Odejde ruský prezident jako středoasijský diktátor?
Vladimir Putin opět ztrácí podporu ruské společnosti. Urychlí to jeho odchod do politického důchodu? Spekuluje se, že by se mohl inspirovat v sousedním Kazachstánu.
Mimořádné prezidentské volby v Kazachstánu, které se uskuteční 6. června, budou pro zemi a tak trochu i pro celý středoasijský region neobvyklé. Nevyhraje je autoritář, který vládne od rozpadu Sovětského svazu, jak tu je zvykem. Kazachstán zažil poklidné a nekrvavé předání moci. Inspiruje svého ruského souseda?
V polovině března se náhle na televizních obrazovkách v Kazachstánu objevil vůdce země Nursultan Nazarbajev. Oznámil, že se po bezmála třiceti letech u moci rozhodl abdikovat. Podle jeho slov nastal čas, aby vládu nad středoasijskou republikou, bohatou na energetické suroviny, převzala nová generace lídrů.
Nazarbajev vládl Kazachstánu od dob Sovětského svazu. Někdejší první tajemník komunistické strany sovětské republiky rozkládající se mezi Kaspickým moře a Čínou přežil všechny své kolegy z regionu. Některé smetla revoluce, přičemž v sousedním Kyrgyzstánu hned dvakrát. Některé zastihla smrt na trůně, jako první prezidenty Uzbekistánu a Turkmenistánu, země uzavřené před okolním světem.
Nazarbajev se vzdal moci dobrovolně. Ponechal si ale funkce, které mu umožní být ústřední postavou kazašského politického života a ovlivňovat chod země. Stále předsedá bezpečnostní radě republiky, řídí státostranu Nur Otan a oficiální titul Vůdce národa mu zaručuje neomezenou autoritu.
A nadále bude žít i kult osobnosti prvního kazašského prezidenta, který čímsi připomíná kult sovětských vůdců. Možná s tím rozdílem, že si většina obyvatel země Nazarbajeva upřímně váží. Kazachstánu se vyhnuly ostré otřesy a drží si status úspěšné regionální mocnosti. Snad proto kuriózní nápad přejmenovat na počest Nazarbajeva hlavní město z Astany na Nur-Sultan nevyvolal protesty. Návrh byl schválen krátce po prezidentově abdikaci, Vůdce národa ho skromně podepsal.
Vzdá to Putin?
Stane se z Moskvy Vladimirgrad? Anebo Putinburg? Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zbývá do konce čtvrtého funkčního období pět let. Pán Kremlu nemá, čistě formálně, kam spěchat. V roce 2024 ale musí opustit prezidentský úřad. Ruská ústava neumožňuje, aby jedna osoba vykonávala funkci hlavy státu více než dvakrát za sebou.
V Kremlu musí o Putinově budoucnosti, a tedy i budoucnosti Ruska, přemýšlet už nyní. Pokud se situace nezmění, současný prezident bude křeslo hlavy státu opouštět jako nemilovaný. Okouzlení z vítězství Ruska na mezinárodní aréně začíná vyprchávat, Rusové zažívají tak zvané krymské vystřízlivění. Euforie z anexe ukrajinského poloostrova už není náplastí na všechny problémy. Ekonomika státu se propadá pod vlastní tíhou a tlakem sankcí. A vláda musí používat nepopulární opatření, jako je zvýšení věku odchodu do důchodu nebo oklešťování sociálních záruk.
To se začíná projevovat na Putinově popularitě. Podle aktuálního sociologického průzkumu nezávislé ruské agentury Levada Centr důvěřuje ruskému prezidentovi pouze 41 procent respondentů. Pro režim, který svou legitimitu odvozuje od popularity hlavy státu, je výsledek zdrcující. Přesto by podle zjištění ruských sociologů 55 procent dotázaných dalo ve volbách hlas Putinovi. Celá čtvrtina Rusů ale neví, koho by volila, nebo by k urně vůbec nepřišla.
Ukázal kazašský autoritář Nazarbajev cestu, jakou by Putin mohl jít, aby zůstal u moci a byl tolerován ruskou společností?
Pozvolné sbohem
Poklidný proces střídání na prezidentském postu v Kazachstánu by mohl Vladimira Putina inspirovat. Rusko, tak jako Kazachstán, má bezpečnostní radu, která pomáhá hlavě státu s rozhodováním v klíčových otázkách. Putin by radě mohl předsedat a jako moudrý generální tajemník dohlížet, aby nedošlo k erozi systému, který tak pracně posledních dvacet let budoval.
Ruská politoložka Taťána Stanová, která vede analytický think-tank R.Politik. Reality of Russian Politics, si myslí, že kazašský model předání moci nelze v soudobém Rusku uplatnit. Putin není Nazarbajev. A to hned v několika ohledech.
"Putin je manažer, geopolitický podnikatel, dobrodruh, ale rozhodně není otec národa. V opačném případě by musel mnohem více dělat pro to, aby si zachoval a hýčkal blízký vztah s občany. Putinovi jsou nejen vzdálené a lhostejné lidské problémy, ale nepokrytě ho trápí, že ho občané nechápou a mají jiné zájmy," píše Stanová v textu Why the Kazakh Experiment Won’t Work in Russia.
Když Nursultan Nazarbajev opustil prezidentské křeslo, nechal svou dceru Darigu jmenovat předsedkyní Senátu. Vůdce kazašského lidu se tím pojistil před nežádoucí politickou turbulencí. V případě mimořádné situace se jeho nejstarší dcera, jako předsedkyně horní komory parlamentu, může legálně stát prezidentkou země.
Stanová upozorňuje, že Putin podobnou pojistku nemá. Oficiálně se o jeho dcerách Marii a Jekatěrině neví nic, žijí tajným životem. S otcem se neobjevují při oficiálních ani neoficiálních příležitostech. Kremlem kontrolovaná média o nich mlčí, zmiňují je pouze opoziční nebo západní sdělovací prostředky.
"Vladimir Putin je vlk samotář. Jednoduše se rozvedl a oženil se s Ruskou, jak se nás několikrát snažil přesvědčit jeho tiskový mluvčí Dmitrij Peskov," podotýká analytička.
"Hlavní překážka putinského tranzitu spočívá v tom, že ruský prezident vůbec nemůže, bez radikální reformy politického systému po vzoru východních tradičních společností, získat stoprocentní záruku bezpečnosti a následovnictví. Proto se o to sotva snaží. Pokud by se vydal touto cestou, znamenalo by to neomezené prodloužení putinovského režimu s vazbou na jeho osobu. Není ale jisté, že si prezident právě toto přeje," myslí si Stanová.
Politoložka je přesvědčena, že Vladimir Putin si může vybrat z několika variant, včetně změny ústavy, aby nebyl omezen dvěma funkčními obdobími. Jak se ale prý zdá, současný ruský prezident nedává najevo obavy, že se po jeho odchodu do ústraní jím vybudovaný systém zhroutí. Stanová si myslí, že Putinovo odcházení bude pozvolné a řízené.
Čínskou cestou
"Putin určitě zůstane v prezidentském úřad minimálně do roku 2023. Rusko plánuje utratit neuvěřitelně velké rozpočtové prostředky – přes 26 bilionů rublů (cca devět bilionů korun) – během pěti let na 12 národních projektů. To má prorazit cestu ke kvalitativně nové ekonomice a státní správě. Takové obří plány nemůže Putin nikomu delegovat, protože kabinet má stále ještě starý, čistě technický charakter. Takže bude muset všechno řídit sám," říká v rozhovoru pro Tiscali.cz Sergej Stankevič, někdejší poradce prezidenta Jelcina a předseda výboru pro mezinárodní vztahy Strany růstu.
Podle jeho slov připomíná abdikace Nursultana Nazarbajeva předání moci v Číně po skončení funkčního období Teng Siao-pchinga. Čínský komunistický reformátor zemi řídil i poté, co opustil prezidentské křeslo. "Autoritářský vůdce přenechal prezidentský post následovníkovi, ale zachoval si klíčové kontrolní pozice. Nazarbajevův nástupce v prezidentském úřadu se může zaštítit podporou "národního vůdce", využívat jeho ohromnou autoritu, ale současně je jím kontrolován," popisuje ruský politik situaci v Kazachstánu.
Stankevič nevylučuje, že Vladimir Putin může jít podobnou cestou. A to už v roce 2023, aby si ruský režim a občané na nového prezidenta zvykli a on sám se integroval do systému vybudovaného Putinem.
"V Rusku může teoreticky podobný model startovat v roce 2023, aby v roce 2024 zemi vedl zkušený a akceptovaný nový prezident. Ale model Teng Siao-pchinga zjevně není jediný. Putin může mít i jiné varianty. Zcela jistě ale půjde o dobrovolné a řízené předání moci. K žádným revolučním otřesům nedojde. Chybí pro ně důvody i hnací síly," tvrdí Sergej Stankevič.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |