Jeho dokument Alláhovi vojáci, který v květnu odvysílala televize Canal Plus, viděly statisíce lidí. Jeho pravou totožnost zná ale jen pár lidí, pro zbytek světa je známý pod pseudonymem Said Ramzi. V rozhovoru pro italský magazín L’Espresso o sobě prozradil jen jedno: Je 29letým francouzským novinářem arabského původu a, ano, muslimem.

Po útoku teroristů na satirický časopis Charlie Hebdo se rozhodl, že se pokusí infiltrovat do některé z francouzských islamistických buněk hlásících se k Islámskému státu. Vydržel v ní půl roku měsíce, se skrytou kamerou natáčel dění v džihádistické buňce až do přípravy útoku, jehož měl být podle rozkazů spolupachatelem.

"Na začátku jsem prošel neuvěřitelné množství mešit, hlavně těch často navštěvovaných salafisty (salafismus je islámské puritánství, jehož cílem je obroda islámu a jeho návrat ke kořenům, pozn.) na jihu Francie. Mluvil jsem s mnoha z nich, ale bez úspěchu. Velmi rychle jsem si uvědomil, že salafisté ve skutečnosti aktivně spolupracují s francouzskými bezpečnostními službami," popsal Ramzi magazínu L’Espresso své první kroky.

I když jsou salafisté vnímaní jako fundamentalisté, s radikálními příznivci Islámského státu se nesnesou. Jejich vzájemná nenávist je tak silná, že Ramzimu pomohla navázat první kontakty.

"Když jsem se přes Facebook dostal k těm z Daesh (arabská zkratka Islámského státu, pozn.), stěžoval jsem si, že mi salafisté pořád mažou účet, pořádně mě nahlašují a podobně. Díky kritice salafistů se mi podařilo docílit toho, že mě přijali ti z IS," vysvětluje novinář, který před džihádisty vystupoval jako Abú Hamzu.

Nevzali ho k francouzské armádě, tak se dal i Alláhově vojsku

Velmi rychle našel na Facebooku průvodce, "emíra", který ho zasvětil do fungování své zhruba buňky. Dvacetiletý Abú Usáma už měl tou dobou za sebou zatčení, když se pár let zpátky pokusil dostat do Sýrie.

Když ho policisté vyslýchali, nebyl v něm podle záznamů náznak strachu nebo zaváhání – hrdě se hlásil k myšlenkám Islámského státu. Dostal policejní dohled, ale svou skupinu vedl vesele dál prostřednictvím šifrovaných zpráv na teroristy oblíbené aplikaci Telegram.

Usámův příběh je typický pro většinu zradikalizovaných mladých muslimů. Jeho otec je zedník původem z Turecka, matka Francouzka. Vyrostl na předměstí, a když se chtěl stát vojákem, armáda ho. Zhroutil se mu svět a jedinou svou šanci viděl v tom stát se Alláhovým mučedníkem…

"Francouzské ženy budou naše otrokyně"

Jako dvacetiletý na tajné schůzce s Hamzou (tedy Ramzim, tedy reportérem) ve městě Châteauroux na středozápadě Francie Usáma přesně věděl, co na mladé jako on platí. "Na začátku mluvil o nebi, o docela šílených věcech, hlavně co se týče žen. Říkal, že zabijeme Francouze a vezmeme si jejich ženy jako otrokyně," říká Ramzi.

Když se ho novinář zeptal, jestli je správné mít otrokyně, odvětil, že jistě – díky nim se z nich stanou muslimky a dostanou se do nebe…

Sex a ženy, to bylo to hlavní, kolem čeho se celá verbovací kampaň nesla. Mladí radikálové podle Ramziho ustrnuli v pubertě a jde jim jen o to, aby získali všechny ženy pro sebe.

Nebe plné zástupů panen

"Bojovníci", které poznal, jsou podle Ramziho jako lidé, kteří sledují porno a představují si sami sebe v hlavní roli. "Daesh jim slíbil, že to všechno dostanou, že nebe je plné panen, které čekají jen na ně. Úspěch je okamžitý," líčí novinář radikály jako nadržené zakomplexované puberťáky a potvrzuje tím známý fakt, že k džihádistům se lidé často nepřidávají kvůli víře.

"Víra je pro ně jen záminka. Moc se o ni nezajímají. To, že věří v Alláha je jen proto, že jim slíbil panny. To je všechno. Věří, že respektují náboženství, ale neznají ani respekt ani víru," říká Ramzi.

Jak se Usámova skupinka rozšiřovala, bylo stále patrnější odsunutí islámu na vedlejší kolej. Emír byl představou ráje plného žen posedlý. "Jakmile začal mluvit o pannách, oči se mu zastřely. Pak prohlásil, že zase stráví noc sám ve svém pokoji, zatímco kdyby ještě ten den zaútočil nožem na policejní stanici, mohl by být v nebi se svými pannami," vzpomíná novinář, který mu plán rozmluvil.

Ukázka z filmu Alláhovi vojáci. "A s malým raketometem uděláte ta-ta-ta-ta-ta...," popisoval mladý Francouz s tureckými kořeny Usáma | zdroj: Repro Canal +

Fakt, že byli jak emír, tak další členové buňky ochotní k podobně impulsivním akcím, podle reportéra jen ukazuje, že jim chyběla jakákoli strategie a hlubší myšlenka.

"Nenarazil jsem na islám ani na snahu zlepšit svět. Ten je jim fuk, vše dělají jen a jen pro sebe. V internetových skupinách si vyměňují fotky značkového oblečení, Nike sem, Gucci tam, sní o drahých rychlých autech,…" popisuje Ramzi.

To vše je jim Islámský stát ochotný slíbit. Jen si musí počkat do nebe, kam se dostanou jako mučedníci…

"Smím odejít na schůzku?"

Ramziho mimo jiné zaujalo, jak myšlenky IS imponovaly i dívkám. Během svého krytí jich potkal mnoho, většinou šlo o děti a mladistvé. Jen se třásly na to, aby se mohly patřit bojovníkovi.

I Ramzimu alias Hamzovi kolegové neustále některou z nich nutili. Schůzky se konaly vždy přes internet. "Jedna z nich mě požádala, abych se stal jejím walîy (opatrovníkem). Vždy, když musela někam odejít na schůzku, chtěla po mě přes zprávu svolení," říká reportér. Chtěla být ovládaná…

Původně ji měli bojovníci, kteří odjížděli "na zkušenou" do Sýrie, měli vzít s sebou. Na hranicích ji ale, i díky Ramzimu, policie zadržela. "Poslední zpráva, kterou mi poslala, byl dotaz, zda se smí obrátit na soudce. Napsal jsem jí, že ano. Pak už o ní nic nevím. Bylo jí sedmnáct," vzpomíná.

Návod na výrobu sebevražedné vesty

Půl roku se zdá krátká doba, nicméně brzy novinář pochopil, že jde do tuhého. To když dostal za úkol sejít se s bojovníkem, který se měl právě vrátit ze syrské Rakky s instrukcemi. Na schůzku muž nedorazil, předával ale skupině, která se rozrostla na dvanáct členů, dopisy s pokyny.

Na tajných schůzkách se mluvilo stále častěji o útocích a Ramzimu, které vše stále pečlivě nahrával skrytou kamerou, bylo jasné, že bude muset co nejdříve informovat policii. Mluvili o útocích na diskotéky, vojenské prostory, novináře. "Říkal jsem si: Sakra! Já jsem novinář a sedím tu mezi nimi se skrytou kamerou!," popisuje.

Poslední dopis určený Ramzimu byl nákupní seznam potřeb na vyrobení výbušniny. Spolu s návodem, jak sestrojit sebevražednou vestu, s níž měl napochodovat do nočního klubu a střílet, dokud všechny nezabije. A pak se odpálit.

Na akci nakonec nedošlo, policie Usámovu buňku rozpustila a pozatýkala. Samotného emíra Usámu policie zatkla loni 27. prosince v bytě jeho otce.

Reportér se pokoušel následně pod novým jménem nabourat do dalších teroristických buněk, ale odhalili ho. Radikálové si brzy uvědomili, že je podezřelé, že policie zatkla všechny kromě něj. Od té doby dostal řadu výhrůžek smrtí. "Jsi vyřízenej, kamaráde," zněla jedna z nich.

Reportér se tak rozhodl svou infiltraci ukončit, záběry sestříhat a vytvořit z nich dokument, v němž ukázuje skutečnou amatérskou, byť agresivní podobu evropských "bojovníků" za šíření islámu. "V podstatě jsou to žoldáci, ztracení, frustrovaní, lehce manipulovatelní mladíci se sebevražednými sklony," shrnuje svou zkušenost.