Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Komentář: Starostou to začne a premiérem skončí. Přímá demokracie na vítězném tažení

Komentář: Starostou to začne a premiérem skončí. Přímá demokracie na vítězném tažení
Adriana Krnáčová | zdroj: Profimedia

Přímá volba starostů a hejtmanů, kterou projednávají poslanci, směřuje k posílení jejich pravomocí. Klíčová se stává jedna osoba s přímým mandátem. Pokud zavedeme přímou volbu starostů, je otázka, proč nemít také přímo voleného premiéra.

Poslanecká sněmovna poslala do druhého čtení novelu ústavy předloženou poslanci SPD, která zavádí přímou volbu starostů a hejtmanů. Zatím není jasné, co přesně by změna znamenala. Rozhodující bude prováděcí zákon, který stanoví pravomoci starostů, hejtmanů, zastupitelů a rad.

Tomio Okamura vyzval politické strany, které o přímou volbu starostů a hejtmanů stojí, aby vytvořily pracovní skupinu, sedly si nad tím a připravily kompromisní návrh, který bude vyhovovat všem.

Už jen to, že ústavní změna prošla do druhého čtení, svědčí o tom, že v dolní komoře je opravdu vůle se přímou volbou starostů a hejtmanů zabývat a nezáleží na tom, zda s ní přichází Svoboda a přímá demokracie nebo někdo jiný.

Aby bylo zřejmé, v čem je přímá volba hejtmanů a starostů v českém kontextu problematická, je třeba vědět, k čemu směřuje. Její základní rysy lze odhadnout. Především jde o další personifikaci politiky, kdy ve výsledku posílí osoba starosty a hejtmana.

Všemocný vládce starosta

Piráti chtějí, aby starosta měl exekutivní kompetence a zastupitelstvo kompetence rozhodovat o dlouhodobých strategických záležitostech. Znamená to, že přímo zvolený starosta či primátor by mohl mít stejné pravomoci jako dnes celá městská rada, která vzniká na základě koaliční dohody stran, jež mají v zastupitelstvu většinu a mají tedy větší mandát. Rozhodnutí rady jsou tak kompromisem, který by měl zohledňovat širší zájem než jen stanovisko jedné strany.

Přímo zvolený starosta by tak mohl ve svých rukou koncentrovat moc celé rady a k žádnému konsensu by nebyl nucen. Musel by si jen pohlídat popularitu u veřejnosti, aby ho občané náhodou nechtěli odvolat. O odvolatelnosti starostů a hejtmanů se totiž také uvažuje.

Co se týče rozhodnutí, které by mu muselo schválit zastupitelstvo, stačilo by, aby navrhoval věci natolik populární a u občanů vítané, aby si zastupitelstvo netrouflo mu je blokovat.

Případně by si přímo volený starosta našel mezi stranami v zastupitelstvu své spojence, aby spolu s nimi vytvořil většinu, která by se pak na zbytek zastupitelů nemusela ohlížet.

To by sice vedlo k tomu, že by důležitá rozhodnutí byla výsledkem kompromisu na úrovni hlasovací koalice, ale nenaplnilo by se to, co si od přímé volby starostů slibují Piráti, tedy že by se v zastupitelstvu hledala shoda i napříč opozicí.

Od starostů k prezidentskému systému

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek sice zdůrazňuje systém brzd a protivah, díky kterému by zastupitelstvo mohlo starostu kontrolovat, v každém případě by však přímo volený starosta oproti současnosti posílil a byl by schopný sám vládnout obci, i když by neměl v zastupitelstvu většinu.

Volbou jedné osoby by se tak rozhodlo o osudu celé obce. Tento princip by se spolu s přímou volbou starostů a hejtmanů zavedl na úrovni obcí a krajů. Je však dobré počítat s tím, že Okamurova SPD by ho ráda uplatnila na úrovni celého státu. Dokládá to věta v jejím programu: "Vládu bude jmenovat a řídit občany přímo volený a odvolatelný prezident".

Stejným směrem se ubírá i Andrej Babiš. V loňském rozhovoru pro Deník tak vyjádřil své sympatie k prezidentskému systému v USA. "Mě baví většinový systém ve Spojených státech. Když nastoupil prezident Trump, hned šel do kanceláře a rozhodoval. Neměl koaliční jednání, komise, rady," uvedl předseda hnutí ANO.

Když starostu, tak i premiéra 

Přímou volbu starostů a hejtmanů je tak třeba vnímat jakou součást tažení, na jehož konci se posuneme od parlamentní demokracie a poměrného volebního systému k nějakému paskvilu v podobě mixu prezidentského a většinového systému, ve kterém už nebudou existovat koaliční jednání a vlády postavené na konsensu, ale kde vítěz bere vše a realizuje svou politiku bez ohledu na zbytek voličů, který ho nevolil.

Pokud Michálek říká, že klíčová přidaná hodnota přímé volby starostů je v tom, že se utváří jasný vztah, kdy politik musí mít důvěru svého voliče, lze to úplně stejně vztáhnout i na osobu stojící v čele vlády. A vzhledem k tomu že premiér se zpravidla přímo nevolí, Michálkův argument vede k přímo volenému prezidentovi, který jmenuje a řídí vládu, jak to navrhuje Okamura.

Kdybychom měli přímo volené starosty a hejtmany, není důvod, proč stejnou logiku nerozšířit i na celou republiku a nezačít přímo volit také politika, který sestavuje vládu.

Proč by lidé měli mít možnost přímo volit starosty a hejtmany, a tak významná postava, jako je premiér, by měla vzejít z koaličních jednání a nemít přímý vztah k občanům? Jestli Okamurova novela Ústavy projde, jen dále oslabí parlamentní demokracii u nás, která se tak dostává pod stále větší tlak.

Zdroje:
Vlastní