Tisíc kilometrů od Moskvy, v zasněženém zákoutí tatarstánského města Naberežnyje Čelny, stojí náhrobek. Na černé desce je podobizna prezidenta Vladimira Putina a datum úmrtí 2019. Pravděpodobný autor instalace Karim Jamadajev byl zatčen a soud ho poslal na měsíc za mříže. "Putin pohřbil svobodný internet, obyvatelé Naberežných Čelnů pohřbili Putina," stojí v komentáři k happeningu od skupiny aktivistů, jejímž je Jamadajev členem.

Obava z toho, že Kreml hodlá radikálně omezit svobodu ruských uživatelů internetu, anebo dokonce Rusy odstřihnout od celosvětové sítě, v zemi sílí. A to navzdory tomu, že ruská část internetu už léta čelí restrikcím ze strany režimu, které omezují některé populární weby, a za sdílení textu v Rusku platí tvrdé tresty.

O víkendu se v Moskvě a několika dalších městech uskutečnily protesty proti dalšímu utahování digitálních šroubů. Jen v hlavním ruském městě do ulic vyšlo zhruba 15 tisíc nespokojených. To bylo o několik tisíc víc, než před pár týdny na vzpomínkové akci věnované výročí vraždy opozičního lídra Borise Němcova.

Co Kreml chystá? V ruském parlamentu leží hned několik zákonů, které mají okleštit ruskou část internetu, nebo ho v případě nutnosti rovnou odříznout od zbytku světa.

Ruští poslanci nedávno schválili novelu zákona, který rozšiřuje pravomoci úřadů při postihu údajných falešných a urážlivých informací. Cenzurní orgán Roskomnadzor má mít mimo jiné právo zablokovat internetové zdroje, které ohrožují veřejnou mravnost a šíří neúctu ke státu, státním symbolům a ústavě Ruské federace nebo urážejí orgány pověřené výkonem státní moci.

Boj s fake news, na jejichž šíření má Rusko skoro patent, není jediným omezením. V polovině února prošla prvním čtením novela dvou zákonů týkajících se informačních technologií. Legislativní změna se nazývá zákonem o suverénním internetu. Podstatou je snaha omezit přenos dat ruských uživatelů do zahraničí. Tím by měla ruská část internetu získat co možná největší nezávislost na celosvětové síti.

Podle autorů novely mají změny zajistit, že ruská část internetu bude fungovat i za situace, kdyby byla izolována od okolního světa. Jak podotýká senátor Andrej Klišas, nikoliv ruskou vládou, ale západními nepřáteli Ruska. Prý se má jednat pouze o bezpečnostní opatření.

To tvrdí také prezident Vladimir Putin. "Neplánujeme se přece odpojit. Ale jestli je to napadne, tak to bude pro ně obrovská, možná až kolosální škoda. Ve všech směrech: pro tajné služby, pro ekonomiku i politiku. Je třeba mít na paměti, že je to teoreticky možné. Musíme se na to v každém případě připravovat. Čím více máme suverenity, i v digitální oblasti, tím lépe," argumentoval na setkání s novináři koncem února šéf ruského státu.

Hlásná trouba režimu

"Nemyslím si, že si ruská vláda dala za úkol pohřbít svobodný internet v zemi. I když je pravda, že cenzura v ruské části internetu rok od roku sílí," říká v rozhovoru pro Tiscali.cz šéf nevládní organizace Roskomsvoboda a spoluzakladatel Centra digitálních práv Arťom Kozljuk.

Podle jeho slov začala ofenziva na svobodu ruského internetu před sedmi lety po mnohatisícových protivládních protestech po celé zemi. Tehdy ruský parlament schválil tak zvaný balíček legislativních opatření poslankyně Iriny Jarové, který obsahoval mimo jiné možnosti zablokovat internetové stránky. Poté se objevily další desítky zákonů rozšiřujících kategorii zakázané informace.

"Roste počet státních úřadů, které mají právo cenzurovat informace na internetu. Objevují se zákony umožňující bezpečnostním orgánům sledovat Rusy online. A také jsou schvalovány zákony, které stále více zatěžují a omezují IT sféru. To vše už dnes existuje," popisuje situaci s ruským internetem Kozljuk.

Ruský bojovník za svobodu internetu si myslí, že Kreml chce důkladně kontrolovat přenos dat ruské části internetu a ovlivňovat určitým způsobem samotné uživatele. "Záměrem může být, aby se z internetu udělalo to, čím je dnes ruská televize. Stát asi chce, aby propaganda na internetu byla účinnější a lidé navštěvovali jen weby preferované státem," uvádí.

Rusko není Čína

Radikální zásahy, které zužují svobodu ruského internetu, vyvolávají dojem, že Kreml chce jít čínskou cestou a plně domácí část sítě ovládat. Snaží se ruští zákonodárci zakroutit internetu krkem, jako v sousední zemi? Podle Kozljuka by zavedení čínského modelu v Rusku bylo problematické. A to kvůli svobodě, která v zemi ještě donedávna panovala.

"Zavést podobný model, který funguje v Číně, by bylo v Rusku obtížné. Protože naše infrastruktura se vyvíjela jinak než v Číně. V Číně se internet dostal pod kontrolu státu hned od samého začátku ještě v 90. letech. Naopak v Rusku byl do roku 2012 internet svobodný. U nás fungují tisíce poskytovatelů internetu, kteří jsou konkurenceschopní. Cena není vysoká, dokonce patříme mezi země s nejlevnějším internetem na světě. Ve většině ruských měst je internet velmi rychlý," vysvětluje expert.

Jak dodává, v Číně už dávno funguje automatická státní cenzura, která využívá cílené omezení konkrétních klíčových slov i třeba stotisícovou armádu provládních blogerů. "Aby v Rusku vzniklo něco takového, jako funguje v Číně, musela by vláda utratit stovky miliard dolarů a museli bychom žít v jiné politické realitě, kde by společnost vnímala ministerstvo cenzury nebo zásahy do soukromí jako něco normálního," je přesvědčen Kozljuk.

Nezávislý Čeburaška

Před pěti lety senátor Maxim Kavdžaradze navrhoval vytvořit ruskou informační síť a dobrovolně zemi odpojit od internetu. Síť se měla jmenovat Čeburaška, podle postavičky legendárního animovaného sovětského filmu, a jejím prostřednictvím se Rusko mělo bránit úniku informací na Západ.

To, co se tehdy zdálo jako populismus agilního senátora, dnes jako by zapadalo do plánů Kremlu. Kozljuk si však nemyslí, že by se v dohledné době mohlo Rusko odpoutat od zbytku světa a fungovat jen na své interní síti.

"Doufám, že takový scénář v Rusku nenastane. Nešlo by už o čínskou verzi cenzury internetu, ale o severokorejskou. Severní Korea je informačně izolována od okolního světa, uživatelé mohou používat omezený počet státem schválených stránek a přístup k síti je možný pouze z konkrétních míst. Na rozdíl od Severokorejců jsme mohli ještě donedávna používat cenzurou nezatížený internet a jen stěží si lze představit, že by ruská společnost dobrovolně souhlasila s podobným digitálním koncentrákem," myslí si ruský bojovník za svobodu internetu.

Digitální obrana

Kozljuk říká, že většina ruských uživatelů internetu je nespokojena se současnou situací. Blokování stránek a omezování svobody internetu jim vadí. "K aktivnímu odporu ale nejsou připraveni, spíš využívají různé způsoby, jak blokování stránek obejít," vysvětluje.

Jeho organizace se s omezováním ruské části internetu snaží bojovat. Začátkem března spustili akci Digitální obrana, která je namířena proti internetovým restrikcím.

"Vyzýváme občany, aby vyjádřili svůj postoj a napsali do kanceláře Státní dumy žádost, aby škodlivý zákon o suverenitě ruského internetu nebyl schválen. Když budeme mlčet, bude stát víc omezovat naší svobodu," říká šéf organizace Roskomsvoboda.

V plánu mají ještě další kroky, včetně soudní žaloby. "V minulosti se nám už povedlo soudní cestou zrušit zablokování webů nebo zastavit trestní stíhání uživatelů internetu," popisuje malá vítězství nad státní cenzurou Arťom Kozljuk.