Spojené státy mají pověst jedné z nejsvobodnějších zemí světa. Kdekdo tam míří, aby si splnil svůj americký sen a stal se z poslíčka milionářem.

Jenže pozor, mnoho Američanů už nesní americký sen, ale sen socialistický! A pokud jich ještě přibude, pak by se Amerika mohla změnit ve stát podobného střihu jako Švédsko, kam lidé nejezdí hledat svobodu, ale sociální jistoty.

Co se to vlastně v zemi prospektorů, podnikatelů a neomezených možností děje?

Kupředu levá!

Socialismus je v Americe blíž, než si leckdo myslí. Už nepatří mezi zapovězená slova a průzkum American Culture and Faith Institute zjistil, že téměř čtyři z deseti dospělých Američanů (37 procent) dávají přednost socialismu před kapitalismem. Podle sondy Gallupova ústavu se jejich podíl drží nad 35 procenty od finanční krize v roce 2008.

Tohle číslo přitom může růst. Gallupův průzkum ukázal, že 55 procent Američanů pod třicítkou na socialismus pohlíží "příznivě".

Do tohoto trendu zapadá rovněž sonda, kterou vypracoval Politický institut Harvardovy univerzity pro analytický portál The Hill. Vyplynulo z ní, že nejoblíbenějším americkým politikem je socialista Bernie Sanders.

Kladně jej hodnotilo 54 procent účastníků ankety, záporně 36. Ostatní zůstali daleko za ním, včetně Donalda Trumpa, který získal jen 41 procent kladných hlasů, zato 55 procent záporných.

Socialistický prezident?

Už loni bylo patrné, že s Amerikou není cosi "v pořádku". Američané si v prezidentských volbách pohrávali s myšlenkou, že by jejich zemi mohl vést právě socialista Sanders, který kandidoval za demokraty.

Svými hlasy udělali ze Sanderse vážného soupeře Hillary Clintonové v primárkách. A kdoví, jak by to dopadlo, kdyby proti němu vedení Demokratické strany neintrikovalo.

Leckdo si ve volebním roce začal klást otázku, zda může politik, který se označuje za demokratického socialistu, vyhrát prezidentské volby v Americe. Bernie skutečně kandidoval se socialistickým programem – státní penze, bezplatné zdravotnictví, bezplatné školství a placená mateřská.

Když Sanders v pětasedmdesáti ohlásil kandidaturu, kdekdo z něj měl legraci. Třeba komik Seth Meyers. "Mám pro vás dvě novinky: Hillary se připojila na Instagram a Bernie začal používat telegram," vtipkoval ve své Late Night Show vysílané televizí NBC.

Jenže tyhle vtípky Bernieho nijak nepoškodily. Jeho mítinky připomínaly koncert rockové hvězdy, chodily na ně tisíce lidí. V Los Angeles dokázal energický socialista zaplnit arénu Memorial Sports s kapacitou 20 tisíc míst. Na to Hillary nemohla pomýšlet a tolik lidí nechodilo ani na Trumpa.

Prošedivělý kmet se stal idolem univerzitních studentů. Na kampusech visely jeho plakáty a tisíce teenagarů pracovaly jako dobrovolníci pro jeho kampaň.

Vstanou noví bojovníci

Americký příklon k socialismu spadá do období krize v roce 2009, kdy vzniklo hnutí Occupy. Bylo protestem proti hrabivosti korporací, jejich vlivu na vládu a rozšiřujícím se nůžkám mezi příjmy Američanů. Ze Zuccottiho parku poblíž newyorského Wall Streetu se rozšířilo do celé Ameriky i do metropolí západní Evropy.

Když se v roce 2011 institut Pew Research Center zabýval hlavními příčinami konfliktů v americké společnosti, poprvé se mezi ně dostala nerovnost příjmů. Na otázku, zda v Americe existuje třídní konflikt, odpověděly kladně dvě třetiny dotázaných.

Ve Spojených státech, na rozdíl od evropských zemí, však nepůsobí a nikdy ani nepůsobila silná socialistická nebo dělnická strana, která by měla rozhodující slovo v parlamentu nebo ve vládě. (Proto také Sanders kandidoval za demokraty.)

Socialisté a labouristé se v politice až na výjimky prosazují nejvýš na úrovni států a měst. Mimo Sanderse je v USA nevlivnějším socialistou, vlastně socialistkou, Kshama Sawantová, imigrantka z Indie, která zasedá v městské radě Seattlu na západním pobřeží. Tato členka vedení strany Socialistická alternativa prosadila, aby se minimální mzda ve městě zdvojnásobila na 15 dolarů za hodinu.

Federální punc se teď socialistům snaží dát hnutí Demokratičtí socialisté Ameriky. Chce zastřešit levicové strany od státu Maine na východě po Aljašku na západě. Má přes 25 tisíc členů a rychle se rozrůstá.

Ve svém manifestu demokratičtí socialisté hlásají skandinávský socialismus, všeobecnou zdravotní péči a záchrannou sociální síť. Hlásí se k nim zejména mileniálové zklamaní kapitalismem a znepokojení mocí korporací.

Mnozí konzervativci jsou tímto vývojem zděšeni. "Amerika by se nestala mocnou zemí bez volného trhu, bez kapitalismu. Teď se odvrací od svých kořenů, skoro 40 procent Američanů dává přednost socialismu… Co se s Amerikou stane, až jich bude o deset patnáct procent víc?" ptá se zoufale jeden z nich, Michael Snyder, na serveru s příznačným názvem The American Dream.

Na takovou otázku by patrně mnoho Američanů odpovědělo: "Good question". Tato fráze, jak by se leckdo mohl domnívat, však neznamená "dobrá otázka", ale "na tohle je těžké odpovědět".