Haag chce Bašíra od roku 2009 dostat před soud kvůli podezření z válečných zločinů a podílu na genocidě v západosúdánském Dárfúru. Vláda tam už od roku 2003 bojuje s tamními povstalci, kvůli násilí zemřelo přes 300 tisíc lidí a své domovy musely opustit další tři miliony.  

Bašír byl první úřadující hlavou státu, na kterou byl vydaný mezinárodní zatykač. To ale nejdéle sloužícímu diktátoru na světě v cestování nebrání. Za sedm let od svého obvinění podle organizace Nuba Reports vyrazil na 74 cest do 21 zemí světa.

Pravda, cestuje hlavně do arabských zemí Africké unie. Tedy takových, u nichž nemusí mít strach, že by ho vydaly ke stíhání. A to přesto, že sedm zemí, které mu poskytly bezpečné útočiště po dobu jeho návštěvy, podepsaly smlouvy ICC.

Naposledy si na konci února zaletěl do Káhiry, aby společně s egyptskou a etiopskou vládou dojednali posílení vzájemných vazeb. Je to od roku 2009 Bašírova šestá cesta do země, která – ač signatářem ICC – jeho zatčení a předání mezinárodnímu tribunálu odmítá.

Omezení cestovních plánů

Pravda, co je na něj vydaný zatykač, se musí Bašír ve svém cestování poněkud mírnit. Krátce poté si nemohl dovolit letět téměř nikam. Kvůli tlaku ze strany mezinárodních organizací a protestů v zemích, jenž měl navštívit, musel dokonce zrušit nebo alespoň zkrátit několik svých cest.

S odstupem let ale afrického politika strach přešel, i když zatykač občas jeho cestovní plány komplikuje i nadále. Loni v dubnu například musel kvůli vlně protestů zrušit cestu do Indonésie na summit afrických a asijských vůdců.

Největší diplomatický incident ale nastal o pár měsíců později, a to při Bašírově červnové návštěvě Jihoafrické republiky. Ta sice také ctí ICC, nicméně haagské výzvy, aby prezidenta zatkla a zabránila mu opustit zemi, nevyhověla.

Jako člen Africké unie se totiž drží názoru, že soud je zaujatý vůči africkým politikům a oznámila, že "vláda zaručuje imunitu všem účastníkům summitu v souladu s mezinárodními pravidly, která platí pro hostitelské země organizující nejenom schůzky AU, ale také OSN".

Podpora Blízkého východu i Západu

Zatčení Bašíra se tak zřejmě Haag jen tak nedočká. Africká unie dokonce loni vyzvala Radu bezpečnosti OSN, která stíhání iniciovala, soudní řízení přerušila.

Podporu má súdánský prezident i z Blízkého východu – Saúdská Arábie mu například v lednu poslala 11 miliard dolarů a o měsíc později dalších pět jako vojenskou pomoc. Súdán výměnou za to rád pomůže saúdskoarabské armádě v Jemenu nebo Sýrii.

Penězi nešetří ani Evropská unie, jež Súdánu poslala 100 milionů euro na pomoc se zpomalením migrace.

A ani vztahy se Spojenými státy nejsou na bodu mrazu – Washington mimo jiné uvítal to, že Súdán nasadil na hranice armádu, aby se zabránilo postupu libyjské frakce Islámského státu. Zemi vedenou diktátorem Američané celkově chválil za její boj proti terorismu.

To, že Rada bezpečnosti OSN nakonec své rozhodnutí přehodnotí a vyzve Haag, aby stíhání přerušil, proto není vyloučené. Zatím se tomu však nestalo a Bašír tak jednou za čas alespoň zkusí, kam až může se svým zatykačem dojít.

Ne vždy mu to ale vyjde - třeba v roce 2013 měl smůlu, ač Spojené státy signatáři Mezinárodního trestního soudu nejsou, na Valné shromáždění OSN mu vízum nedaly.