Zpravodajský web Českého rozhlasu přinesl zprávu, že do korupční aféry v Nemocnici Na Homolce se podle policie zapletl i nástupce obžalovaného exředitele Vladimíra Dbalého. Detektivové jsou prý přesvědčeni, že u neurochirurga Michala Šetlíka skončila část z několikamilionového úplatku za dodávku specializovaného přístroje.

Údajné předání peněz Šetlíkovi si do svých zápisků zaznamenal sám Dbalý. Policisté nicméně lékaře nestíhají, jeho skutek je totiž od 31. 1. 2014 promlčen.

Odsouzen bez možnosti obhajoby

Tato zpráva je ukázkou nebezpečné policejní manipulace se ctí a důstojností občanů. Je zřejmé, že informace o údajném převzetí úplatku Michalem Šetlíkem pochází od policie. Nemáme žádné ponětí o tom, zda doktor Šetlík úplatek vzal či nikoli.

K objasnění této otázky má sloužit trestní řízení a rozhodnutí soudu. V tomto trestním řízení by musela být jeho vina prokázána bez důvodných pochybností, a to při dodržování všech procedurálních omezení a bezpečnostních kontrol.

Měl by rovněž k dispozici celou řadu prostředků pro svoji obhajobu a výsledek by závisel na tom, zda státní zastupitelství bylo schopno předložit dostatek důkazů o vině doktora Šetlíka či nikoli.

Všech těchto práv byl však Michal Šetlík zbaven. Byl policií označen za korupčníka, informace byla poskytnuta médiím a bez sebemenší nutnosti shromáždit důkazy a bez sebemenší možnosti jeho obhajoby bude veřejností jakožto korupčník odsouzen, a to přesto, že článek na zpravodajském webu Českého rozhlasu byl zpracován velmi korektně.

Policajt nebo inkvizitor?

Policie měla možnost dr. Šetlíka trestně stíhat. Dbalého deník, ze kterého policie usuzuje na trestný čin Michala Šetlíka, měli vyšetřovatelé k dispozici dávno před 31. 1. 2014. Z nějakého důvodu však jeho trestní stíhání nezahájili.

Zveřejnění podezření o jeho korupčním jednání, které je formulováno jako přesvědčení o tom, že spáchal trestný čin, a které nebude možno ani vyvrátit, ani potvrdit, je tak mimořádně zákeřnou policejní pomstou. Navíc se jedná o pomstu za vlastní pochybení.

Policie rovněž porušila jednu ze zásad, na níž by měla být vystavěna její práce, a to presumpci neviny. Presumpce neviny je porušena tehdy, pokud stanovisko policie vyjadřuje názor, že určitá osoba je vinna, aniž byla vina této osoby prokázána zákonným způsobem.

Presumpce neviny znamená rovněž presumpci dobré pověsti, cti a důstojnosti podezřelého, kterou však polici v daném případě zcela pošlapala.

Pokud si tisíce čtenářů přečtou tvrzení policie o korupčním jednání dr. Šetlíka, který nemá možnost bránit se obvinění, předkládat důkazy na svoji obranu, a orgány veřejné moci nemají povinnost tyto důkazy snášet, bude usvědčen nebo kompromitován bez ohledu na to, zda se trestného jednání dopustil či nikoli.

Celý koncept presumpce neviny je nahrazen konceptem inkvizičních nástrojů.

Víra v systém

Presumpce neviny není jen důležitou zásadou trestního řízení, ale je rovněž výrazem sociálně-etického principu občanské důvěry. Tato důvěra spočívá v uznání ostatních jako řádných občanů, které nepovažujeme dopředu za nepřátele připravené nás kdykoli napadnout.

Pokud tato občanská důvěra ve společnosti nepanuje, je společnost rozdělena a žije v napětí, které čas od času vyústí v závažný konflikt.

Policie má sloužit mimo jiné tomu, aby se společenským konfliktům předcházelo, a nikoli vytvářet pro jejich vznik podmínky. Pokud se policie nenaučí chápat pravou podstatu presumpce neviny, nemůže plnit svůj účel, tedy chránit společnost před skutečnými pachateli trestných činů.

Pokud nabude veřejnost díky policii přesvědčení, že se mezi námi pohybuje velké množství odhalených, ale nepotrestaných zločinců, ztratí víru v trestní systém.

Policie hraje důležitou roli v udržování společenské soudržnosti, která bez funkčního policejního a justičního systému a jeho pozitivního vnímání nemůže fungovat.

Aleš Rozehnal pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Autor je advokát. Přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách