Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Čeká nás válka s Amerikou?

Čeká nás válka s Amerikou?
Ilustrační snímek | zdroj: ThinkStock

Patrně ano. Zbraněmi v ní však nebudou řízené střely a bomby, ale cla, případně dovozní kvóty. Bude to válka obchodní.

Donald Trump stiskl své největší obchodní tlačítko a odpálil útok na volný obchod. Oznámil, že uvalí cla na ocel a hliník.

Důvodem je ochrana amerických výrobců před levnějšími dovozy. Důsledkem pak mohou být odvetná cla exportních států. A následovat mohou americká odvetná cla za odvetná cla exportérů a tak dál… říká se tomu obchodní válka.

Do této války může být vtaženo také Česko. Mohou ji pocítit čeští oceláři, kteří do Ameriky vyvážejí kolejnice a bezešvé trubky, i čeští spotřebitelé, kterým se prodraží americké zboží spadající pod odvetná cla.

Cla až do odvolání

Dekret, který americký prezident podepsal, se dá shrnout do těchto tří bodů:

  • Na dovozy oceli do Spojených států bude uvaleno clo ve výši 25 procent a na dovozy hliníku 10 procent.
  • Cla budou platit od pátku 23. března. Až do odvolání.
  • Bez cel budou dál moci vyvážet ocel a hliník do Spojených států Kanada a Mexiko, které s USA tvoří Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA, North American Free Trade Agreement). Trump nicméně pohrozil, že když Kanaďané a Mexičané nepřistoupí na změny v této dohodě, které navrhuje, uvalí cla i na ně.

Bílý dům naznačil, že pokud evropští oceláři a výrobci hliníku omezí své vývozy do Spojených států, budou z celního režimu vyňati. Evropská unie však dala najevo, že soukromým firmám nebude do jejich byznysu mluvit.

Amerika a Evropa tak spějí k obchodnímu střetu.

Donaldovi drazí oceláři

Trump se ohání nekalými obchodními postupy států, ze kterých se ocel a hliník vyváží. "Je to útok na náš stát, ocel je ocel, když není ocel, není země," tvítoval, když oznamoval podpis dekretu o clech.

Jenže Evropská unie výrobce oceli a hliníku nedotuje. A dovoz oceli z Číny do Ameriky byl cly vydatně zatížen už za prezidenta Baracka Obamy.

Pokud by byl upřímný, musel by Trump Američanům odtvítovat jiný vzkaz, než ten o obchodním útoku na Ameriku. Obsahoval by toto sdělení: Drazí Američané, když nebudu mít na své straně Pensylvánii, Michigan a Ohio (ocelářské oblasti), nevyhraju příští prezidentské volby. Proto budou cla. Váš prezident.

Trumpova cla jsou zjevnou podporou ocelářů z oblasti Rezavého pásu (Rust Belt), oblasti na americkém severovýchodě táhnoucí se od Atlantiku po Velká jezera a kdysi nazývané Ocelový pás (Steel Belt). Právě voliči z této oblasti pomohli Trumpovi do Bílého domu.

Vysoké ceny americké oceli i silná zahraniční konkurence vedly k poklesu počtu pracovních míst v americkém ocelářském průmyslu. Trump v kampani sliboval, že je ochrání. A propuštěné oceláře ujišťoval, že jim práci vrátí. 

Za dva roky se začne rozjíždět kampaň k prezidentským volbám a Trump se bude chtít před voliči v Rezavém pásu ukázat jako ten, kdo je nehodil přes palubu.

"Dobrá" válka

Vyhlašovat dovozní cla je v kompetenci kongresu. Trump ho však tentokrát jednoduše obešel tím, že se odvolal na článek obchodního zákona, který americké vládě umožňuje vyhlásit clo v zájmu národní bezpečnosti.

Pochopitelně, že takový argument je nesmyslný. Lze snad tvrdit, že Jižní Korea, Japonsko, Austrálie nebo evropští spojenci z NATO jsou pro Američany hrozbou? Že jim zastaví dodávky oceli, aby podkopali schopnosti jejich armády?

Někteří republikánští kongresmani připravují návrh zákona, který by cla zablokoval. V takovém případě by museli přehlasovat Trumpovo veto. Sotva však dají dohromady potřebnou dvoutřetinovou většinu v obou komorách kongresu.

Evropa každopádně chystá odvetu. Evropská komise sestavila seznam amerických výrobků, na které mají být zavedena odvetná cla. Jsou pečlivě vybrány tak, aby bolely americké politiky.

Deník Financial Times píše, že kromě motocyklů Harley-Davidson je na seznamu bourbon z Kentucky, odkud pochází významný republikánský senátor Mitch McConnell, sýr z Wisconsinu, který je domovským státem vůdce republikánské většiny ve sněmovně Paula Ryana, anebo rifle z Kalifornie, kde kandiduje vůdkyně demokratické menšiny ve sněmovně Nancy Pelosiová.

Trump na zprávu o chystané odvetě reagoval okamžitě. Pohrozil cly na dovoz automobilů z Evropské unie, pokud Brusel zamýšlená opatření zavede.

Vrchní velitel Ameriky samosebou nemůže pochybovat o výsledku. A tak v kanonádě kolem cel napsal Donald i jeden ze svých nejpitomějších tvítů. Američany v něm ujistil: "Když máte deficit obchodní bilance, jsou obchodní války dobré, dají se lehce vyhrát."

Vítězové

Obchodní války zpravidla mají víc poražených než vítězů. Kdo vyhraje a kdo prohraje v té, ke které schyluje nad severním Atlantikem?

Dalo by se očekávat, že na straně vítězů budou stát americké ocelárny i hliníkárny a jejich investoři a zaměstnanci. Jenže mohou být cla pro tohle americké odvětví rozhodnutím, které zvrátí situaci na trhu v jeho prospěch?

Ocelárny a hliníkárny jsou provozy náročné na energii. Pokud budou chtít v Rezavém pásu spustit nové provozy, narazí na drahou elektřinu. Největší americký výrobce hliníku Alcoa pro její vysoké ceny v uplynulých letech přestěhoval většinu produkce na Island, kde stojí energie zlomek toho, co na americkém středozápadě.

Proto také vývozce oceli a hliníku do Spojených států nemusí cla výrazně poškodit. Pro americké firmy bude nákladné zvýšit výrobu a vytlačit exportéry z domácího trhu

… a poražení

Zástup poražených bude početnější. Patří mezi ně nejen vývozci do Ameriky, kteří budou znevýhodněni cly. Na cla doplatí také američtí průmyslníci, kteří jsou závislí na dodávkách oceli a hliníku – automobilky, výrobci letadel, stavební firmy a další. Budou si muset připlatit.

Podle Amerického institutu pro železo a ocel tito průmyslníci zaměstnávají přes šest milionů lidí. To je ve srovnání s výrobci oceli a hliníku (v amerických ocelárnách pracuje jen něco přes 140 000 lidí a v hliníkárnách jen pár desítek tisíc) přesvědčivější číslo.

A další srovnání: Přidaná hodnota výroby oceli v Americe je necelých 60 miliard dolarů, ale ti, kteří z oceli vyrábějí, jí vytvoří téměř bilion.

Odvetná cla pak mohou zasáhnout ty, pro které ceny oceli a hliníku nejsou podstatné, třeba palírny bourbonu. A na straně poražených budou přirozeně i spotřebitelé. Cla pro ně budou novou daní.

V Americe se šíří především obavy z dražších aut. Růst jejich cen po zavedení cel a zdražení oceli i hliníku je ale odhadován jen na půl procenta. To se dá skousnout. Američanům však podraží spousta zboží, které kupují častěji než auta. Třeba Budweiser či Coca Cola v hliníkových plechovkách. A obdobně si Evropané připlatí za zboží, na které Evropská unie uplatní odvetná cla.

Poražených bude víc

Ekonomický analytik Rufus Yerxa v deníku Financial Times dospěl k jednoduchému závěru: "Záporný dopad (cel) převáží nad benefity."

Jinými slovy: Poražených bude víc.

Zdroje:
Vlastní