Dnes je čtvrtek 13. května 2021., Svátek má Servác
Počasí dnes 14°C Občasný déšť

Komentář: Největší teroristický čin v Česku, který nebyl. Kauza Fénix hoří v pochybnostech

Komentář: Největší teroristický čin v Česku, který nebyl. Kauza Fénix hoří v pochybnostech
Anarchisté plánovali podle policie zaútočit na vojenský vlak. Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Byl to bombastický úspěch české policie. Loni v dubnu pozatýkala celkem jedenáct lidí, kteří měli být součástí teroristické Sítě revolučních buněk (SRB) a mít na svědomí několik žhářských útoků. Jenže po více než roce budí největší teroristická kauza v Česku čím dál více pochybností. Trojici hlavních obžalovaných hrozí doživotí za čin, který se nikdy nestal a možná ho dokonce naplánovala sama policie.

Česko má dosud jen jednoho odsouzeného "teroristu". Zbyněk Průša dostal dvouletou podmínku za to, že v roce 2012 odeslal v opilosti tehdejšímu ministru financí Miroslavu Kalouskovi výhružné e-maily. Hrozil v nich, že spáchá sebevražedný atentát během zasedání vlády.

Průša nakonec nic neprovedl. K jeho odsouzení stačila výhrůžka útokem, který podle trestního zákoníku má v úmyslu narušit základní politickou strukturu České republiky a protiprávně přinutit vládu, aby nějak konala. Stejný paragraf teď má na krku skupina anarchistů. 

Pelichající Fénix

Policie celou akci nazvala příhodně Fénix. Jméno ptáka, který povstal z vlastního popela, byl symbolem pro masivní zátah proti levicové organizaci SRB, která se hlásí ke žhářským útokům na policejní auta či mýtnou bránu. Policie pozatýkala jedenáct lidí, kteří podle vyšetřovatelé tvořili základní kostru teroristické sítě.

Nejzávažnější obvinění se týkalo plánovaného útoku zápalnými lahvemi na vojenský vlak. K útoku ale nikdy nedošlo. Akce, která se měla uskutečnit v říjnu až listopadu 2014, zůstala pouze ve fázi příprav a domluv. Už jen plánování teroristického zločinu ovšem stačilo ke spuštění masivního policejního zátahu.

Po čtrnáctiměsíčním odstupu se případ jeví spíš jako výsledek přílišné policejní horlivosti, než senzační odhalení české teroristické buňky. Z jedenáctky zatčených bylo obviněno šest lidí - tři z nich z plánovaného útoku na policejní vlak, dvě osoby za to, že jim trestný čin nepřekazily. Aleš K. z Brna, který byl obviněn z držení nelegální zbraně, byl z případu Fénix vyřazen.

Až příliš aktivní provokatéři

Z útoků, ke kterým se na internetu hlásila SRB, policie neobvinila nikoho. Případ se smrskl na hypotetický útok na vlak, za který třem hlavním obžalovaným hrozí výjimečný trest. O to závažnější je skutečnost, jakým způsobem policie získala důkazy. Do skupiny anarchistů totiž pronikli dva policejní provokatéři.

Agenti se chlubili vlastními úspěšnými útoky a podle výpovědi ostatních to byli právě oni, kdo navrhl útok na vlak. Vyšetřovatelé ale považují za hlavní mozek Petra Sovu, který tehdy pracoval jako vedoucí posunu na berounském nádraží.

Účast tajných policistů posouvá případ od jiné roviny. Otázku, jak aktivní byla jejich role, musí najít na základě získaných odposlechů a výslechů až soud. Déle než rok trvající vyšetřování zatím nevneslo do případu nic jiného než další nestandardní postupy.

Vyšetřovatelé dosud neuvolnily nahrávky před listopadem 2014, kdy se měl útok uskutečnit, takže pořád není možné vyloučit, že hlavními strůjci byli právě agenti. Tajní policisté byli vyslechnuti až po více než pěti měsících, což je poměrně nestandardní doba. Navíc se ve svých výpovědích často odvolávali na rozkazy nadřízeného, který u výslechu nebyl doposud.

Vlak nakonec zapálila policie

Policejní provokace má ale jasně dané právní mantinely, které byly pravděpodobně překročeny. Obhájcům nahrává i dva roky staré stanovisko Nejvyššího soudu, které tvrdí, že "důkaz získaný na základě policejní provokace je absolutně neúčinný v trestním řízení vedeném proti vyprovokované osobě".

Policisté se při sběhu důkazů odhodlali k dalšímu zvláštnímu postupu. Loni v létě naskládali pneumatiky na plošinový vůz za lokomotivou, zakryli je plachtou a následně zaútočili zápalnými lahvemi. Cíl skutečně shořel a policisté to pak používali jako argument, že by případný útok anarchistů byl úspěšný. 

O závažnosti činu by přitom měl vypovídat záměr a nikoli to, jaký efekt by měl v případě jeho uskutečnění.

Umírající obviněný

Vzhledem k závažnosti případu jsou přešlapy policejních vyšetřovatelů alarmující. Obvinění z terorismu a výjimečný doživotní trest by měly být podloženy zcela precizní prací s jednoznačnými důkazy a mít oporu v zákonech. Dosavadní vyšetřování paradoxně nahrává spíše pochybnostem nad vinou obžalovaných než naopak.

Pochybnostem nahrává i nejnovějiší rozhodnutí odvolacího soudu, který zamítl žádost Martina Ignačáka o propuštění z vazby. Zatímco údajný "mozek operace" Sova byl z vazební věznice propuštěn už na podzim, na popud státního žalobce zůstává Ignačák posledním zadržovaným. Na protest proti tomu, že už čtrnáct měsíců tráví v pankrácké věznici, drží už týden suchou hladovku. 

Zdroje:
aktualne.cz, Vlastní