Mírová dohoda v Kolumbii

Trvalo to více než půl století, ale nejdelší konflikt v moderních dějinách je konečně u konce. Sice až na druhý pokus, ale i to se počítá. Kolumbijský prezident Juan Santos vyhrál v roce 2010 volby s tím, že nevzdá boj s povstalci z organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Nakonec změnil názor a povedlo se mu téměř nemožné. Dohoda skutečně vznikla, v září ji všechny strany podepsaly, nicméně o měsíc později ji Kolumbijci v referendu s mizernou účastí odmítli. Považovali ji vůči povstalcům za příliš benevolentní.

Poháněni ziskem Nobelovy ceny za mír si aktéři konfliktu opět sedli ke stolu a během pár týdnů vytvořili novou mírovou smlouvu. Tu už lidem k hlasování nepředložili a začala platit hned poté, co ji jednomyslně schválili obě komory parlamentu. Nyní už jen povstalci čekají na schválení slibovaných amnestií.

Britové si odhlasovali vystoupení z Evropské unie

Ani další z důležitých referend nedopadlo podle očekávání a představ vlády. Do poslední chvíle se věřilo, že Britové "dostanou rozum" a zvolí si setrvání v Evropské unii. Naznačovaly tomu všechny průzkumy veřejného mínění a nepochybovaly o tom ani sázkové kanceláře. Leč nestalo se tak a v červnovém referendu zvítězili s 52 procenty odpůrci byrokratického molochu.

Pro setrvání hlasovali Skotové, Irové, voliči z velkých měst a mladší vzdělanější Britové. Zejména poslední skupina voličů se však k urnám příliš nehnala, a tak měli rozhodující slovo Angličané, Walesané a starší, méně vzdělaní obyvatelé venkova.

Výsledek referenda politicky zlomil vaz premiérovi Davidu Cameronovi, který sice hlasování prosadil, ale byl zastáncem setrvání. Novou britskou premiérkou se stala Therasa Mayová, která dala jasně najevo, že "brexit znamená brexit" a o zahájení výstupních jednání podle článku 50 Lisabonské smlouvy chce zažádat v březnu.

TTIP narazila, ale CETA má dobře našlápnuto

Na začátku roku to vypadalo nadějně, že po tvrdých jednání mezi Spojenými státy a Evropskou unií dostane Transatlantické obchodní a investičního partnerství (dohoda TTIP) konkrétnějších rozměrů. Jenže naráží na obou stranách oceánu na silnou kritiku.

Dohoda o volném obchodu je příliš kontroverzní a ani sami politici příliš nevědí, co je jejím obsahem. Kritici se bojí, že světu začnou vládnout nadnárodní korporace, zastánci zase zdůrazňují, že dohoda bude mít pro EU přínos nějakých 120 miliard eur. Každopádně jednání se odkládají a nový americký prezident Donald Trump jako odpůrce globálního byznysu je zřejmě pohřbí zcela.

Obdobná dohoda s Kanadou nazvaná CETA byla blízko podpisu, schválily ji všechny parlamenty, až na ten belgický. Valonsko se totiž postavilo proti a belgičtí poslanci ji tak nemohli schválit. Nakonec ale Valoni ustoupili, dohodly se změny a belgická federální vláda může dohodu podepsat. Jen se změnou jejího znění budou nyní muset opět souhlasit všechny strany – Kanada, vedení EU a následně i všech 28 unijních zemí. S belgickými ústupky by ale neměly mít větší problém.

Pokus o státní převrat v Turecku

Kolem půlnoci 15. července se rozhodla část turecké armády, že je na čase odstranit prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který se profiluje stále víc jako autoritářský panovník, a obnovit "ústavní pořádek". Nečekané povstání nemělo pro jeho účastníky dobrý konec, prezident vyzval své podporovatele, aby vyšli do ulic a společně s jemu věrnými vojáky pokus o převrat krvavě potlačil ještě během nočních hodin a získal zpět kontrolu.

Z organizace pokusu o puč obvinil svého politického odpůrce Fethullaha Gülena a spustil mohutné čistky, které se dotkly více než sto tisíc lidí z armády, školství, médií i soudnictví. Lidé skončili bez práce nebo rovnou ve vězení. Z pokusu o převrat vyšel Erdogan politicky ještě silnější.

Dobytí východního Aleppa a naděje na mír v Sýrii

Přestože dobytí Aleppa syrskými vládními silami neznamená konec konfliktu trvajícího od roku 2011, je to velký pokrok pro vládu prezidenta Bašára Asada. Z města se podařilo dostat povstalce, kteří bojovali proti jeho režimu a za pomocí Ruska a Turecka vše směřuje k mírové dohodě.

Zlom v konfliktu nastal s ruskou intervencí v roce 2015 a když letos v červnu začala mohutná akce na dobytí jednoho z největších syrských měst, bylo jen otázkou času, kdy povstalci podlehnou a silně bombardované město opustí. Stalo se tak v polovině prosince. Boje vyhnaly z domovů desetitisíce Aleppanů a "osvobozování města z rukou povstalců" stálo životy další tisíce z nich.

Válka, která připravila o život půl milionu Syřanů a z domovů jich vyhnala dalších 11 milionů, ale jen tak nekončí, část území stále ovládají islámští radikálové. Těm se naposledy opět podařilo získat kontrolu nad historickým městem Palmýra.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem

Tak tato událost v seznamu rozhodně nesmí chybět. Přestože kontroverznímu a poněkud nabubřelému miliardáři Donaldu Trumpovi nedávaly průzkumy příliš velkou šanci porazit demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou, stalo se. Američané ho 8. listopadu zvolili 45. americkým prezidentem. Funkci získal i přesto, že je teprve pátým šéfem Bílého domu, který získal nižší počet hlasů než jeho konkurent, ale vyhrál na počty volitelů.

Během své kampaně sázel na protimigrantské nálady, slíbil postavit zeď na hranicích s Mexikem, zastavit velké mezinárodní obchodní dohody, zpochybnil budoucí účast a míru působení Spojených států v mezinárodních organizacích jako OSN a NATO a celkově má v plánu změnit americkou zahraniční politiku. Co přesně nastane ve chvíli, kdy se začátkem ledna ujme úřadu, nelze s jistotou odhadnout.

Vraždy s posvěcením filipínského prezidenta 

Američané vlastně mohou být za Trumpa rádi, mohli dopadnout ještě hůř – třeba kdyby si zvolili někoho jako Filipínci. Rodrigo Duerte vyhrál květnové prezidentské volby s 39 procenty hlasů a kompletně změnit nejen zahraniční směřování země, ale i všechny "zavedené pořádky". Prezident silně katolické ostrovní země, která je jedním z nejstarších spojenců Spojených států, nazval Baracka Obamu i papeže Františka "zkurvysyny" a svou pozornost obrací na Čínu.

Silně kontroverzní (mírně řečeno) je jeho boj s se zločinem a zejména s narkomafií. Duerte započal nekompromisní válku s drogami v heslu "mrtvý kriminálník, dobrý kriminálník" a vyzval policii, aby zločince místo zatýkání rovnou střílela, slíbil za to beztrestnost.

Kromě policistů se do vražd zapojili i samozvaní strážci zákona a prezident se chlubí tím, že také on osobně zbavil Filipíny několika zločinných živlů. Na jeho nekompromisní kroky jsou lidskoprávní organizace krátké a mluví se o tom, že se na Filipínách rodí nový diktátor.

Impeachment brazilské a jihokorejské prezidentky

A prezidenti ještě do třetice. Místo toho, aby si Brazílie užívala slávu jako pořadatelská země letních olympijských her, zmítala se (a stále zmítá) v ekonomické krizi a s tím související nespokojeností s vládou prezidentky Dilmy Rousseffové, která je navíc zapojená do korupčních skandálů. Rok po zvolení její popularita klesla po deset procent a miliony demonstrantů pravidelně volaly po jejím odstoupení. Nakonec vše v květnu vyvrcholilo impechmentem, kdy po poslancích prezidentku odvolali i senátoři.

Stejný konec nabralo i působení Pak Kun-hje ve funkci jihokorejské prezidentky. Pak zlomil vaz skandál s její důvěrnicí, která hlavu státu de facto ovládala, manipulovala s ní a díky tomu si přišla na nemalé peníze. Prezidentka zároveň kvůli ní čelí obvinění z korupce, což parlamentu posloužilo jako důvod hlasování o sesazení. Pak totiž ani masivní demonstrace a pokles popularity až pod pět procent k odstoupení nepřesvědčily. Začátkem prosince se proti impeachmentu v 300členém parlamentu postavilo jen 55 poslanců. Definitivně rozhodne do 180 dnů ústavní soud.

Severní Korea zvládla vyrobit silnou jadernou zbraň

V Asii ještě chvíli zůstaneme a přesuneme se o kousek výš do Severní Koreje. Na to, že KLDR v čele Kim Čong-unem sem tam zkouší odpálit nějakou raketu, si všichni už tak nějak zvykli. Dlouho to nikdo nebral příliš vážně, jenže země ve vývoji zbraní postupně pokračovala vpřed. V lednu provedla čtvrtou jadernou zkoušku za posledních deset let a vrcholem následujících testů byl 9. září pátý test.

Výbuchu jaderné hlavice dosáhl síly deseti kilotun, což je dosud nejvyšší zaznamenaná hodnota. Navíc se Kim nechal slyšet, že jeho rakety nesoucí jaderné hlavice jsou schopné doletět až na americkou půdu. I proto údajně Barack Obama svému nástupci Donaldu Trumpovi řekl, že dění v Severní Koreji by mělo být jednou z hlavních priorit jeho vlády.

Epidemie falešných zpráv a ruské ovlivnění amerických voleb

Dosud nebyl nikdy v historii víc ovlivňován výsledek amerických prezidentských voleb. Kromě série falešných zpráv, které nahrávaly spíše republikánovi Donaldu Trumpovi, jsou bezpečnostní experti přesvědčení, že do kampaně zasahovala prostřednictvím hackerů ruská vláda. Hackeři prováděli řadu útoků a zveřejňovali dokumenty, které pak poté, co se dostaly na sociální sítě, měly ovlivnit průběh voleb.

Moskva sice zásahy do voleb opakovaně odmítá, zpravodajské služby ale tvrdí, že o tom mají důkazy a způsob, jakým byly útoky vedeny, připomíná dřívější ruskou kybernetickou aktivitu v Gruzii, na Ukrajině či v Estonsku. Na základě vyšetřování útoků bylo ve čtvrtek ze Spojených států vyhoštěno 35 ruských diplomatů, kteří jednali "způsobem neslučitelným s diplomatickým statusem".