Když byl den po svých 43. narozeninách v prosinci 1993 zastřelen kolumbijský drogový boss Pablo Escobar, zůstalo po něm trochu netradiční dědictví. Čtyři hroši, které si přivezl do soukromé zoo na svém ranči. Necháno napospas přírodě, se za téměř 30 let malé stádo rozrostlo na minimálně 80 kusů. 

Dvoumetrové odstupy kvůli nákaze koronavirem? Jsou místa, kde je tak narváno, že by tuto podmínku nemohli lidé splnit, ani kdyby se na hlavu stavěli.

Roberto Escobar, bratr výrazně známějšího drogového barona Pabla Escobara, na sebe rád strhává pozornost. Momentálně se vytasil se svérázným plánem na porážku společnosti Apple. Pohoří stejně jako v případě střetu s Elonem Muskem nebo Donaldem Trumpem?

Není žádným predátorem a už vůbec nevypadá nebezpečně. Má v sobě však tolik jedu, že by dokázala zabít dva slony, deset tisíc myší nebo patnáct lidí. Seznamte se s pralesničkou strašnou, nejjedovatější žábou na světě.

Pro část společnosti je to krok k dosažení trvalého míru, pro jiné je to výsměch do slepých očí spravedlnosti. Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), více než půl století vedoucí guerillovou válku s centrální vládou, se na konci minulého týdne přeměnily v politickou stranu a nastoupily cestu k účasti v parlamentních volbách v příštím roce.

Sociální sítě zaplavily v posledních dnech výkřiky #dostuz2016 spojených s tím, jak byl letošní rok nejhorší v dějinách. Opravdu?! Co roky plné hladomorů a černé smrti? Dokonce nebyl ani nejhorší za posledních sto let, do kterých spadají obě světové války. A nic na tom rozhodně nezmění ani úmrtí (možná skutečně většího množství) oblíbených celebrit. I tak ale v uplynulém roce došlo k několika významným událostem, které si zaslouží zápis do světových kronik.

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, čerstvý držitel Nobelovy ceny míru, má za sebou asi nejtěžší období ve funkci. Od neúspěšného referenda o dohodě s marxistickými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) musel usilovně vyjednávat na všech frontách, aby zapracoval argumenty kritiků a zároveň neznepřátelil samotné rebely. 

267 tisíc mrtvých. 30 tisíc unesených. 30 tisíc pohřešovaných. 7 milionů lidí bez domova. Takové jsou hrozivé statistiky nejdelší občanské války v Latinské Americe, která měla po 52 letech naději na ukončení. Sloužit k tomu měla historická mírová dohoda, podepsaná zástupci kolumbijské vlády a veliteli FARC 27. září v Havaně. O osudu této dohody a tím pádem i čtyřletých mírových vyjednávání v neděli rozhodovali kolumbijští voliči, kteří navzdory všem průzkumům i předpokladům mezinárodního společenství dojednaný mír těsnou většinou odmítli.