Zavřeno v důvodu deratizace. To je asi to poslední, co chtějí turisté číst na cedulích vedle známých parků v centru. Na druhou stranu, o tom, že má město "tak trochu" problém s krysami, je nemusí nikdo speciálně upozorňovat. Pištění a šum pohybu se ozývají z každého druhého křoví, a jakmile se zešeří, vydávají se i rušnými bulváry módních čtvrtí vstříc cestě za potravou k nejbližším odpadkovým košům.

"Za celých svých 40 let jsem tu nikdy neviděla krysy ve dne. A samozřejmě jsou všechny dobře živené," cituje povzdech obyvatelky Paříže agentura AFP.

Nejnovější "krysí epidemie" přišla pro Paříž v tu nejhorší chvíli. Město se snaží přilákat zpět turisty po atentátech, ale i po mnoha krádežích v luxusních hotelech. Ve chvíli, kdy se situace trochu uklidnila, se ale vyrojily krysy.

Dvojnásobně víc krys než obyvatel Paříže

Sice ve francouzské metropoli byly vždy, ostatně jako všude jinde ve velkých městech, ne ale v takovémto množství. Odborníci odhadují, že jen v centru Paříže žije asi šest milionů krys, což vychází v přepočtu 2,5 krysy na jednoho obyvatele.

"Ve velkých městech jako je Paříž, tedy postavených v 19. století a s rozsáhlou sítí kanálů v centru města, běžně žije asi 1,75 krysy na obyvatele. Problémy ale začnou, když počet krys překročí dvě na obyvatele," přiblížil deníku Le Monde Pierre Falgayrac, nezávislý odborník, který strávil hodiny studiem krys v pařížských stokách. Podle něj ve chvíli, kdy poměr klesne na méně než jednu krysu na obyvatele, je lidé opět přestanou vnímat.

Jenže to v Paříži jen tak nehrozí. Turisté piknikující v parcích s výhledem na Eiffelovu věž po sobě málokdy uklidí všechny zbytky jídla. Ty tak skončí na trávě, v lepším případě v odpadkových koších, které stejně hlodavci hojně navštěvují. Krysy tak o hladu rozhodně nejsou.

Zázemí také mají přímo ideální, Paříž je postavená na velké řece a má poměrně staré odpadní stoky, takže míst pro úkryt a klidnou výchovu potomstva mají dostatek. Přitom podle deníku Le Parisien jeden pár potkanů či krys dokáže během dvou let zplodit 936 potomků.

Evropská unie určuje povolení jede a styl hubení

Situaci podle vedoucího pařížského oboru životního prostředí Georgese Salinese nelze efektivně vyřešit i kvůli předpisům Evropské unie. "Nemůžeme například používat otrávené zrní, které jsme dřív v parcích sypali u východů z nor," říká Salines.

Unijní předpisy upravují seznam jedů a pastí, které se mohou proti krysám používat. Není tak možné například sypat otrávenou návnadu přímo do nor. Místo toho se používají černé krabice s jedem, které se umisťují mezi keře. A které krysy ignorují…

"Je to mnohem méně efektivní," stěžuje si deratizátor Gilles Demodice. Navíc se kvůli deratizaci musí zavírat parky, aby se do krabic s nástrahou nedostali psi nebo malé děti. Za svou 39letou praxi deratizéra prý podobné přemnožení nezažil.

Petice na záchranu "ubohých hlodavců"

Ve chvíli, kdy Pařížané a turisté o hlodavce téměř zakopávají a krysy se prohánějí po módních bulvárech i zahradách Louvru, se nechce ani věřit, že se najdou lidé, kteří proti hubení přemnožených hlodavců protestují.

Petici s názvem "Zastavte krysí genocidu" přitom podepsalo už více než 21 tisíc lidí. Kdyby ale zůstalo jen u podpisů, nebylo by to možná tak šokující. Jenže část jejich autorů dokonce přelézá ploty zavřených parků a otrávenou návnadu z pastí odstraňuje.

A chudinky krysy, které chtěla radnice zabít "jen kvůli své fóbii“, nikoli kvůli tomu, že jde o přenašeče bezpočtu nemocí a parazitů, nakrmí bezpečným krmivem…