V politických kruzích stále více posiluje trend vymezování se proti novinářům a médiím, jejichž práce některým politikům nevyhovuje. Někdy to zachází tak daleko, že se ústavní činitelé a další politicky aktivní jedinci odmítnou bavit se s novináři, kteří jsou pro ně nepohodlní, a poskytovat jim odpovědi na slušně podané dotazy. Často k tomu přidají ještě nějaký ten osobní útok.

Můžeme to sledovat například u Tomia Okamury, který začal aktivně ignorovat dotazy novinářů z mediálního domu Economia, kam spadají například Hospodářské noviny a Aktuálně.cz, a to i na oficiálních tiskových konferencích v poslanecké sněmovně. Předseda hnutí SPD se ale nevymezuje jen proti médiím "tuneláře Bakaly", jak často mluví o majiteli Economie, odmítá se bavit rovněž s novináři z České televize nebo zaměstnanci Lidovek.

Před prezidentskými volbami Hospodářským novinám a Aktuálně.cz rovněž odmítl odpovídat na dotazy mluvčí Miloše Zemana Jiří Ovčáček, který se tak chtěl vyhnout především nepříjemným otázkám o nejasném financování předvolební kampaně hlavy státu. Ovčáček prohlásil, že se novináři z Economie odpovědi dočkají pouze v případě využití zákona 106 o svobodném přístupu k informacím, což může trvat i deset dní.

Ignorantský přístup vůči nepohodlným médiím je vidět i u premiéra v demisi Andreje Babiše. Velké pozdvižení nedávno vyvolalo, když odmítl na tiskové konference odpovědět na dotaz novinářce Emmě Smetana z DVTV a ještě na ni slovně zaútočil. Později se za to na sociálních sítích omluvil, ač můžeme samozřejmě polemizovat o tom, jak moc upřímně to myslel a zda to vůbec napsal on. V minulosti se také na předsedu hnutí ANO snášela kritika a to, že se vyhýbá konfrontaci prostřednictvím médií, když například opakovaně nepřišel do pořadu Otázky Václava Moravce, který vysílá Česká televize. 

Pánem ve svém virtuálním světě

Na tomto trendu má svůj podíl dnešní svět sociálních sítí, který politikům poskytuje nové a mnohem výhodnější kanály, jak komunikovat se svými příznivci a voliči. Dříve novináře a klasická média politici potřebovali. Příliš mnoho jiných možností, jak se občanům představit a být v kontaktu s širokou veřejností, totiž neměli. Dnes si ale mohou dovolit je klidně ignorovat, pokud umí vytěžit Twitter a Facebook. Andrej Babiš kvůli tomu dokonce zaměstnává zkušený tým lidí.

Zkrátka proč chodit do televizního pořadu, kde vám bude moderátor klást nepříjemné otázky, když můžete napsat úderný status na Facebooku a sklidit za to dostatečné množství ovací a podpory? Pokud se pod ním objeví nepříjemné dotazy, můžete je jednoduše ignorovat, případně rovnou smazat a nepohodlného uživatele, který si dovolil o vašich slovech pochybovat, zablokovat. Právě tak zachází se svým facebookovým profilem mimo jiné Tomio Okamura, který je kvůli tomu často terčem internetových vtipálků.

Třeba se dočkáme doby, kdy se politici úplně odstřihnou od klasických médií, které jim můžou narušovat pracně vybudovanou bublinu příznivců a fanoušků. Nač riskovat nepříjemnou konfrontaci, když můžou s veřejností komunikovat přímo přes internetové kanály, kde jsou absolutními pány situace. Je vlastně až s podivem, že tu ještě nikoho takového nemáme...