V Rusku se začala prodávat balení vajíček po devíti kusech a nostalgie po Sovětském svazu dosáhla v zemi nového maxima za posledních 14 let. To jsou zprávy, které poslední dobou rezonovaly ruským tiskem. Ačkoliv se ukázalo, že ta první je spíš novoroční hoax a druhá odráží podstatu soudobého Ruska, kterého se sovětská minulost drží jako klíště, jsou to problémy, jež mohou dělat Vladimiru Putinovi těžkou hlavu.

Ruský prezident se jako tradičně rozloučil s rokem 2018 velkou tiskovou konferencí. Na ní přiznal dílčí škobrtnutí, jako například výrazný deficit příjmů nezávislých na prodeji energetických surovin, ekonomika země je ale prý v dobré kondici. Hrubý domácí produkt roste, nahoru jdou průmyslová výroba i investice. Dokonce reálné příjmy ruských domácností se podle Putina zvedly. O půl procenta.

Realita je poněkud jiná, což na tiskovce ruskému prezidentovi naznačovali novináři a z čehož se posléze zrodila poplašná zpráva, že obchodníci v rámci šetření začali prodávat balení vajec po devíti kusech, namísto klasických deseti. Na Rusy stále více dopadají ekonomické problémy země. Kreml stabilně prodává plyn a ropu do zahraničí, drží si minimální státní dluh, avšak problémy s hospodařením přehazuje na vlastní občany, na což Rusové nejsou zvyklí. V Rusku tradičně platí, že je stát drží na uzdě, ale dopřává jim minimální sociální záruky a relativně nízké ceny.

Důchodová reforma, nová daň, růst cen... a klesající důvěra

Loni ruská vláda schválila a Putin podepsal nepopulární důchodovou reformu, která zvyšuje věk odchodu do penze. Z racionálního hlediska šlo o vynucený krok, protože ve státním důchodovém fondu zeje neuvěřitelná díra 265 miliard rublů (cca 90 miliard korun). Jde o oficiální číslo. Ministr financí Anton Siluanov hovoří o deficitu ve výši jednoho bilionu rublů. Kreml proto nařídil Rusům, že na odpočinek půjdou později, a někteří (vzhledem k nízkému věku dožití zejména u ruských mužů v konkrétních regionech) snad vůbec. Budoucí ruští důchodci to neocenili.

Od začátku letošního roku Rusové čelí nové sazbě daně z přidané hodnoty. DPH se v Rusku zvedne z 18 procent na 20. V roce 2019 je také čeká zvýšení plateb za energie, a to hned dvakrát. Do výčtu toho, co dělá poddaným Kremlu těžkou hlavu, je nutné započíst cenu benzínu, která roste navzdory propadu cen ropy.

Rusy zkrátka letos rozhodně nečeká tučný rok, a západní sankce za to nemohou. Se vší pravděpodobností si budou muset utáhnout ještě více opasky a praktiky obchodníků, kteří budou prodávat různě ochuzené zboží, jen aby prudce nevyrostly ceny, budou zcela normálním jevem.

Kreml se nicméně nemusí obávat masových protestů žlutých vest. V zemi chybí opoziční hnutí s širokou podporou obyvatel, Rusové svou nespokojenost vyjadřují tichým nesouhlasem. Posledních několik měsíců proto prezident a vláda čelí poklesu důvěry.

Podle aktuálního průzkumu sociologické agentury Levada Centr by si demisi vlády přála více než polovina Rusů. Kabinetu Dmitrije Medveděva vyčítají především růst cen a snížení příjmů nebo nedostatek pracovních míst a nízký zájem vlády o sociální problémy lidí. Putinovu politiku přitom schvaluje pouze 66 procent respondentů. Popularita pána Kremlu klesá od loňského dubna, kdy se mohl pochlubit důvěrou 82 procent Rusů.

Nespokojenost s aktuální životní situací a s vyhlídkami, které Rusy čekají, se promítá do nostalgie po Sovětském svazu. Levada Centr uvádí, že aktuálně rozpadu SSSR lituje 66 procent dotázaných. Za posledních 14 let je to nejvyšší číslo.

Rusové sní o jistotách SSSR

O sovětské říši sní mladí i staří. Občas i zvráceným způsobem, který je bezmála po třiceti letech od rozpadu SSSR znepokojující. Například podle provládní sociologické agentury VCIOM si 63 procent Rusů ve věku od 18 do 24 let a 73 procent ve věku od 25 do 34 let nepřeje, aby se ve veřejném prostoru objevovaly zmínky o zločinech a neúspěších Stalina. To jsou nicméně podružnosti ruského folkloru.

Současné snění Rusů o sovětské minulosti má ekonomický a sociální charakter. Se Sovětským svazem si nyní spojují ani ne tak velmocenskou sílu, jako radostné období za vlády Leonida Brežněva, kdy země byla na vrcholu své moci a dokázala uspokojit potřeby obyvatel. Ono šťastné období, o němž se v Rusku natáčejí seriály a které je přirozenou asociací, když se řekne Sovětský svaz. Rusové by se rádi do tohoto období vrátili, Putin jim to umožnil jen zčásti.

Rusku se v posledních letech podařilo obnovit vojenskou sílu a do jisté míry i mezinárodní vliv, jaký měl Sovětský svaz. Moskva je opět vážným bezpečnostním rizikem pro Západ - kvůli svým moderním zbraním i hybridním operacím. Současně se bez Ruska nedaří řešit vážné krize, kterých je Západ přímým aktérem nebo se ho týkají. Syrský konflikt by se asi nepodařilo bez zásahu Ruska tak rychle vyřešit. Za jakou cenu se toho dosáhlo, je jiná otázka.

Putin dokázal obnovit vnější schránku dědice Sovětského svazu, naplnit ji stejnými jistotami se mu ale nepodařilo. Rusy už málo dojímá test nové hypersonické střely Avangard či diplomatické půtky se Západem, když se musejí potýkat s propadem životní úrovně, za niž objektivně může ruská vláda. V obchodech nejsou prázdné regály, ani navzdory ruským odvetným potravinovým sankcím, ale počet lidí, kteří živoří, stále přesahuje dvě desítky milionů a v příštích letech se sotva sníží.

Bude putinské čtvrtstoletí zlatým věkem?

Nostalgie po Sovětském svazu se vymkla z ideologického rámce, v němž měla být původně zakotvena, aby vyplnila smyslové vakuum ruského režimu. Stalo se z ní snění po lepších časech, které kdysi dávno byly, ale za Putina už asi nebudou. Kreml umí destabilizovat situaci v cizích zemí, ale zlepšit podmínky ve vlastním státě mu dělá zjevný problém. Sovětský svaz uměl v očích soudobých Rusů kombinovat obojí: hájit velmocenské zájmy okupací cizích států a dávat lidem byty i levný salám.

To neznamená, že v dohledné době vezme v Rusku do rukou otěže opět komunistická partaj. Vylučuje to konfigurace mocenského systému země i ambice samotných komunistů. Nejhorší, co může nastat, je, že popularita ruského prezidenta klesne možná ještě o deset bodů. Rusové ale dál budou remcat jen doma nad stakanem vodky.

Růst nostalgie po Sovětském svazu se však může odrazit na vnímání dědictví, které chce Putin svým následovníkům přenechat - ať k tomu dojde za pět, nebo více let. Nynější ruský prezident by se rád zapsal do historie jako restaurátor impéria a dozajista touží po tom, aby se o putinském čtvrtstoletí hovořilo jako o zlatém období v novodobých ruských dějinách. Rusové vytrvale snící o sovětské minulosti bez naděje na světlou přítomnost i budoucnost mu dělají tak trochu čáru přes rozpočet.