Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněné zprávě.

Založení komerční banky ve vlastnictví státu je podle analytiků ekonomický nesmysl. Význam by mělo jen zřízení rozvojové banky, shodli se. O záměru jednali ve středu premiér Andrej Babiš a předseda KSČM Vojtěch Filip.

Pandemie nemoci covid-19 na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že za loňským nejhorším výsledkem hospodaření v historii ČR je pandemie, ale neobstojí.

Obce a kraje měly ke konci loňského roku na účtech 266,9 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta více. Obce měly na účtech 234,1 miliardy korun, meziročně o devět procent více. Kraje měly na účtech 32,8 miliardy korun, což je meziroční pokles o osm procent.

Ministerstvo financí prověří účast předsedy dozorčí rady státní České exportní banky (ČEB) Rudolfa Rabiňáka v bankovním byznysu v Dominikánské republice.

Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) bude po třináctileté pauze opět investovat v České republice. Na svém zasedání o tom rozhodla správní rada banky, která tak vyhověla žádosti české vlády. EBRD se znovu zapojí do investičních projektů, aby pomohla zmírnit dopady pandemie na ekonomiku. Zaměří se přitom na soukromý sektor.

Česká národní banka by podle analytiků mohla v obecné rovině své zisky převádět do státního rozpočtu, což je mimo jiné uvedeno i v legislativě.