Existují stovky ironických webů, které se tváří jako zpravodajské a úmyslně čtenářům pro jejich i své pobavení servírují vymyšlené zprávy. Přestože jsou psané stylisticky i formálně jako klasické zprávy, většinou průměrně inteligentní čtenář pozná, že je text myšlený jako vtip. A zasměje se s tím, že byl více či méně povedený.

Těmto webům se ale možná brzy zavřou dveře na sociální sítě a s tím možná skončí i jejich existence. Zakladatel sociální sítě Facebooku Mark Zuckerberg má v plánu zatočit s falešným zpravodajstvím a hoaxy a svezou se s tím i tyto "nevinné" vtípky. Stejně tak v ohrožení jsou i falešné profily, což by mohl odnést i oblíbený falešný Ovčáček.

K radikálnímu kroku mladého miliardáře dovedly vyhrocené americké prezidentské volby, během nichž sociální sítě – nejen Facebook, ale i Twitter a částečně i Google – zahltily falešné zprávy tvářící se tak důvěryhodně, že měly během pár hodin i několik set tisíc sdílení.

Jedním příkladem za všechny je článek o údajné vraždě agenta FBI, který vypustil na veřejnost e-maily Hillary Clintonové. Ten vyšel pár dní před volbami na falešném zpravodajském serveru The Denver Guardian a jen na Facebooku ho sdílelo přes 560 tisíc lidí.

Co mělo v článku čtenáře trknout, popsal následně server The Denver Post, s nímž měl být The Denver Guardian zaměněný.  

Obsah posoudí týmy expertů

Zuckerberg sice fakt, že by zprávy sdílené na jeho sociální síti, ovlivnily volby, označil za směšný, nakonec se ale koncem minulého týdne rozhodl k razantnímu kroku. Ten může někomu připomínat boj s větrnými mlýny a jinému tvrdou cenzuru obsahu. Nad pravostí sdílených odkazů totiž budou bdít "nezávislí experti".

"Už dlouho jsme bojovali s falešnými zprávami a ještě dlouho bojovat budeme. Nechceme být ale arbitry pravdy, proto se budeme spoléhat na osvědčené subjekty třetích stran i naši komunitu, které nám pomohou upozorňovat na neověřený obsah," uvedl Zuckerberg na svém profilu, kde představil sedmibodový scénář boje proti falešným zprávám.  

Počítačové algoritmy podle něj už dokáží odhalit falešné účty a spamovací programy, obsah jednotlivých článků ale posoudit neumí. Musí proto nastoupit lidská síla v podobě novinářů, expertů na sociální sítě a na virální obsah.

Kromě toho bude podle Zuckerberga pro uživatele snazší nahlásit problematický obsah. Ten poté týmy, které ho budou i samy vyhledávat, prověří. Nepravdivé zprávy buď zcela odstraní, nebo budou viditelně označeny jako falešné či jemněji "neověřené". Zatím ale není jasné, jak a zda bude typu lidí, kteří na podobné informace naletí, například prosté označení "vlaječkou" stačit.

Lákavé titulky a virus jako bonus

Součást boje proti hoaxům bude na Facebooku i lepší kontrola virálních spamovacích programů, které i pomocí sponzorovaných odkazů lákají čtenáře na stránky, které jsou pak plné reklam, v horším případě i virů.

Příkladem je – opět v souvislosti s volbami – třeba asi sto třicet falešných webů založených kdesi v Makedonii, které vznikly možná částečně skutečně pro ovlivnění voleb, ale hlavně kvůli zisku z inzerce. Jejich titulky byly tak poutavé, že nalákaly lidi a zakladatelé pak inkasovali zisky z reklam. 

Jak celý proces ověřování zpráv bude vypadat, jaký bude mít dopad na obsah a zda při něm nedojde ke skutečné cílené filtraci zpráv, z níž už nyní Facebook lidé často obviňují, není jasné. Jde o zcela neprobádané prostředí, protože nikdy předtím se žádná soukromá organizace k obdobně rozsáhlé kontrole obsahu neodhodlala.

Falešné zprávy se budou šířit dál...

Facebook vyrostl na tom, že lidé sdílí s přáteli to, co je zajímá. A pomineme-li základní pravidla (jako třeba zákaz pornografického či rasistického obsahu), dosud se nestalo, že by nějaká technologická firma diktovala veřejnosti, co smí a co nesmí šířit.

Obsah sítě zakladateli přerostl přes hlavu, nicméně filtrací jen povoleného a "nezávisle ověřeného" obsahu už Facebook překročí hranice škatulky sociální síť směrem k mediální, případně politické organizaci.

Poštve si tak proti sobě velkou část uživatelů a edukativní efekt stejně eliminace falešných zpráv mít nebude. To by nejdříve muselo výrazně stoupnout procento lidí, kteří si ze zprávy před sdílením přečtou víc než jen titulek a první dvě věty.

Autoři těchto nepravdivých článků je – motivováni různými důvody – psát nepřestanou a o šíření mezi lidmi také nemusí být obav. Jen se ze sociálních sítí přesune sdílení zpět do starého dobrého e-mailu a zprávy tak získají o to větší punc "zaručenosti". V případě údajné vraždy agenta FBI třeba v duchu: "Vláda už má pod palcem i sociální sítě, které chce umlčet, ale my víme, jak to skutečně bylo…"