Obama napíná svaly a trestá Rusy. Proč až teď?

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Z Havaje, tichomořské oázy slunce, pohody a míru, vyhlašuje Barack Obama sankce za útoky ruských hackerů. Pouhé tři týdny před koncem prezidentství, v době, kdy je pokládán za chromou kachnu.

Vladimir Putin a Barack Obama

Vladimir Putin a Barack Obama,zdroj: Profimedia.cz

Barack Obama vyhlásil Rusům odvetu za hackerské útoky proti americkým stranám, institucím a politikům. Jeho vláda vypověděla 35 ruských diplomatů. Deník New York Times píše, že mezi nimi jsou zaměstnanci ruských tajných služeb, kteří útoky organizovali. Kromě toho dala americká vláda uzavřít dvě ruská pracoviště v New Yorku a ve státě Maryland.

Na Havaji, kde tráví dovolenou, americký prezident podepsal sankce vůči ruské tajné službě FSB a vojenské rozvědce GRU, jejím čtyřem představitelům a třem společnostem, které GRU poskytují podporu. Navíc upozornil, že si vyhrazuje právo na další odvetné kroky a ujistil, že je využije.

Vladimir Putin odvetu teprve zvažuje, vyčkává. Zamítl návrh šéfa diplomacie na reciproční vyhoštění 35 amerických diplomatů. Kalkuluje s tím, že Obamův nástupce Donald Trump sankce zruší a diplomaté se do Ruska budou moci vrátit.

Ruská ambasáda v Londýně mezitím ve zjevné narážce na blížící se konec Obamova prezidentství (20. ledna 2017) na svůj twitterový účet umístila obrázek káčátka. Končící prezidenti jsou v Americe označováni za chromé kachny (lame duck).

lame duck

Nové sankce vůči Rusku každopádně vyvolávají mnoho otázek. Tady jsou odpovědi na pět z nich:

Jsou důkazy o ruské stopě přesvědčivé?

Jak pro koho. Záleží na informacích, které kdo má. Nejvíc jich dostal Obama a top-členové jeho vlády, o něco méně jich mají kongresmani a ještě méně veřejnost.

Přesto je míra otevřenosti americké vlády v tomto případu bezpříkladná. Zveřejněná zpráva ministerstva pro vnitřní bezpečnost a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) zmiňuje hackerské týmy – Fancy Bear a Cozy Bear – a jejich napojení na řídicí struktury (zde v PDF).

Zajímavé čtení, zejména pro ajťáky. A první svého druhu. Když Obama minulý rok zavedl sankce vůči Severní Koreji v odvetě za kybernetický útok na Sony Pictures, žádnou analýzu ukazující na zdroj útoku jeho vláda nezveřejnila.

Obvinění z kybernetických útoků pomocí malwaru (škodlivého softwaru) na centrálu Demokratické strany je založeno jen na nepřímých důkazech. Suma informací poskytuje ucelený obrázek o útočnících a jejich napojení na ruské vedení.

Důkazy, spadající do kategorie „nade vší pochybnost“, nicméně veřejnost nedostala. A ruské vedení, jak jinak, podíl na kybernetických útocích popírá.

Jaký měli Rusové motiv k útokům?

Američtí zpravodajci dospěli k závěru, že Rusové chtěli Trumpovi pomoci k vítězství. Vyvodili ho z prostého faktu, že ruští hackeři se dostali k datům obou hlavních stran – Demokratické i Republikánské – a jejich představitelů, ale zveřejnili jen informace týkající se kampaně Hillary Clintonové, prezidentské kandidátky demokratů.

Trump se pro Putinovo Rusko vskutku jeví jako přijatelnější prezident. Vyjadřuje se neuctivě o spojencích z NATO, není mu proti mysli uznat anexi Krymu a založit s ruským prezidentem neformální alianci. Zato Clintonová družbu (chcete-li friendship) s ruským bohatýrem odmítala.

Masivním hackerským útokům pocházejícím z Ruska však americké vládní instituce čelí už několik let. Jejich cílem je dostat se k informacím, které nelze získat z otevřených zdrojů, a využít je ve vlastní politice.

Obamovy sankce proto navozují otázku, proč je prezident vyhlásil až nyní a ne třeba v říjnu 2014, kdy se ruští hackeři nabourali do kompů v Bílém domě a na ministerstvu zahraničí.

Zvrátili hackeři volby v Trumpův prospěch?

Ne. Někteří stoupenci Hillary Clintonové to tvrdí (a možná jsou o tom i přesvědčeni). Jenže volby si Hillary prohrála sama – nedokázala Američany přesvědčit, že je důvěryhodná.

Pro rozhodování amerických voličů nebyly intriky funkcionářů Demokratické strany klíčové. Ostatně, kdo z Američanů si dal prácí, aby se pročítal horou e-mailů s nezáživnou stranickou korespondencí, kterou zveřejnily práskačské servery WikiLeaks a DCLeaks?

Motivy amerických voličů vystihl oscarový režisér a levičák Michael Moore.  Jako jeden z mála dokázal předpovědět výsledek voleb. „Spousta Američanů nemůže vystát zkorumpovaný systém. Proto budou po milionech hlasovat pro Trumpa. Ne, že by s ním souhlasili, ale proto, že můžou… Proto těm nahoře udělají čáru přes rozpočet,“ napsal prorocky měsíce před volbami (a ještě před zveřejněním hacknutých e-mailů) na svém blogu.

Může Trump sankce zrušit?

Ano, ale…

Trump může dát Vladimiru Putinovi opožděný dárek k pravoslavným Vánocům a sankce zrušit hned 20. ledna, bezprostředně poté, co po prezidentském slibu nakráčí do Bílého domu. Ruští diplomaté by se v takovém případě vrátili do Ameriky a Donald s Vladimirem by si mohli vyměnit vřelé pozdravy.

Trumpovi by to proti mysli nebylo. Naznačil to v reakci na Obamovy sankce. „Je načase, aby se naše země posunula k větším a lepším věcem,“ vzkázal 45. americký prezident.

Obama, prezident s pořadovým číslem 44, vyhlásil sankce exekutivním výnosem (executive order, v Česku tomu odpovídá nařízení vlády). Prezident, který ho vystřídá, je proto jediným podpisem může také zrušit.

Většina kongresmanů (jak demokratů, tak republikánů) by však takový postup nestrávila. Mnozí republikáni nevěří, že Rusové chtěli pomoci Trumpovi k prezidentství, téměř nikdo ze senátorů a poslanců, kteří zasedají ve Washingtonu, však nepochybuje o tom, že za útoky je Kreml.

Televize CNN shrnula většinový názor kongresmanů na sankce do čtyř slov: „Too little, too late“ (příliš pozdě, příliš málo). „Budeme usilovat o to, aby kongres uvalil na Rusko tvrdší sankce,“ napsali ve společném prohlášení vlivní republikánští senátoři John McCain a Lindsey Graham, do jejichž kompů ruští hackeři v minulosti pronikli.

Pokud by Trump sankce svého předchůdce za kybernetické útoky odvolal, kongresmani by je mohli vyhlásit zákonem – a ještě je přitvrdit. Tak by sankce pojistili proti tomu, aby je prezident v budoucnu bez souhlasu kongresu zrušil. (Mohou to však udělat i v případě, že je Trump ponechá v platnosti.)

Trumpův vánoční dar Putinovi by se tak mohl změnit na dar danajský

A co bude s dalšími sankcemi?

Totéž platí o sankcích, trestajících Rusko za anexi Krymu. Také ty vyhlašoval Obama svými výnosy. Jsou zaměřené na představitele státu a firem, na ruské banky a ropné korporace. Kongresmani však tyto sankce podporovali a republikáni vyzývali prezidenta, aby je rozšířil. Kdyby Trump sankce odvolal, mohli by je vrátit do hry zákonem.

V zákonech jsou už zakotveny jiné starší sankce vůči Rusku – za prodej zbraní státům, které americká vláda označuje za darebácké a snaží se je izolovat (zejména Severní Korea), za porušování lidských práv a perzekuce odpůrců režimu. Odvolat je tedy může jen kongres.

Z toho plyne prostý závěr: Pokud myslí Trump „družbu“ s Putinem vážně, musí pro ni získat podporu kongresu.

Odradí Obama Rusy od dalších útoků?

Nejnovější americké sankce Rusy brzy přebolí (pokud je vůbec bolet budou). Poté, co začne úřadovat prezident Trump, vyšlou do Ameriky nové zpravodajce, kteří dostanou stejné úkoly jako jejich předchůdci.

Prezident-rozvědčík Putin svůj styl práce nemění. Kybernetické útoky, sankce-nesankce, budou pokračovat. 

Tagy: Rusko zahraničí Spojené státy protiruské sankce anexe Krymu mezinárodní politika geopolitika hackerský útok

Zdroje: Vlastní