Brčka, plastové příbory, kelímky nebo plastové tyčinky do uší. To vše má v Česku od 1. října utrum.

Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představila plán nového balíku protiruských sankcí, jehož cílem je mimo jiné vytvořit „právní základ“ pro globální zastropování ceny ruské ropy. Kromě tohoto kroku unijní exekutiva navrhuje rozšíření sankčního seznamu s jednotlivci a společnostmi a další „široká“ omezení obchodu s Ruskem, mířící proti dovozu ruských výrobků i vývozu některých technologických produktů nebo chemikálií.

Tribunál Evropské unie dnes zamítl žalobu holdingu Agrofert na Evropský parlament (EP). Firma se žalobou chtěla domoci přístupu k dokumentům, které se týkají rezoluce o střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše.

Stále více evropských politiků hovoří o poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři jako o sabotáži. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs na twitteru napsal, že tímto incidentem vstoupil kontinent do nové fáze hybridní války. Dánský ministr energetiky a životního prostředí Dan Jörgensen řekl, že plyn bude unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. Moskva obvinění ze sabotáže označila za absurdní s tím, že zastavení toku plynovodů není v zájmu Ruska ani Evropy.

Maďarsko uspořádá takzvanou národní konzultaci, při níž se občanů zeptá, zda si přejí protiruské sankce. V projevu v maďarském parlamentu to prohlásil premiér Viktor Orbán. Podle něj jsou sankce spolu s vysokými cenami energií důvodem současných problémů evropské ekonomiky.

Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v České republice podmínky pro udělení humanitárního víza. ČTK to dnes sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu Kč) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česká republika se řadí spíše ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy výrazně méně než například Německo. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.