Ocel z náklaďáků je nejkvalitnější, válečné zbytky ale také nejsou k zahození

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Z letadel koalice vedené Saúdskou Arábií padají na Jemence kromě munice i stovky tun kvalitní oceli. Střepy z ní končí v kovářských dílnách.

Džambíje za opaskem jsou symbol odvahy a sociálního postavení. Ilustrační snímek

Džambíje za opaskem jsou symbol odvahy a sociálního postavení. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

AP) - Alí Ghamárí je kovář a jeho surovinou je často ocel, jež spadla z nebe. Munice vystřelená z letadel koalice, která bojuje v Jemenu pod velením Saúdské Arábie, padá na tamní povstalce stejně jako na civilisty. Zabíjí a mrzačí bez rozdílu. Děti, zemědělci a ostatní se vydávají do kraje i špinavých uliček svých chudých čtvrtí a sbírají střepy, aby je nabídli ke koupi řemeslníkům, jako je Ghamárí, píše agentura AP.

A ti ze zbytků raket nekovají radlice pro pluhy. Vyrábějí nože - džambíje - neboli zdobené dýky, které nosí jemenští muži za opaskem jako známku své odvahy a také sociálního postavení.

Kdysi se vyráběly z dovážené oceli, avšak její vysoká cena řemeslníky přiměla začít používat válečné zbytky. Kilogram ocelových úlomků přijde na 500 rijálů (asi 22 korun), což je polovina ve srovnání s tureckou ocelí.

Ghamárímu je kolem padesátky. Řemeslu se naučil od otce, který je zdědil po předcích. Celý rod Ghamáríů, sestávající ze sedmi rodin, jsou kováři v severojemenském městě Abs. V chatrčích z tvárnic i z větví stromů nad ohněm tvarují žhnoucí kov.

Výroba dýk byla kdysi výnosná, říká Ghamárí, otec šesti dětí. S válkou, která oslabila ekonomiku, zájem o ně ale opadá. Mužů ochotných koupit si džambíju, je stále méně.

Když je Ghamárí při penězích, koupí si někdy zbytky vraků z osobních nebo nákladních aut zničených při bombardování nebo náletech. "Nejlepší dýky jsou z oceli z nákladních vozů, protože to je pevná a speciální ocel," říká kovář.

Čepele s vojenskou historií

Dýky se zahnutou čepelí patří k tradičnímu jemenskému oděvu - jsou ukryté v pochvě ve tvaru háku a zastrčené svisle za zdobené pásy, jež nosí muži přes dlouhé košile. Dýky se nosí také za horním okrajem zdobených suknic zvaných maavaz. Čepele jsou z oceli a čím je ocel kvalitnější, tím je dýka dražší. Tvar rukojeti je často odkazem na město, region nebo kmen, z nějž nositel pochází. Cenu dýky ovlivňuje také materiál této rukojeti - může být ze dřeva nebo z rohu býka či nosorožce.

Čím je dýka dražší, tím výše postavený je ten, kdo ji nosí. Cena nové se pohybuje v přepočtu mezi 2250 až 3400 korunami. Ty staré, zděděné po předcích, mohou mít hodnotu i stovek tisíc dolarů.

Válka jemenských povstalců, za nimiž stojí Írán, s vládou, kterou podporuje arabská koalice, trvá čtyři roky. Armády sunnitských zemí se těší podpoře Spojených států a do bojů vstoupily v roce 2015. Zahájily nálety, při nichž se používají většinou střely a další zbraně americké výroby. Pro Ghamárího a jeho příbuzné to znamená přísun suroviny.

A není to nic nového. Za jemenské občanské války z let 1962 až 1970 podporovaly znepřátelené strany Egypt a Saúdská Arábie. Ghamárího otec tehdy koval své zboží z pancířů egyptských tanků, dělostřeleckých nábojů a raket. Ghamárí ukazuje na kovadlinu, na níž teď on tvaruje rozžhavené pláty do čepelí dýk. Je to prázdná minometná střela ze 60. let.

Tagy: zahraničí Jemen zajímavosti a kuriozity konflikt v Jemenu

Zdroje: ČTK,AP