Je námořní incident předzvěstí nové války?

MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Válka, nebo sankce? Ukrajina, Rusko a s nimi celý svět čekají, jaké bude mít rozuzlení námořní incident v Kerčském průlivu. Jedno je jasné: ozbrojený střet ruských a ukrajinských plavidel přivedl vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou hluboko pod bod mrazu.

Ukrajinský parlament schválil výnos o vyhlášení válečného stavu. Civilisté pod dohledem armády kopou na pobřeží Azovského moře zákopy.

Ukrajinský parlament schválil výnos o vyhlášení válečného stavu. Civilisté pod dohledem armády kopou na pobřeží Azovského moře zákopy.,zdroj: Profimedia.cz

Válka s Ruskem je na spadnutí. Tak to alespoň vidí Kyjev. Ukrajinský parlament v pondělí v noci po dlouhé a emotivní debatě schválil vyhlášení třicetidenního válečného stavu. Oproti původnímu rozhodnutí ukrajinské bezpečnostní rady bude trvat kratší dobu a na návrh prezidenta země Petra Porošenka bude platit pouze v regionech, kterým hrozí, že by brzy mohly čelit ruské agresi.

Jedná se o oblasti, které přímo sousedí s Ruskem, východní regiony rozdělené více než čtyři roky válkou s proruskými separatisty, Oděsu ležící vedle Moskvou kontrolovaného Podněstří a Azovské moře. Incident, který se na vlnách tohoto moře odehrál o víkendu, vše odstartoval.

Vyhlášení válečného stavu Kyjevem je reakcí na střet mezi ruskými a ukrajinskými plavidly. Malý námořní konflikt vypukl poté, co se dva ukrajinské dělové čluny a jeden remorkér pokusily proplout Kerčským průlivem z Černého do Azovského moře, kde má ukrajinské námořnictvo základnu. Rusko odmítlo - bez ohledu na de iure platící mezistátní dohodu – povolit ukrajinským lodím proplutí přes jím kontrolovanou námořní cestu.

Poté se verze různí. Podle oficiálního prohlášení ukrajinského námořnictva se ukrajinská plavidla otočila a zamířila zpět do oděského přístavu. Rusové na ně však zaútočili, poškodili všechna plavidla - z toho dvě střelbou, obsadili je a jako s trofejí s nimi odpluli na anektovaný Krym.

Podle verze Moskvy ukrajinské lodě narušili ruskou hranici. Ruská pohraniční stráž spadající pod tajnou službu FSB proto byla nucena po plavidlech - dříve bratrského státu - zahájit palbu. Šest námořníků bylo zraněno. Uvádí se, že dva zranění Ukrajinci jsou v těžkém stavu.

Předzvěst velkého konfliktu?

Kreml v incidentu nevidí pouhou lokální třenici mezi Ruskem a Ukrajinou, která visela ve vzduchu od anexe Krymu na přelomu března a dubna 2014. Naznačil to mimo jiné šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, který vyzval "západní sponzory" ukrajinské vlády, jak doslova řekl, aby zklidnili chování Kyjeva.

Pro Rusko jde o pokračování agilní geopolitické hry, kterou v posledních letech se Západem vede prostřednictvím neklidu na Ukrajině. Ukrajina se naopak snaží uhájit své právo na obranu a území, o něž byla připravena. A to i s podporou západních partnerů, které do sporu o svou suverenitu zatahuje.

Nyní se čeká, jaká budou další dějství. Kyjev se po vyhlášení válečného stavu obává nové ruské agrese. Ukrajinský parlament schválil dekret, v němž vyzývá námořní mocnosti, aby do regionu Černého a Azovského moře vyslaly bojová plavidla s cílem odvrátit další ruskou eskalaci napětí, a navrhuje zavést vůči Rusku nové sankce.

Moskva zatím vyčkává a využívá zadržené ukrajinské námořníky k informační válce proti Ukrajině. O vyhlášení válečného stavu v Rusku se nehovoří, z úst politiků nepadají výzvy k útoku na sousední stát. Jedno je však jasné: Kreml neplánuje s Kyjevem o incidentu jednat. Jak prohlásil tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, Vladimir Putin nehovořil a nemá v plánu hovořit o situaci se svým ukrajinským protějškem. Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou jsou tak hluboko pod bodem mrazu.

Ruská hybridní válka

Ukrajinská politická analytička Olesja Jachnová vidí v námořním incidentu pokračování ruské hybridní války proti Ukrajině v souvislosti se situací okolo anektovaného Krymu. "Ukrajinská plavidla nikoho neprovokovala, legálně plula v ukrajinských pobřežních vodách do Azovského moře. Vzniklý konflikt je spojen výlučně s ruskou pozicí," podotýká.

Známá expertka v rozhovoru pro Tiscali.cz uvedla, že konflikt je důležitý také z hlediska reakce na ruské záměry. "Ukrajina ukázala, že nedovolí Rusku využívat Azovské moře výlučně jako vnitřní moře Ruské federace. Západ ukázal, že podporuje Ukrajinu. Pokud jde o další vývoj situace, myslím si, že v předvolebním roce jsou pro Ukrajinu aktuální všechna rizika. Od hybridních zvláštních operací a provokací až po otevřenou agresi," upřesnila.

Jachnová však odmítá, že by vláda prezidenta Porošenka chtěla prostřednictvím konfliktu s Ruskem zvýšit své nízké preference, které Porošenkovi nedávají žádné šance, aby koncem března vyhrál prezidentské volby.

"Incident nesouvisí s předvolebními průzkumy. Jak jsme mohli vidět, mnozí ukrajinští politici se zajímali o volby v kontextu vyhlášení válečného stavu. Šlo o zbytečné obavy. Parlament schválil rozhodnutí, že se prezidentské volby uskuteční 31. března," říká politoložka ke spekulacím o možném zrušení hlasování.

Sama vidí v zavedení válečného stavu pouze klady. "Jak víme, k omezení ústavních práv a svobod občanů dojde pouze tehdy, pokud Rusko podnikne pozemní ofenzivu. Plusy vidím v tom, že jde o prevenci možných rizik, neboť stav byl zaveden pouze v těch oblastech, které hraničí s Ruskem. A také aktualizuje téma situace na jihu Ukrajiny na mezinárodní úrovni," myslí si ukrajinská politická analytička.

Není to v zájmu Kremlu

"Pokud by se vyostřil ozbrojený konflikt, nestane se to v Černém nebo Azovském moři, ale spíš na východní Ukrajině, na Donbasu," soudí Michail Remizov, prezident ruského Institutu národní strategie.

Jak sdělil v rozhovoru pro Tiscali.cz, klíčový důvod vyostření situace v Kerčském průlivu je spojen se statusem Krymu, který není podle Kyjeva vyřešen, a ukrajinská vláda se snaží k poloostrovu přitáhnout pozornost mezinárodního společenství.

Podle slov ruského experta má aktuální konflikt dvě roviny: lokální a mezinárodní. "První spojuje aktuální vyostření situace s politickými zájmy ukrajinského prezidenta Porošenka, druhá má souvislost se strategickými zájmy Spojených států. Řekl bych, že je důležitější věnovat pozornost právě strategii USA. Myslím si, že jejich zájmem je zkomplikovat nebo úplně zastavit jednání o výstavbě plynovodu Nord Stream 2 a druhé větve plynovodu Turkish Stream dodávající ruský plyn přes Turecko do Evropy," míní.

Remizov si myslí, že vzniklá situace může mít nebezpečné následky pro Rusko. Incident v Kerčském průlivu může vyvolat nové západní sankce proti Rusku. Proto je expert přesvědčen, že se nejednalo o plánovanou akci, která měla například podpořit snižující se popularitu Vladimira Putina.

"Je zjevné, že se Rusko snaží nedělat prudké pohyby, protože mu velmi záleží na plynovodu Nord Stream 2 a doufá, že se projekt podaří uskutečnit. Myslím si, že Moskva nechce podnikat jakékoliv kroky, které by mohly projekt ohrozit. Ví, že by to znamenalo odvetnou reakci. Proto je podle mě naivní si myslet, že by Moskva sama iniciovala podobnou situaci, k níž v Kerčském průlivu došlo. To neodpovídá aktuálním prioritám Kremlu.

Ani si nemyslím, že by byla vnitropolitická situace v Rusku v takovém stavu, že by potřebovala zahraničněpolitický doping," vysvětluje prezident ruského Institutu národní strategie.

Spor o moře a průliv k němu

Ke konfliktu v Azovském moři se schylovalo celý letošní rok. Na vině je poloha moře, které je vtěsnáno mezi Rusko a Ukrajinu, a nejasnost, kde ho vlastně protíná hraniční čára. Svou roli sehrálo rovněž ruské obsazení Krymského poloostrova, který umožňuje kontrolovat vstup do Azovského moře.

Delimitace hranice v této oblasti zaměstnávala ruské a ukrajinské diplomaty poslední dvě desetiletí. Před patnácti lety se dokonce schylovalo k nepříjemnostem v Kerčském průlivu, když zde Rusko, podle Kyjeva nelegálně, začalo stavět hráz. Situaci vyřešila dohoda z roku 2003 o používání průlivu, která se vztahovala i na Azovské moře. Jenže do toho přišla anexe Krymu.

Ruské obsazení ukrajinského poloostrova umožnilo Moskvě plně kontrolovat plavbu mezi Azovským a Černým mořem, a ta této možnosti plně využívá. Poté, co Ukrajina letos v březnu zadržela v Azovském moři ruské rybářské plavidlo Nord a jejího kapitána uvěznila, Rusko incident použilo jako záminku k částečné blokádě Azovského moře.

Ruská pohraniční služba začala záměrně zadržovat ukrajinská obchodní plavidla, jak si už v létě postěžoval náměstek ukrajinského ministra infrastruktury Jurij Lavreňuk. Jen za prvních šest měsíců letošního roku bylo Rusy zadrženo bezmála 150 obchodních lodí. Blokování námořní dopravy v ústí Azovského moře je přitom citelnou ranou pro ukrajinskou ekonomiku, neboť právě po moři pluje většina exportního zboží. Kyjev hovoří o miliardových ztrátách.

Problematická situace v Azovském moři se ještě před aktuálním incidentem dostala do zorného pole Evropské unie. Koncem října Evropský parlament vydal rezoluci, v níž obvinil Rusko z blokády Azovského moře a současně z nadměrných ruských vojenských aktivit v jeho oblasti.

Tagy: Rusko zahraničí Ukrajina Krym Ukrajinský parlament krize na Krymu krize na Ukrajině rusko-ukrajinské vztahy anexe Krymu rusko-ukrajinská krize ukrajinská politika boje na východě Ukrajiny ukrajinská vláda

Zdroje: vlastní