Podle Bidenova vyjádření na platformě X státníci v jednáních učinili pokrok. „Vážím si dnešního rozhovoru s prezidentem Siem, protože si myslím, že je prvořadé, abychom si jasně rozuměli,“ napsal Biden na sociální síti. „Existují kritické globální výzvy, které vyžadují naše společné vedení. A dnes jsme udělali skutečný pokrok,“ uvedl šéf Bílého domu. Ve svém dalším příspěvku jednání označil jako jedny z nejkonstruktivnějších a nejproduktivnějších, která spolu státníci vedli.

I value the conversation I had today with President Xi because I think it's paramount that we understand each other clearly, leader to leader.

There are critical global challenges that demand our joint leadership. And today, we made real progress. pic.twitter.com/rljB0Ow7JA

— President Biden (@POTUS) November 15, 2023

I’ve just concluded a day of meetings with President Xi, and I believe they were some of the most constructive and productive discussions we’ve had.

We built on groundwork laid over the past several months of diplomacy between our countries and made important progress. pic.twitter.com/0RT1q0FZHr

— President Biden (@POTUS) November 16, 2023

Si podle čínských médií uvedl, že obě strany souhlasy s vytvořením čínsko-americké protidrogové pracovní skupiny. Agentura AP píše s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele, že státníci dosáhli dohody s cílem omezit výrobu fentanylu. Biden později tuto dohodu označil jako jeden z hlavních úspěchů jednání mezi prezidenty. Mnoho chemikálií používaných k výrobě této syntetické látky se dostává z Číny ke kartelům, které dodávají silné narkotikum do USA, podotkla agentura. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, že v letech 2021 a 2022 droga zabila desetitisíce lidí.

Agentura Nová Čína také informovala o tom, že se vrcholní představitelé obou zemí dohodli na mezivládním dialogu o umělé inteligenci. Souhlasili také mimo jiné se zvýšením počtu letů a mezinárodních studentských výměn mezi zeměmi či na rozšíření výměn v oblasti vzdělávání a podnikání, upozornila stanice BBC. S ohledem na oznámení o obnovení komunikace mezi armádami poznamenala, že tento dialog přerušila Čína po loňské návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.

Peking si Tchaj-wan nárokuje jako jednu ze svých provincií, přestože po desetiletí funguje jako nezávislá demokracie. Si také podle nejmenovaného amerického činitele, na kterého se odvolávají některá média, během jednání s Bidenem označil Tchaj-wan za největší a potenciálně nejvíce nebezpečný problém ve vztazích zemí. Čínský prezident podle tohoto zdroje prohlásil, že Peking preferuje mírové znovusjednocení s ostrovem, ale hovořil prý také o podmínkách, za kterých by mohla být použita síla. Snažil se naznačit, že se Čína nechystá na masivní invazi na Tchaj-wan, ale to nic nemění na přístupu USA, řekl činitel.

Americký prezident po jednání mimo jiné sdělil, že svůj čínský protějšek ujistil o tom, že USA nadále uznávají politiku jedné Číny a budou usilovat o zachování „míru a stability v regionu“ jihovýchodní Asie. „Mír a stabilita jsou skvělé, ale v určitou chvíli se budeme muset přesunout k obecnějšímu řešení,“ odvětil Si podle vysoce postaveného amerického zástupce obeznámeného s jednáním.

Joe Biden a Si Ťin-pching během společného jednání | zdroj: Profimedia

Mezi dalšími tématy, o kterých Biden a Si jednali, byla podle BBC situace na Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi, nebo situace na Blízkém východě, kde pokračují v palestinském Pásmu Gazy boje mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás. V části rozhovoru o Blízkém východě Si podle zdroje CNN „převážně poslouchal“ a mluvil hlavně Biden, který jej žádal, aby Čína využila svého vlivu na Írán a varovala před rozšířením konfliktu z Pásma Gazy. Jak velkou váhu íránská diplomacie přikládá čínským výzvám, však podle CNN Bidenovým poradcům není jasné.

Čínský ministr zahraničí Wang I summit zhodnotil jako „velmi dobrý“, komplexní a hluboký. Má podle něj strategický význam a stane se milníkem v historii čínsko-amerických vztahů. Prezidenti si vyměnili názory na otázky v atmosféře vzájemného respektu, řekl Wang novinářům v San Francisku po jednání.

Si později na večeři s americkými manažery řekl, že Čína je připravena být partnerem a přítelem Spojených států, přičemž podle něj existuje velký prostor pro bilaterální spolupráci.

Biden přivítal čínského prezidenta v kalifornském historickém sídle, kde spolu státníci a delegace obou zemí jednali, následoval pracovní oběd a krátká procházka. Jednání trvala přes čtyři hodiny.

Kalifornské setkání lídrů dvou největších světových ekonomik se konalo na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) a rok po jejich posledním jednání v Indonésii. Státníci se setkali v době několika světových krizí. Na začátek jednání zazněla slova o americké a čínské zodpovědnosti před zbytkem světa a potřebě vyvarovat se konfliktu.

Biden po společném jednání nazval čínského prezidenta diktátorem

Biden krátce po společném jednání nazval Si Ťin-pchinga diktátorem. Peking to označil za extrémně chybné tvrzení a nezodpovědnou politickou manipulaci. Když se šéf Bílého domu podobně vyjádřil v červnu, Čína výrok označila za narušení její důstojnosti a za provokaci.

Biden po čtyřhodinovém jednání se Siem nedaleko San Franciska uspořádal samostatnou tiskovou konferenci, v jejímž závěru byl dotázán, zda stále zastává názor, že současný čínský prezident je diktátor. „Podívejte se, on jím je. Je diktátorem v tom smyslu, že je to člověk řídící zemi, která je komunistickým státem, jenž je založen na zcela jiné formě vlády než ta naše,“ odvětil Biden.

„Takovéto výroky jsou extrémně chybné a představují nezodpovědnou politickou manipulaci. Čína proti tomu rezolutně protestuje,“ prohlásila v reakci mluvčí čínské diplomacie Mao Ning. „Vždy se najdou lidé se špatnými úmysly, kteří se snaží vrazit klín mezi čínsko-americké vztahy. To se jim ale nepodaří,“ dodala mluvčí.

Si Ťin-pching a Joe Biden | zdroj: Profimedia

Biden čínského prezidenta za diktátora označil už v červnu, kdy hovořil o únorovém přeletu čínského špionážního balónu nad Spojenými státy, který nakonec americké stíhačky sestřelily. Důvodem, proč se podle něj tehdy Si rozčílil, když byl balón plný špionážního vybavení sestřelen, bylo to, že nevěděl, kde se přesně nachází. „To je pro diktátory velká ostuda. Když nevědí, co se stalo,“ podotkl. Peking na jeho slova reagoval pobouřeně.

Tehdejší roztržka však oběma stranám nezabránila v rozhovorech zaměřených na zlepšení napjatých vztahů, které vyvrcholily středečním jednáním mezi státníky.

Čínský parlament letos v březnu zvolil do čela země Si Ťin-pchinga už potřetí a po desetiletí upevňování své moci je považován za nejmocnějšího čínského vůdce od dob Mao Ce-tunga.