Součástí příměří ale nebudou teroristická hnutí, jako jsou například Islámský stát (IS) či Fronta dobytí Sýrie (dříve známá jako An-Nusra), ani kurdské milice YPG. Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura nicméně chystané zastavení bojů ocenil jako příležitost pro mírové rozhovory v kazašské metropoli, které se budou konat zřejmě v lednu, a také pro připravované únorové vnitrosyrské jednání pod záštitou OSN.

Příměří oznámil ruský prezident Vladimir Putin, který je hlavním spojencem syrské autoritářské hlavy státu Bašára Asada. Putin kvůli příměří ve čtvrtek telefonicky jednal s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, s nímž hovořil i o nadcházejících mírových rozhovorech v Astaně, které by Rusko rádo svolalo již v lednu.

Za pozitivní krok považují zprávu o příměří mimo jiné Spojené státy, které doufají, že všechny strany konfliktu dodrží své závazky. Rusko během dne sdělilo, že uvítá, pokud se administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa zapojí do mírových rozhovorů.

Dohoda o klidu zbraní se podle Moskvy skládá ze tří dokumentů. První je slib zastavit bojové operace, druhý je soubor opatření týkající se kontroly příměří a třetí je souhlas se zahájením mírových rozhovorů.

Rusko v posledních hodinách také oznámilo, že jeho ambasáda v Damašku se ve čtvrtek stala terčem minometné palby. Útok, který se obešel bez mrtvých a zraněných, Moskva považuje za provokaci a snahu odvrátit příměří. Pod palbou bylo velvyslanectví i ve středu, a to dvakrát.

Do příměří se zapojí přes 51 tisíc opozičních bojovníků

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam sedmi ozbrojených opozičních skupin, které se do příměří zapojily. Největší z nich je hnutí Ahrár aš-Šám, které má asi 16 000 ozbrojenců. Celkem se klid zbraní podle prohlášení ruského ministerstva obrany bude týkat více než 51 000 opozičních bojovníků. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu během dne hovořil až o 62 000 opozičních bojovnících.

Kurdů se příměří netýká, plánují vlastní federální systém

Příměří podpořily také Syrská národní rada (SNC), která je hlavní syrskou exilovou politickou silou, a opoziční Svobodná syrská armáda (FSA). FSA v prohlášení sdělila, že se zúčastní i rozhovorů v Astaně, kde naopak budou chybět kurdské milice YPG a jejich politické křídlo PYD. Obě tyto kurdské organizace nebudou podle FSA ani zahrnuty do příměří.

Kurdové mezitím ohlásili, že na severu Sýrie se svými spojenci z řad Arabů a dalších etnických skupin vytvoří společný federální systém a že připraví volby regionálních i centrálních úřadů.

Ačkoli Rusko podporuje Asada a Turecko opoziční síly, obě země v poslední době úzce spolupracují. Podle tureckých médií ruské letectvo ve středu dokonce podpořilo tureckou ofenzivu u severosyrského města Al-Báb, které je pod kontrolou IS. Ankara to ale oficiálně nepotvrdila. Pokud se nálet skutečně uskutečnil, je to první případ takové spolupráce mezi Ankarou a Moskvou v Sýrii.