Když se černé ovci narodilo bílé jehně, věděli vědci, že mají vyhráno. Poprvé se jim podařilo úspěšně vytvořit klonované zvíře. Protože mateřské buňky pocházely z vemene, při hledání jména se jim hned vybavila zpěvačka s bujným dekoltem Dolly Partonová. Ovci Dolly pak veřejnosti představili po půl roce, 23. února 1997.

Zatímco se lidé rozplývají nad animovanou krysou vařící v luxusní pařížské restauraci, ty skutečné nechce na ulicích potkávat snad nikdo. V Paříži se jim ale místní ani turisté jen tak nevyhnou ani v těch nejluxusnějších čtvrtích. Vypasení hlodavci se v městě lásky přemnožili až tak, že město muselo dočasně zavřít několik parků, včetně Champs de Mars pod Eiffelovou věží.

Jmenoval se Šéf a během svého života zplodil tisíce potomků. Byl tak úspěšný, že jeho geny si nese 14 procent světové populace holštýnských krav, které se i díky němu staly nejpopulárnějším mléčným plemenem. Jenže taky způsobil světovému mlékárenskému průmyslu škodu téměř půl miliardy dolarů.

Projížďku na slonovi, mazlení s tygřími mláďaty, plavání s delfíny si už přes internet jen tak nekoupíte. Jeden z největších cestovatelských serverů TripAdvisor zrušil prodej vstupenek na stovky atrakcí, při nichž jsou divoká zvířata zneužívaná jen k pobavení lidí.  

Maďarsko si sice oplocením hranic chrání před příchodem uprchlíků, bariéra ale komplikuje život divoké zvěři. Hrozí kvůli ní vyhynutí mimořádně vzácného savce, kterého žijí na světě už jen zhruba čtyři stovky.

Patřil mezi vůdčí osobnosti českého včelařství a většinou jeho poznatků a rad se řídí chovatelé včel ještě dnes. Celý život prožil v Babicích u Říčan, kde předsedal včelařskému spolku. Vášnivý včelař, učitel a autor řady včelařských publikací - Otakar Brenner. 

Pokud by nějaký nadšený turista zatoužil během výletu shlédnout vícero památek UNESCO najednou, má jedinečnou příležitost. Spišský region jich nabízí hned několik vedle sebe. Spišský hrad s Podhradím a Spišskou Kapitulou, středověkou Žehru, Levoču či Kežmarok. A navíc "slovenské Mykény". 

Tiše našlapují českými, moravskými a slezskými lesy a většinou je nikdy nevidí ani lidé, kteří je pozorují třeba dvacet let. Velké divoké šelmy, které člověk z české přírody vystrnadil, se pomalu vracejí. Fotopasti loví snímky rysů, vlků, divokých koček a v červenci jim neunikla ani čtyři kokořínská vlčata.