Začněme tím, co vlastně spouští tento – řeklo by se – dost rozšířený problém. Nespavost se totiž netýká jen pár nešťastníků. Podle aktuálních průzkumů a odborníků trpí poruchami spánku až třetina české dospělé populace, tedy přibližně dva miliony lidí napříč věkovými skupinami.

Mírné až střední poruchy spánku nejsou výjimkou ani u seniorů – zhruba každá třetí starší osoba pravidelně hlásí potíže s usínáním, časté noční probouzení nebo pocit, že se ráno neprobudí odpočatá. Alarmující je, že podobné potíže se objevují už u mladší generace. Více než polovina dotázaných studentů v pražských výzkumech přiznává problémy se spánkem, nejčastěji kvůli nepravidelnému dennímu rytmu, školním či pracovním povinnostem a také kvůli nadměrnému používání digitálních obrazovek těsně před spaním.

Jde tedy o jev, který přesahuje věk i životní styl. Nespavost se stává civilizačním problémem, a právě proto je důležité hledat nejen rychlá řešení, ale hlavně pochopit, co ji ve skutečnosti spouští a udržuje, než uděláte jednu z největších základních chyb – začnete užívat pilulky.

Kdy lékaři sahají po lécích

Když se nespavost rozjede, komplikuje celý den – únava, podrážděnost, horší soustředění. Po bylinkách či rituálech sahá spousta lidí, ale při dlouhodobých potížích je na místě odborná pomoc. Základem je vždy úprava režimu a kognitivně-behaviorální terapie (CBT-I). Léky lékaři doporučují jen krátkodobě, pokud je insomnie výrazná nebo jiné postupy selžou.

Nejčastěji předepisované látky:

• tzv. Z-hypnotika (zolpidem, zopiclon),
• benzodiazepiny (temazepam, triazolam) – dnes spíše výjimečně kvůli riziku závislosti.

Jak dlouho užívat a proč s tím opatrně?

Doporučená délka léčby je maximálně 2–4 týdny. Dlouhodobé užívání vede k toleranci a závislosti, může zhoršit kognici a u seniorů zvyšuje riziko pádů.

Správný postup:

1. Vyloučit jiné příčiny nespavosti.
2. Nasadit režimová a psychologická opatření.

Teprve poté – krátkodobé hypnotikum v nejnižší účinné dávce s jasným plánem vysazení.

Lék nebo droga? Ten rozdíl je tenčí, než se zdá

Na začátku je to nenápadné: pár večerů špatného spánku, pak recept na prášky, které „konečně zabraly“. Úleva je obrovská  a právě v tom je skryté riziko. Tělo si na účinnou látku rychle zvyká. Co první týden spolehlivě uspalo, může po měsíci sotva fungovat. Lékaři tomu říkají tolerance. A když tabletka chybí, spánek nepřichází a člověk po ní sahá znovu a znovu. Tak nenápadně vzniká návyk, někdy i závislost.

Odborné postupy i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) přitom varují: hypnotika – tedy léky na spaní jako zolpidem, zopiclon nebo některé benzodiazepiny – by se měla brát nejvýš dva až čtyři týdny, a to v nejnižší účinné dávce. Stejný důraz na krátkodobé užívání najdete i v doporučeních Světové zdravotnické organizace (WHO).

Co může přijít s delším užíváním

• Ranní malátnost a „spánková kocovina“ – těžká hlava, zpomalené reakce, horší soustředění.

• Poruchy paměti a změny nálad – výpadky, podrážděnost, u citlivějších i noční chůze či mluvení, o kterých člověk neví.

• U starších lidí navíc roste riziko pádů a úrazů, protože ospalost se může protáhnout až do dopoledních hodin.

Krátkodobá pomoc může být v krizové situaci k nezaplacení. Ale dlouhodobé spoléhání na pilulku spíš přikrývá skutečný problém a do budoucna spánek zhoršuje. Proto lékaři zdůrazňují: prášky na spaní mají být mostem, nikoli cestou.

Nebezpečí číhá: když se prášky potkají s alkoholem, nikotinem a dalšími látkami

Prášky na spaní mohou krátkodobě pomoci. Jakmile se ale zkombinují s dalšími látkami, může jít doslova o život. Lékaři i farmaceutické příbalové letáky varují: nebezpečí není teoretické, ale reálné.

Alkohol – tiché zesílení účinku

Stačí sklenka vína nebo pivo k večerní pilulce a sedativní účinek léku se násobí.

• Hypnotika typu zolpidem (Hypnogen) podle příbalového letáku nesmí být užívána spolu s alkoholem. Kombinace může vést k výraznému útlumu centrálního nervového systému, zpomalení až zástavě dechu, bezvědomí, v krajním případě k smrti.
• V praxi se objevují případy, kdy lidé po prášku a alkoholu utrpěli noční pády nebo se ráno probudili s těžkou dezorientací a oslabeným dýcháním. (WebMD, The Recovery Village)

Nikotin – skrytý sabotér spánku

Nikotin je silný stimulant: zrychluje srdeční tep, prodlužuje dobu usínání a vede k častějšímu probouzení. (ScienceDirect, Sleep Foundation)

• Pokud kuřák užívá prášky na spaní, může dojít k lékové interakci. Nikotin mění metabolismus hypnotik, takže se některé látky odbourávají rychleji, jiné naopak pomaleji. Účinek léku pak může být nepředvídatelný – někdy slabší, jindy náhle silnější. (PMC)
• Riziko zvyšuje i běžná rutina: když si kuřák vezme pilulku a během čekání na účinek jde na balkon kouřit, může podcenit rychlý nástup léku a ztratit koordinaci, což v krajním případě vede k pádu či jiné nehodě.

Další rizikové kombinace

• Silná analgetika (opiáty): kombinace s hypnotiky může prudce utlumit dechové centrum. Příbalový leták Hypnogen uvádí, že v takovém případě hrozí život ohrožující respirační deprese.

Bylinné přípravky a doplňky stravy: i přírodní produkty, jako je třezalka tečkovaná nebo vysoké dávky CBD, mění činnost jaterních enzymů, a tím zesilují nebo prodlužují účinek léků.

Když se léku nechceme vzdát: skryté pokračování rizika

Potvrzeno z lékařské praxe i statistik: mnoho Čechů má problém přestat s lékem po doporučené době. Hypnotika – například zolpidem či zopiclon – se mají užívat nanejvýš 2–4 týdny, přesto podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv a spánkových ambulancí pacienti často pokračují měsíce i roky.

Strach z nevyspání bývá tak silný, že lidé po vypsání posledního receptu hledají další cesty, jak se k léku dostat – od obcházení více lékařů až po nákup na internetu. Tím se znovu roztočí nebezpečný kolotoč:

• rostoucí tolerance, tedy potřeba stále vyšší dávky,
• riziko těžké závislosti a abstinenčních příznaků,
• vyšší pravděpodobnost nebezpečných kombinací s alkoholem, nikotinem či jinými léky.

Odborníci proto zdůrazňují: pokud už lék užíváte déle než čtyři týdny nebo máte pocit, že bez něj neusnete, je čas vyhledat lékaře  (spánkovou poradnu) a domluvit bezpečné vysazení. Včasná konzultace je jediný způsob, jak zabránit, aby se krátkodobá pomoc proměnila v dlouhodobou hrozbu.

Začněte se spánkovou hygienou – základ, bez kterého se léky míjí účinkem

Než sáhnete po pilulkách, vraťte se k úplnému základu. Spánková hygiena (pomůže vám spánková poradna) je soubor jednoduchých pravidel, která pomáhají obnovit přirozený spánkový rytmus – a podle lékařů zůstává nejúčinnější a nejbezpečnější prevencí nespavosti.

Co doporučují odborníci

• Pravidelný rytmus: choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu, i o víkendech.

• Ložnice bez rušivých vlivů: tma, klid, příjemných 18 °C. Žádná televize ani mobil.

• Světlo a pohyb přes den: dostatek denního světla a lehká aktivita podporují tvorbu melatoninu.

• Žádný kofein po 16. hodině a lehká večeře.

• Večer zvolněte: místo scrollování zkuste knihu, dechová cvičení, krátkou meditaci.

Proč je to tak důležité

Pokud není spánková hygiena v pořádku, ani nejlepší léky dlouhodobě nepomohou. Tableta sice na pár hodin „vypne mozek“, ale neobnoví biologické hodiny, které spánek řídí. Proto mezinárodní doporučení – včetně americké spánkové společnosti AASM i českých odborných standardů – kladou spánkovou hygienu a kognitivně-behaviorální terapii nespavosti (CBT-I) na první místo léčby.

Malé krůčky, velký efekt

Začněte jedním pravidlem a postupně přidávejte další. I drobná změna, třeba vyřazení mobilu z ložnice, může během několika týdnů snížit počet probdělých nocí a pomoci přestat spoléhat na prášky.