Maria se roku 1718 narodila do bohaté rodiny milánského obchodníka s hedvábím Pietra Agnesiho a jeho ženy Anny pocházející z aristokratických kruhů.

Už v raném věku byla považována za zázračné dítě. V pěti letech mluvila vedle italštiny i plynně francouzsky, v jedenácti už ovládala i latinu, hebrejštinu, němčinu, řečtinu a španělštinu. Rodina ji podporovala, její otec neváhal zaplatit ty nejlepší učitele jazyků i přírodních věd.

Zároveň ji však v rané pubertě začala trápit záhadná nemoc, na niž lékaři doporučili svéráznou léčbu - jízdu na koni a tanec. Domnívali se, že je důsledkem obřího studijního zápalu. Nepomohlo ani jedno, Marii sužovaly těžké křeče.

Dívka byla navíc, navzdory svému intelektu, velice plachá. Přesto se už v patnácti účastnila intelektuálních setkání - besed, které pořádal její otec a při nichž prezentovala své schopnosti.

Vedle studia humanitních věd i matematiky pak vyučovala své sourozence. Její matka zemřela při porodu osmého dítěte a její otec se pak ještě dvakrát oženil, takže jich nakonec měla 21! Mimochodem, její sestra Maria Teresa se stala hudební skladatelkou.

Maria nicméně netoužila po tom, aby byla středem pozornosti. Nechtěla se vdávat ani chodit do společnosti. Naopak - otci koncem 30. let oznámila, že s besedami končí.

Společně se svým mimořádným nadáním a velkým zájmem o přírodní vědy byla i hluboce věřící katoličkou a toužila odejít do kláštera, což se nesetkalo s pochopením. Nakonec však dosáhla kompromisu a otec jí umožnil žít v jakémsi "domácím klášterním režimu". Zcela se odvrátila od světských zábav, nosila jednoduché oblečení a věnovala se záležitostem vědy a víry.

Ocenil ji i papež

Při dalším studiu matematiky jí pomáhal mnich Ramiro Rampinelli, který byl prý též iniciátorem toho, aby napsala učebnici matematiky. Maria souhlasila a mimořádně dobré dílo zvané Analytické instituce pro mladé Italy, zabývající se algebrou, geometrií i integrálním a diferenciálním počtem, svou autorku proslavilo a dočkalo se i překladu do cizích jazyků.

V roce 1750 pak papež Benedikt XIV. jmenoval Marii čestnou profesorkou na univerzitě v Boloni. Byla první ženou, která dosáhla takové pocty. Úplně první univerzitní profesorkou se stala jen o pár let starší fyzička a též Italka Laura Bassiová. Maria se však výuce na univerzitě nikdy nevěnovala.

V té době byl už nemocný její otec a i ona sama se opět potýkala se zdravotními problémy. V roce 1752, po smrti Pietra Agnesiho, se pak naplno začala zabývat studiem teologie a charitou. Později též vedla milánský špitál pro staré lidi a svůj majetek rozdávala potřebným. Zemřela 9. ledna 1799 v 80 letech.

Mariino příjmení nese matematická křivka Agnesi, kterou diskutovala ve své knize, ale též kráter na Venuši a existuje i asteroid 16765 Agnesi.

Ovšem těžko říct, co by asketická vědkyně řekla na to, že od předloňska je na trhu i brandy nesoucí její jméno.