Pod náporem falešných zpráv: Začíná politikům docházet, že je nutné jednat?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Tomáš Chalupa

Svět se probudil a zjistil, že jsme zavaleni hromadou hoaxů, nepotvrzených zpráv a propagandy. A mnozí mezi nimi nejsou schopni rozlišovat. Státy začínají zvažovat možnosti, jak proti internetovým blábolům bojovat. V jejich hledáčku je na prvním místě Facebook.

S falešnými zprávami a hoaxy je potřeba něco dělat. Začínají si to uvědomovat i politici. Ilustrační snímek

S falešnými zprávami a hoaxy je potřeba něco dělat. Začínají si to uvědomovat i politici. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

V Německu sílí hlasy, že by se mělo něco dělat se zprávami, které šíří internetem armády ruských trollů. V německém parlamentu panují obavy, že by Rusko mohlo prostřednictvím falešných zpráv ovlivnit průběh voleb v příštím roce podobně, jak se to možná stalo ve Spojených státech. Před tím varují ústy svého šéfa Bruna Kahla i německá tajná služba. 

Místopředseda Sociálnědemokratické strany (SPD) Thomas Oppermann vyzval vládu, aby využila všech legálních možností a přitvrdila svůj přístup k šíření dezinformačních kampaní a konspiračních teorií. Zodpovědnost za promazávání podobných zpráv by podle něj měl nést Facebook. Poslanec CDU Patric Sensburg dokonce považuje za nutné, aby šíření cílených dezinformací bylo trestáno.

Podobnou debatu vedou i ve Spojených státech, ovšem už poněkud "s křížkem po funuse", prezidentské volby už mají Američané za sebou. Podíl Ruska na zvolení Donalda Trumpa byl podle některých enormní.

Ruští hackeři pronikli do e-mailů demokratů a zveřejnili je na WikiLeaks. Podle komentátorů si média v USA zadělávala na problémy už dávno - klesl standard ověřování zpráv, do studií na rozhovory se zvou nejrůznější podivné existence a diváci už dávno ztratili přehled, co je objektivní informace, a co jen názor konkrétní osoby.

S šířením internetu, nástupem sociálních sítí a mobilních technologií došlo k naprosté explozi nejrůznějších výmyslů, hoaxů, zpráv bez ověření a různých rádoby šokujících informací. Je to tsunami obsahu, kterému chybí jakákoliv pravidla.

Internet snese všechno. Oddělování fake zpráv a hoaxů od skutečných redakčně ověřených informací se pro běžného uživatele stává stále těžší, často nemožné. Řada webů produkujících podobný obsah ve skutečnosti o žádnou regulaci nestojí.

Dopad na čtenáře je ohromný. Jaký je rozdíl mezi Denver Post a Denver Guardian? Při zběžném pohledu žádný. Ve skutečnosti je prvně jmenované respektované médium s tištěnými novinami a kamennou redakcí a druhé pouze internetovou továrnou na hoaxy produkované jedinou osobou z jejího soukromého bytu v Los Angeles.

Matematické modely a algoritmy, které by automaticky mazaly falešné zprávy, nebudou nikdy zcela dobře fungovat a tudy tedy cesta nevede. Pro uživatele je potřeba vytvořit takové nástroje, aby jim vyhledávače automaticky poskytovaly informace z jimi preferovaných zdrojů. Kdo chce New York Times nebo NBC News, měl by informace z těchto zdrojů mít na prvním místě. Kdo upřednostňuje konspirační weby s neověřenými informacemi, prosím, ať je má, ale ať se ve vyhledávačích neprolínají a nezobrazují vedle sebe.

Je také potřeba stanovit jasná pravidla pro média (ta, která o to mají skutečný zájem) a striktně rozlišovat mezi názory a zprávami. Názor totiž není zpráva a neusiluje nutně o pravdu. Boj s propagandou a falešnými zprávami není možné řešit lepšími roboty a automatickými programy.

Je nutné zavést na internetu určitá pravidla a spoléhat se také na osvědčená média s vlastními kontrolními mechanismy, bezpodmínečně potřebná je také mediální výchova. To vše je však běh na dlouhou trať, který neřeší akutní problémy německých politiků, ani zpětně nezvrátí výsledek amerických voleb. Žurnalistika v globálním světě se dostala do velké krize a cesta ven bude dlouhá a trnitá. S nápravou se musí začít okamžitě.   

Tagy: Německo zahraničí Spojené státy sociální sítě média a internet postfaktický svět

Zdroje: Vlastní