Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes 6°C Polojasno

Proč se učit matematiku, když za ni ani není Nobelovka?

Proč se učit matematiku, když za ni ani není Nobelovka?
Nobelova závěť | zdroj: Profimedia

Nekonečná debata o povinné maturitě z matematiky zatím skončila vítězstvím jejích odpůrců. Vždyť se v tomto oboru ani neudílí Nobelova cena. Ale proč vlastně ne?

Švédský chemik Alfred Nobel (1833-1896) si během svého života nechal patentovat 355 vynálezů. Slavným a bohatým jej ovšem učinil především jeden z nich: Dynamit, patentovaný v roce 1867.

Svobodný a bezdětný vědec zemřel v roce 1896 a v závěti uvedl, že téměř celá jeho pozůstalost má připadnout nadaci, která má z úroků každoročně oceňovat osobnosti, jejichž objevy a vynálezy přinesly lidstvu největší užitek. Ceny se udělují od roku 1901 za fyziku, chemii, literaturu, medicínu a za mír. (Cenu za ekonomii Nobel v závěti nezmínil, zavedla ji až Švédská říšská banka a uděluje se od roku 1968.)

V Nobelově závěti z listopadu 1895 ovšem chybí vysvětlení, proč se rozhodl právě pro těchto pět oborů a proč ostatní vědní disciplíny vyšly naprázdno. Chybějící Nobelova cena za matematiku narážela hned od počátku na nepochopení. Existuje známá, byť nepodložená legenda, podle níž si Nobel svým rozhodnutím vyřizoval osobní účty: Jistá dáma, o niž se ucházel, jej totiž odvrhla a dala prý přednost právě matematikovi – Göstovi Mittagu-Lefflerovi.

Mnohem pravděpodobnější ovšem je verze, že Nobelův výběr byl výrazně ovlivněn především jeho osobními preferencemi. Chemie byla jeho hlavním oborem, studoval i fyziku, miloval literaturu a zajímal se o pokrok v medicíně. Matematiku naproti tomu považoval za příliš teoretickou a spíše pomocnou vědu. To ovšem neznamená, že by matematici přicházeli zkrátka. Existují totiž dvě další prestižní ocenění, která víceméně představují jakousi Nobelovu cenu za matematiku: Jednak to je tak zvaná Fieldsova medaile, kterou od roku 1936 uděluje Mezinárodní matematická unie, a Abelova cena, kterou od roku 2002 uděluje norský král na základě rozhodnutí Norské akademie věd.

A mimochodem: K založení nadace Nobela zřejmě mimo jiné ponouklo, když si v roce 1888 s úžasem přečetl pod titulkem "Obchodník se smrtí je mrtev" svůj vlastní nekrolog ve francouzských novinách, které si jej spletly s jeho zemřelým starším bratrem Ludvigem. Bylo mu smutno z toho, jak o něm svět jako o vynálezci dynamitu smýšlí, a rozhodl se napravit si reputaci a udělat něco pro dobro lidstva.

Zdroje:
Vlastní