Největší reforma školství od dob Marie Terezie? Dobrý plán se zásadní chybou

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Strana Miroslava Kalouska chce uskutečnit reformu vzdělávání, které se prý nevyrovná nic, co na našem území proběhlo za několik posledních století. Přichází TOP 09 opravdu se změnou, která přizpůsobí naše školství druhé polovině 21. století?

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

TOP 09 představila svůj volební program pro sněmovní volby. Chystá se prý udělat "největší reformu vzdělávání od doby Marie Terezie". V první řadě chce navýšit finanční prostředky ve školství o třicet miliard korun ročně. Ráda by posílila prestiž a kvalitu pedagogů navýšením platů tak, aby učitel patřil k nejlépe placeným státním zaměstnancům. 

To ale není jediná změna, kterou chce topka prosadit. Vysokým školám by umožnila zavést školné, vedle kterého by ovšem existoval systém půjček a grantů na náklady na vysokoškolské vzdělání. Významná část školného by byla použita na stipendia pro talentované studenty z ekonomicky znevýhodněných rodin. Strana dokonce tvrdí, že nedovolí, aby jediný talent ztratil přístup ke vzdělání ze sociálních důvodů.

Na to, jak zásadní reformu školství strana avizuje, však ve svém programu nevěnuje dostatečný prostor tomu, jak konkrétně by výuka v českých školách měla vypadat. Topka se sice správně brání tomu, aby se poslání školy omezilo na pouhé předávání informací a přípravu ke konkrétnímu a úzce zaměřenému současnému povolání. Škola by podle TOP 09 neměla být jen místem vědomostního, nýbrž i osobnostního a občanského rozvoje žáka.

Upozorňuje také na to, že se musí změnit role učitele, který už nebude tím, kdo předává poznatky, ale měl by se stát spíše "zprostředkovatelem vědění, rádcem a průvodcem, který motivuje a ukazuje správnou cestu".

Přesto se nelze ubránit dojmu, že české školství toho potřebuje víc. Reforma topky je možná největší od dob zavedení povinné docházky, pořád však nestačí a na celou řadu otázek neodpovídá.

Moderní výukové metody 

Přidat peníze učitelům je bezesporu základ, bez kterého se nepohneme z místa. Pozitivní je i to, že topka chce podpořit výuku v anglickém jazyce a prosadit moderní výukové metody podle principu "méně memorování, více kreativity". Chtělo by to ale být konkrétnější a naznačit, jak toho dosáhne.

Ve svém programu vyzdvihuje dobu středoškolského studia, kdy se "zpravidla rozhoduje o profesní životní dráze a společenských vztazích studenta".

Strana by ráda zvýšila spolupráci firem a škol při výchově a vzdělávání žáků učňovských škol. Mistrovské zkoušky by se pak měly stát alternativou maturitní zkoušky a umožnit přímý přístup do terciálního vzdělávání v příslušných programech. Právě tento bod je velmi důležitý, protože absolventům učňovských škol otevírá možnost dalšího vzdělávání bez toho, aby měli maturitu.

V programu TOP 09 se píše také o tom, že mezi podporované dovednosti studentů na středních školách by měla patřit znalost cizích jazyků, schopnost komunikace a spolupráce, matematická a digitální gramotnost, kreativita, ale také občanské kompetence a emoční inteligence.

Vzniká opět otázka, jak má podpora těchto dovedností vypadat v praxi, zvlášť když se nemá týkat jen gymnázií, ale také učňovských škol. Pokud máme jen mlhavou představu o tom, jak by se na českých školách mělo učit, dosáhneme toho jen velmi obtížně. Přitom zrovna tyto kompetence jsou klíčové. Neměly by být závislé na maturitní zkoušce a v základní míře by jimi měli disponovat absolventi všech typů středních škol.

Stejně tak je hezké, že topka chce, aby před ukončením střední školy alespoň jedna třetina studentů absolvovala minimálně půlroční studium na zahraniční škole, ale když k tomu nedodá nic dalšího, zní to jen jako plácnutí do vody.

Občanské a celoživotní vzdělávání 

V programu TOP 09 rovněž najdeme dva zvlášť důležité body - vytvoření propracovaného systému celoživotního vzdělávání, který by měl poskytovat jak možnost rekvalifikace, tak doplnění vzdělání v dospělosti, a pak občanské vzdělávání. Kalouskova strana ho považuje za klíčové pro uchování demokratické kultury a životního stylu v Česku.

Topka nepopisuje, jak přesně by celoživotní vzdělávání mělo vypadat, ale vzhledem k narůstající potřebě přizpůsobovat se světu, který se dramaticky mění, je důležité brát systém celoživotního vzdělání mnohem vážněji než doposud.

Otázka je, jak to s vytvořením systému celoživotního vzdělání topka vlastně myslí, jak významnou roli by mělo hrát, jak široce dostupné by mělo být a nakolik ho chce například propojovat s občanským vzděláváním, které by podle topky mělo posilovat znalosti občanů o jejich právech i odpovědnosti, ale také napomáhat individuálním občanským aktivitám ve veřejném dění.

Je to sama topka, která upozorňuje, že upevňování postojů směrem k demokratickým hodnotám a občanským ctnostem je celoživotní proces, takže se propojení obou systémů nabízí. Zvlášť když do občanského vzdělávání TOP 09 zahrnuje tak zásadní věci jako zvýšení finanční gramotnosti, mediální a informační gramotnosti, nezávislé a kritické myšlení, schopnost vyhledávat, analyzovat a ověřovat informace, systémové myšlení, rétorické dovednosti a schopnost vyjednávat a dosáhnout konsenzu, které jsou v dnešní době stále potřebnější.

TOP 09 se sice pyšní tím, že chce udělat největší reformu vzdělávání od dob Marie Terezie, ale vzhledem k tomu, jak moc se společnost od jejích časů proměnila a jak moc se pravděpodobně v následujících desetiletích ještě promění, by reforma našeho vzdělávacího systému měla být mnohem důslednější, radikálnější a hlavně soudržnější tak, aby do sebe jednotlivá opatření zapadala a vytvářela celistvou vizi. V programu topky sice neschází řada důležitých apelů, dobrých postřehů a dílčích změn, ale jako celek to nestačí.

Vzdělání pro druhou polovinu tohoto století 

České školství si zaslouží reformu, která se sice může uskutečnit na základech programu TOP 09, ale půjde hlouběji a výsledný vzdělávací systém a jeho cíle vykreslí mnohem plastičtěji.

Už jen ze základní úvahy, že dnes nastupují do prvních tříd děti, které budou součástí trhu práce ještě minimálně v roce 2076 (pokud přistoupíme na dosti hypotetickou možnost, že v té době budou existovat důchodové systémy a že do penze se půjde už v 65 letech), plyne, že současný vzdělávací systém nikoho na pracovní realitu a svět, jaký bude v 70. letech našeho století, nepřipraví.

Vlastně to ani nejde. Jediné, co se s tím dá dělat, je upravit vzdělávací systém tak, aby v mnohem větší míře učil to, co nezastará ani za několik desetiletí dynamického vývoje a co lidem umožní přizůsobit se co nejvíce technologickým a na ně navazujícím společenským změnám.

Zároveň je třeba upravit vzdělávací infrastrukturu tak, aby byla bez ohledu na školné, jehož zavedení chce topka na vysokých školách umožnit, na veřejné bázi přístupná různým věkovým skupinám v průběhu celého života. Není to totiž jen otázka investice do budoucnosti jednotlivce, ale společnosti jako takové. 

Tagy: Česko TOP 09 domácí Parlamentní volby česká politika české školství vzdělání a výchova mzdy a důchody práce a odbory

Zdroje: Vlastní