V zajetí beznaděje: Když od života lidi dělí mír a kyslík

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Malá Asma měla těžce poraněnou hlavu, stařec zase vážně zraněné břicho. Oběma nemohli lékaři pomoct, pro oba neměli kyslík. V nemocnici v jemenském Táizzu vládla beznaděj. 

V nemocnici v jemenském Táizzu

V nemocnici v jemenském Táizzu,zdroj: Profimedia.cz

Lékaři stáli v hloučku před operačním sálem a snažili se dohodnout, kterému z pacientů dají šanci přežít. Neměli totiž dostatek kyslíku pro všechny zraněné, kteří potřebovali jejich pomoc. Těsně před Vánoci se v nemocnici Savra rozhodovalo o šestileté Asmě a starém muži s těžkým poraněním břicha.

Asmu zasáhla střepina střely ve chvíli, kdy s dalšími dětmi čekala ve frontě před cisternou, aby nabrala pitnou vodu. Asma při explozi přišla o část lebky a přesto, že šlo o velmi těžké zranění, rozhodli se chirurgové bojovat o její život.

V operačním sále byl těžký vzduch, v němž se mísil pach krve s dezinfekcí. Jeden lékař v rukou formoval sádru, aby zakryl ránu v hlavě. Pracoval rychle, aby mohl operaci dokončit, dokud je k dispozici kyslík, bez kterého by se zvýšilo riziko poškození mozku.

Granát, který Asmě způsobil zranění, s největší pravděpodobností vypálili šíité, kteří v provincii Táizz bojují o pozice osm měsíců. Aby zvýšili své šance, obléhají stejnojmenné provinční středisko a obsadili všechny silnice kolem. Odřízli tak město od dodávek základního zboží včetně zdravotnických potřeb.

Táizz je třetí největší město v zemi s více než půl milionem obyvatel. Jako jediná zásobovací trasa nyní slouží horská stezka používaná jinak jen pro přesun dobytka. Teď jí putuje mouka, rýže, plyn používaný při vaření, nafta, léky, zbraně. Převáží je osli a velbloudi, s velkými balíky na ramenou i na hlavách tudy proudí muži i ženy.

Úzká stezka vede vysokými kopci kolem bojové linie, ale mimo dosah šíitských odstřelovačů. Mezi davem putujících nechybí děti. Čtyřletý hoch dostal do rukou kus dřeva. Zápasí s jeho vahou, ale spěchá, aby neztratil z dohledu starší kamarády.

Ženy jsou oblečené do pestrých dlouhých šatů přehozených přes volné kalhoty. Z vesnice vyrazily na desetihodinový pochod do města dvě. Občas se zastavují, aby chytily dech, občas zpívají pro povzbuzení. V dálce jsou slyšet výstřely.

Stezka slouží také k přepravě zraněných a mrtvých. Do nemocnic v Táizzu míří ranění civilisté i bojovníci. Ve městě je už v provozu jenom několik nemocnic, ale dostat se do nich není zárukou bezpečí. Savra je jediná nemocnice, která má ještě fungující traumatologické oddělení. Šíité na ni pravidelně útočí, v prosinci při jednom z útoků zemřeli dva lékaři a několik jejich kolegů bylo zraněno.

Pro ty, kteří se nakonec dostanou na operační sál, není dostatek léků. Je málo anestetik, takže někteří pacienti jsou operováni při vědomí. Někteří nejsou pro operaci vybráni kvůli nedostatku kyslíkových bomb. Kyslík je šetřen pro lidi s těžkým zraněním a přitom nadějí na přežití.

Někdy ho seženou příbuzní, to ale nebyl případ Asmy. Operaci přežila, ale u jejího lůžka nikdo nestál. Doktor Ahmad Mukbal řekl, že rodina je, jako tolik jiných, zřejmě kvůli bojům rozdělena nebo na útěku na bezpečnější místo.

Na Asmině tváři byla maska napojená na ventilátor, který jí pomáhal dýchat. Pumpoval ale jenom vzduch, nikoli čistý kyslík, protože ten už došel. Bez něj byla naděje na uzdravení mozku malá. "Hodně jsme se snažili ji zachránit, ale zřejmě nadarmo, protože nemůžeme pokračovat s kyslíkem," řekl Mukbal.

Na vedlejším lůžku ležel muž s ranou v břiše, který zemřel o dva dny později. Krátce poté přestala nemocnice Savra přijímat nové pacienty, protože jí došly léky i kyslík. Asma svému těžkému zranění nakonec podlehla.

Tagy: zahraničí Jemen konflikt v Jemenu

Zdroje: ČTK,BBC