Dědičná touha vraždit: Diktátoři KLDR vysílají své katy za hranice s úsměvem na rtech

- Magazín autor: Lukáš Strašík

Dělat si legraci z výstředního severokorejského vůdce Kim Čong-una se přímo nabízí: Obraz usmívajícího se, rádoby dobromyslného tlouštíka s legračním účesem, který se po tatíkově vzoru tak strašně rád nechává fotit při koukání na věci a tu a tam si vystřelí někam do moře nějakou raketu, ale strašně klame. Jde v první řadě o bezohledného diktátora, který brutálně likviduje své odpůrce - doma i v cizině.

Malajsijské noviny se zavražděným bratrem Kim Čong-una na titulce

Malajsijské noviny se zavražděným bratrem Kim Čong-una na titulce , zdroj: Profimedia.cz

I když vyšetřování stále běží, pondělní vražda Kimova nevlastního bratra Kim Čong-nama je posledním příkladem toho, že nynější severokorejský vůdce po otci Kim Čong-ilovi (vládl v letech 1994 až 2011) nepodědil jen bizarní zálibu v zírání na cokoliv v přítomnosti armádní generality, ale také ve vysílání agentů do zahraničí, kde mají vraždit ty, kdo se "drahému vůdci" znelíbí.

Atentáty a popravy v zahraničí koneckonců nenařizovali jen oba jmenovaní, ale už zakladatel dynastie Kimů a komunistické Severní Koreje a Kim Čong-unův dědeček Kim Ir-sen, který byl u moci do své smrti v roce 1994.

Kim Čong-il kouká na věci ZDE, Kim Čong-un se nenechá tatínkem zahanbit ZDE.

Pchjongjang se dvakrát pokusil zabít jihokorejského prezidenta

V lednu 1968 se skupině 31 severokorejských agentů (členů Jednotky 124) podařilo vycestovat do znepřátelené Jižní Koreje a přiblížit se prezidentskému sídlu, tak zvanému Modrému domu. Agenti měli jediný úkol: podříznout tehdejšího prezidenta Pak Čong-huie. Ochranka je zastavila na poslední chvíli. Během akce zahynulo 29 Severokorejců, jeden byl zajat a jeden uprchl. Nemalé byly i ztráty na jihokorejské straně. Prezident přežil, svému osudu ale nakonec stejně neunikl – o 11 let později ho zastřelil člen jihokorejské rozvědky. Mimochodem: Pakova dcera Pak Kun-hje je od roku 2013  korejskou prezidentkou. Kvůli korupčnímu skandálu ji dočasně odvolal parlament, kauzu projednává ústavní soud.

Udělat si velký zářez na pažbě v podobě zavražděného jihokorejského prezidenta se Pchjongjang ještě jednou pokusil v říjnu 1983 – tentokrát v Barmě, kde byl pátý jihokorejský prezident Čon Tu-hwan tou dobou na oficiální návštěvě. Při pumovém atentátu na něj zahynuly dvě desítky lidí, z toho čtyři členové jihokorejského kabinetu a velvyslanec Soulu v Rangúnu. Sám prezident vyvázl nezraněn, protože cestou k Mauzoleu mučedníků, kde byly bomby nastraženy, uvízlo jeho vozidlo v zácpě. Při akci byl jeden severokorejský agent zastřelen, druhého zadrželi a později oběsili, třetí dostal díky přiznání jen doživotí a zemřel v roce 2008 ve vězení. Barma v reakci na atentát přerušila diplomatické styky s Pchjongjangem (obnoveny byly až v roce 2007).

Severokorejský režim neměl spadeno jen na prezidenty nepřátelského Jihu. V listopadu 1987 spáchal pumový útok na let 858 jihokorejských aerolinek – nikdo ze 115 lidí na palubě nepřežil. Akci údajně tehdy nařídil korunní princ Kimovské dynastie a budoucí "milovaný vůdce" Kim Čong-il. Jejím cílem bylo sabotovat letní olympijské hry v Soulu v roce 1988, protože atentát měl zastrašit zahraniční sportovce a odradit je od účasti.

Jako ve starém Římě: Životem si nemůže být jisté ani příbuzenstvo

Před vražednou rukou diktátorů z KLDR si nemohli být jistí ani jejich příbuzní. Lee Chan-jong byl Kim Čong-ilovým synovcem, který v roce 1982 uprchl do Jižní Koreje a severokorejský režim a svého strýce odtud ostře kritizoval. Nedopadlo to s ním dobře: v roce 1997 ho našli v jeho bytě v Soulu zastřeleného. Pachatele vraždy sice nikdy nedopadli, podle výsledků vyšetřování ale šlo jasně o čin severokorejských agentů.

Nejvýše postaveným zběhem z KLDR byl stranický tajemník a Kim Čong-ilův poradce Hwang Čang-jop, který na Jih uprchl v roce 1997. V dubnu 2010 jej měli za úkol zavraždit dva špioni, kteří se vydávali za severokorejské uprchlíky. Byli sice včas odhaleni, Hwang ale zmařený atentát přežil jen o půl roku.

Po Kim Čong-ilově smrti začal s neméně velkou vervou úřadovat jeho syn Kim Čong-un. Ostudu v tomto směru tatínkovi neudělal – spíše naopak. V roce 2012 vyhodil šéfa generálního štábu Ri Jong-hoa a o rok později nechal v rámci masivních čistek popravit svého strýce Čang Song-tcheka, považovaného v té době za druhého nejmocnějšího muže v zemi. Důvod? Údajná příprava převratu.

V roce 2015 skončil na popravišti i ministr obrany Hjon Jong-čol. Jeho přečin byl neméně závažný: dovolil si usnout během přehlídky ve vůdcově přítomnosti. Podle jihokorejských expertů nechal mladý Kim během své krátké vlády popravit už na 350 lidí - tedy v průměru jednoho každých pět dnů.

ČTĚTE TAKÉ: 

Kim se nad bratrem nesmiloval a poslal na něj atentátnice

Zatím poslední obětí je Kim Čong-unův . V pondělí na něj v malajsijském Kuala Lumpuru zaútočily dvě ženy, které mu v letištní hale nastříkaly na obličej jedovatou tekutinu. Kim se zrovna chystal odletět domů do Macaa, zemřel při převozu do nemocnice.

Kim Čong-nam byl nejstarším synem Kim Čong-ila, za jehož nástupce byl několik let považován. Provázela jej ale pověst playboye, hráče, bonvivána a povaleče, a proto byl severokorejské vládě trnem v oku. Zároveň měl blízko i k popravenému strýci Čang Song-tchekovi, veřejně kritizoval svého diktátorského bratra Kim Čong-una a prohlašoval, že stávající stalinistický režim v KLDR již dlouho nevydrží.

Podle jihokorejské rozvědky se Pchjongjang pokoušel Kim Čong-nama zavraždit několik let. Už dvakrát se mu v Číně a Rakousku podařilo uniknout atentátu a v roce 2012 se dokonce dopisem obrátil na bratra s prosbou, aby se nad ním a nad jeho rodinou slitoval. Marně.

KLDR k zahraničním misím často využívá agentky

Obě atentátnice jsou podle Soulu agentky najaté Severní Koreou. Nebylo by to ostatně poprvé, co Pchjongjang k podobným misím využil ženy. Špionka Kim Hjon-hui například spolu s kolegou uložila bombu na palubu výše zmíněného letu 858. Byla za to v Jižní Koreji odsouzena k smrti, nakonec ale dostala milost a stala se autorkou několika knižních bestsellerů. Agentka Won Čong-hwa se v roce 2001 dostala do Jižní Koreje jako falešná přeběhlice. Měla prý v plánu zavraždit několik jihokorejských důstojníků. Informace od nich získávala přes postel, což jí vysloužilo přezdívku "Severokorejská Mata Hari". Byla odhalena, dostala pět let a po propuštění se stala mediální hvězdou.

Tagy: zahraničí Severní Korea KLDR Jižní Korea Korean Air vůdce KLDR útoky a atentáty armáda KLDR

Zdroje: Vlastní