V seznamu znaleckých ústavů vedených ministerstvem spravedlnosti se od srpna u pražské Nemocnice Na Bulovce objevil krátký záznam: Kriminalistika – identifikační genetika. Malá změna, ale velký pokrok pro férový soudní proces v Česku.

Dosud se v případě pochybností soudy musely spoléhat na revizní posudky, které vypracoval Kriminalistický ústav. Nyní byl do posuzování kriminálních případů poprvé oficiálně vpuštěn nepolicejní orgán – oddělení soudního lékařství Nemocnice Na Bulovce.

Kriminálka Praha už není sama

Jaká je dosavadní praxe? Policie a státní zástupce předkládá soudu verzi podloženou znaleckým posudkem vypracovaným policisty z odborů kriminalistické techniky a expertíz (OKTE). Těch je po republice osm – sídlí v krajských městech a jsou akreditovanými laboratořemi, podobnými, jaké znají diváci ze seriálů typu Kriminálka Miami.

Jenže i obhajoba má podle trestního řádu možnost předložit vlastní posudek. Ten bývá z povahy věci rozporný s tím, který předkládá obžaloba. A soudci, kteří v odborných otázkách nebývají dostatečně erudovaní, v takových případech požadují tzv. revizní posudek.

Ty dosud směl zpracovávat pouze Kriminalistický ústav v Praze. Docházelo tak k situaci, kdy jeden policejní útvar kontroloval práci jiných policistů. "A nálezy revizních posudků dle toho občas vypadaly," komentuje dosavadní praxi forenzní genetik Daniel Vaněk.

Kriminalistický ústav se na dotaz redakce HlídacíPes.org odmítl ke změně blíž vyjádřit. “Výběr znalce v trestním řízení je plně v kompetenci rozhodnutí soudce,” uvedla pouze mluvčí ústavu Petra Srnková.

Podle Daniela Vaňka je ovšem změna jedním z kroků směrem k férovému procesu, jaký zajišťuje ústava. "Snad dostaneme do vyváženého stavu, kdy genetické posudky pro účely dokazování v trestních věcech budou kromě policie standardně zpracovávat i laboratoře ústavů soudního lékařství univerzity nebo vědecko-výzkumné instituce," říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

• Co přesně se od srpna změnilo?

Srpen 2016 je přelomový z toho důvodu, že pro specializaci identifikační genetiky v rámci oboru kriminalistika byl do II. oddílu seznamu znaleckých ústavů zapsán vůbec poprvé nepolicejní subjekt. Do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů se zapisují například veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, popřípadě jiné subjekty vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru. Tyto ústavy jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení.

• Co to bude znamenat pro projekt Nevina, který se i pomocí analýzy DNA snaží o otevření kauz, kde existují pochybnosti o vině odsouzených?

Pro projekt Nevina je důležité každé narovnání současného nevyhovujícího stavu, a tím samozřejmě byla i absence civilního znaleckého ústavu ve II. oddílu pro oblast identifikační genetiky.

• Dá se očekávat nápor na přezkoumání starších genetických posudků, které byly zpracovány policejními laboratořemi?

V žádném případě neočekávám nějakou záplavu požadavků na přezkoumání policejních genetických posudků, spíše se více naplňuje ústavou garantované právo na fair proces. Důležité je, aby institut přezkumu policejních posudků začali využívat nejen obhájci, ale i orgány činné v trestním řízení. Nikdo není neomylný a o policejních genetických laboratořích to samozřejmě platí také.

• V čem byla chyba dosavadní praxe?

Představte si případ, že pro účely dokazování v rámci trestní činnosti byl použit policejní znalecký posudek, například vypracovaný genetickou laboratoří OKTE, což je odbor kriminalisticko-technických expertíz. Jelikož ve znaleckém posudku nejsou specifikovány konkrétní použité metody, nejsou zde uvedeny naměřené metody ani přesný výsledek statistického vyhodnocení, a posudek je tedy nejednoznačný a jeho závěry nepřezkoumatelné, nechá si pro řízení před soudem obhajoba zpracovat vlastní znalecký posudek. A ten se v závěrech liší od posudku policejní laboratoře.

Existence rozporů mezi jednotlivými důkazy není neobvyklá a v takových případech soud většinou nařizuje vypracování takzvaného revizního znaleckého posudku, který z logiky věci zpracovávají zejména znalecké ústavy zapsané ve zmíněném II. oddílu. Dle dosavadní praxe ale mohl revizní znalecký posudek na policejní znalecký posudek vypracovávat pouze Kriminalistický ústav Praha. Takže kolega policista kontroloval kolegu policistu a nálezy revizních posudků dle toho občas vypadaly.

• V čem se tato praxe nyní změní?

Předpokládám, že Ústav soudního lékařství Nemocnice na Bulovce je první vlaštovkou a v dohledné době se počet zápisů znaleckých ústavů specializovaných pro identifikačních genetiku rozšíří o další akademické subjekty s vlastní vědecko-výzkumnou činností. Tak se snad dostaneme do vyváženého stavu, kdy genetické posudky pro účely dokazování v trestních věcech budou kromě policie zpracovávat i laboratoře ústavů soudního lékařství univerzity nebo vědecko-výzkumné instituce. Doufejme, že tak skončí mnohaletý monopol policie.

Robert Malecký pro Ústav nezávislé žurnalistiky