnosti a bezpečnosti očkovací látky) lokálně na úrovni jednotlivých zemí. Důvodem je vysoká náročnost výrobního procesu vakcín a monopolizace trhu. Vakcíny jsou tedy registrovány centrálně na úrovni Evropské lékové agentury. 

  • Státní ústav pro kontrolu léčiv si tedy u žádné z očkovacích látek nedoplňuje nějaká data?

Registrační proces na úrovni Evropské lékové agentury je natolik přísný, že další lokální data nejsou nutná. Na druhé straně, pokud existuje pochybnost v nějaké konkrétní otázce, může být realizována i lokální studie mimo původní plán komerčních studií. ČR se podílí na řadě mezinárodních studií, které slouží následně právě k evropské registraci.

Lenka Kadeřávková pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Zdroje:
HlídacíPes.org