Vrchní státní zastupitelství v Olomouci předložilo nové odposlechy rozhovorů bývalého premiéra Petra Nečase a jeho nynější manželky v kauze tzv. zneužití vojenského zpravodajství.

Odposlechy se týkají konverzace Petra Nečase s jeho tehdejší manželkou o plánovaném rozvodu, obsahují drobnou partnerskou hádku, jejímž předmětem je výčitka, že Petr Nečas nezvednul své nynější manželce telefon, ale i jeho projevy citů, kdy sděluje své nynější manželce, že se mu po ní stýská a že jí miluje.

Odposlechy měly být zničeny

Podle trestního řádu mají být záznamy odposlechů zničeny v případě, že odposlechem nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení. Nevyhnutelně se tedy nabízí otázka, jak mohly debaty premiéra o jeho rozvodu a nezvednutí telefonu či projevy jeho niterných emocí objasnit, zda bylo či nebylo zneužito vojenské zpravodajství.

Státní zástupce tvrdí, že tyto odposlechy ukazují, že Jana Nečasová aktivně působila na Petra Nečase s cílem přimět ho k rozvodu, což prý dokazuje motiv jednání Jany Nečasové. (Motivem je vnitřní pohnutka chování, které je důvodem jednání.)

I když je velmi obtížné dovodit z rozhovorů o rozvodu motiv pro zneužití vojenského zpravodajství ke sledování manželky, nelze ho již zcela jistě dovodit z partnerské hádky o nezvednutí telefonu či z projevů vzájemných intimních citů. Tyto části odposlechů měly být podle trestního řádu zničeny.

Jana Nečasová tak byla poněkud paradoxně stíhána za neoprávněné sledování určité osoby útvarem, který si očividně se zákonností uchování výsledků sledování a odposlechů příliš velkou hlavu nedělá.

Intimní rozhovor na iDnes.cz

Zarážející je také chování médií, která tyto odposlechy zveřejnila. Zveřejnit odposlechy je možno v případě, že veřejná důležitost záznamu je takového rázu, že rozhovor nemůže být označen jako soukromý. Klíčové pro posouzení, zda se jedná či nejedná o oprávněné zveřejnění odposlechu, bude vyhodnocení, zda se jedná o věc oprávněného veřejného zájmu či nikoli.

V první řadě je zapotřebí prozkoumat oprávněnost takového zájmu, zda tedy zájem není vyvolán pouhou zvědavostí či touhou po senzaci nebo z jiného důvodu, který není možno označit za oprávněný. Je rozdíl mezi věcmi, které jsou zájmu veřejnosti a ve veřejném zájmu. První se dá měřit počtem prodaných výtisků nebo sledovaností, druhé musit být podrobněji zkoumáno.

Veřejný zájem jako právní kategorie je to, co by lidé preferovali, kdyby jednali racionálně a v dobré vůli. Musí se jednat o významný přínos k věci závažné důležitosti. Z toho vyplývá, že do věcí veřejného zájmu nepatří věci soukromé.

To však neplatí u osobností veřejného zájmu, neboť i soukromý život osobností veřejného zájmu může být za určitých okolností oprávněným veřejným zájmem, a to tehdy, pokud jejich soukromý život má nebo může mít vztah ke schopnosti nebo způsobilosti osobnosti veřejného zájmu vykonávat veřejnou činnost nebo jestliže jejich soukromý život může mít význam pro hodnocení jejich činnosti ve veřejném životě. Bývalý premiér bezpochyby osobností veřejného zájmu je.

Veřejný zájem nebo denunciace?

Média z některých odposlechů rozhovorů mezi Petrem Nečasem a jeho nynější manželkou dovozují, že byl pod jejím vlivem, z čehož pak dovozují, že Jana Nečasová měla vliv i na výkon jeho funkce premiéra. Takový závěr je značně odvážný, protože vliv partnera v intimní sféře nemusí ještě automaticky znamenat stejný vliv ve sféře pracovní.

I kdyby z této skutečnosti média dovozovala veřejný zájem na zveřejnění těchto odposlechů, opět je nutno konstatovat, že na zveřejnění projevů citů premiéra k jeho, v současné době již přiznané, partnerce žádný veřejný zájem není a jedná se spíše o kampaň směřující k denunciaci obžalovaných, popř. politických oponentů.

Aleš Rozehnal pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Autor je právník; přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách.