Václav Klaus mladší pokračuje v budování svého hnutí Trikolóra. Na podzim plánuje jet s poslankyní Zuzanou Majerovou Zahradníkovou "napříč republikou jako pojízdná prodejna od vesnice k vesnici", jak napsal na svém facebookovém profilu. Chtějí navštívit své příznivce, a hlavně potkat co nejvíc lidí. Rádi by zajeli "i do malých vesnic, kde byl naposledy Zeman se Zemákem v roce 1996".

Kromě toho po republice vznikají další a další místní sdružení Klausova hnutí. Podle Deníku N má Trikolóra už 8 500 registrovaných příznivců. Patří mezi ně také bývalý ministr školství ve vládě Petra Nečase za Věci veřejné Josef Dobeš nebo někdejší ministr zahraničních věcí ve Fischerově a později Rusnokově úřednické vládě Jan Kohout. Přitom registrovaní příznivci se mohou účastnit orientačních elektronických hlasování, akcí hnutí, diskuzních setkání nebo kandidovat do veřejných funkcí na kandidátkách hnutí.

V polovině srpna se Trikolóra chlubila tím, že na jejím transparentním účtu se sešly už téměř dva miliony korun složené často z drobných darů, které lidé hnutí posílají. Klaus mladší také s velkým potěšením oznamuje, kdo další se do jeho hnutí přihlásil.

Nedávno se tak například pochlubil tím, že do Trikolóry přechází předseda písecké ODS Jiří Černý nebo starosta Štěrbohol a šéf ODS na Praze 15 František Ševít. Nejnověji pak zveřejnil přestup starosty Postoloprt Zdeňka Pištory. Před časem také s radostí vyzdvihl, že místní sdružení Trikolóry v Horním Jelení povede Pavel Krnáč, jehož firma na výrobu sítí, žíněnek a lan zde zaměstnává 200 "místních lidí".

A aby toho nebylo málo, 15. srpna si předsednictvo Trikolóry na svém jednání schválilo svoje stanovisko k rekonstrukci vlády, které zní: "Trikolóra vítá případný odchod ČSSD z vlády, protože působení ministra Petříčka, Maláčové a dalších považujeme za devastující pro republiku. Trikolóra nemá mandát voličů ani dostatečný počet poslanců, abychom se zaobírali rekonstrukcí vlády. Soustředíme se na to, abychom po příštích volbách vytvořili vládu lepší."

Klausova sladká odplata a satisfakce

Zdá se, že Klausovo hnutí má nemalé ambice. A samotný Klaus mladší se minimálně tváří, že Trikolóra kypí energií, rychle se rozrůstá do všech koutů republiky a je schopná svoje ambice naplnit. Radost mu jistě dělá, když se k němu přidávají významní místní funkcionáři a politici doposud působící v ODS, kteří s sebou mohou přivést i další občanské demokraty, čímž stranu ve výsledku oslabují a tunelují ve prospěch Klausovy Trikolóry.

A co by byl pro Klause větší triumf, než kdyby Fialovu partaj v příštích sněmovních volbách porazil a získal lepší volební výsledek než ODS? Poté, co ho ze strany vyloučili, by to byla sladká odplata, důležitá satisfakce a pěkný symbol. A mimo jiné také doklad toho, že Klaus dokázal vůči Občanské demokratické straně přijít s úspěšnou alternativou a nakonec je to on, nikoli Fiala, kdo se u nás postavil do čela pravice a po delší době ji opět dostal do vlády.

Právě to může bývalého ředitele soukromého gymnázia PORG motivovat ke značné aktivitě, protože má jedinečnou příležitost ukázat, že si v ničem nezadá se svým otcem. A pokud on po rozpadu Občanského fóra uspěl s ODS, dokáže Klaus mladší po vyhazovu od občanských demokratů uspět se svou Trikolórou.

Zatím to vypadá, že zakladatel nového hnutí sází především na svou vlastní osobu, případně vyzdvihuje svoji věrnou spolupracovnici poslankyni Majerovou Zahradníkovou. Nezdá se však, že by v Trikolóře působily další výrazné tváře, na kterých by úspěch svého hnutí mohl postavit.

Takovou postavou není ani bývalý ministr Dobeš, který ostatně sám odmítl, že by měl větší politické ambice, ani Kohout, kterému zřejmě nechybějí. Otázka je, nakolik zrovna on může sloužit jako tahák na voliče a zda vůbec dává smysl pokoušet se prorazit v politice s novým uskupením, a přitom nabízet voličům zčásti provařené a zčásti zapomenuté někdejší ministry. To samozřejmě neznamená, že Kohout nemůže být pro Trikolóru přínosem svými zkušenostmi a kontakty, ovšem moc hlasů jí nepřinese a pro úspěšnost nově vznikajícího hnutí zvlášť důležitý nebude.

Voliči sobě aneb sbírka na zlatou kapličku

Klaus mladší však nemusí svou Trikolóru prezentovat skrz různé více či méně známé osobnosti, které se k němu přidají. Koneckonců mnohem nosnější a užitečnější pro něj nakonec mohou být lidé, u kterých nehraje roli jejich známost, ale právě to, že jde o starostu, úspěšného podnikatele, případně ředitele školy.

Stačí, když se to vhodně spojí s důrazem na to, že Trikolóra je občanským hnutím, které vzniká spontánně zezdola a v čele má odvážného předsedu, který se nebojí říkat věci tak, jak jsou. Zároveň však není žádným radikálem a křiklounem, je s ním rozumná řeč a když je potřeba, dokáže se domluvit i se svými soupeři.

Zní to jako stará obehraná písnička, na kterou už přece voliči nemůžou znovu skočit a nechat se zase obalamutit a která je minimálně zčásti vycucaná z prstu. Ovšem v kombinaci s vyprahlostí sněmovní opozice a nedostatkem invence a energie občanských demokratů a dalších to klidně může opět zabrat. Sám Klaus mladší, který je podle webových stránek Trikolóry pověřeným předsedou hnutí, rád zdůrazňuje, jak velké je nadšení lidí, kteří se k němu přidávají, a stejně tak množství členů a místních sdružení, které Trikolóra bude mít.

Sesbírání dvou milionů korun se pak na webu uskupení rovnou oznamuje větou: "Voliči sobě – tak by se s nadsázkou dalo popsat zasílání darů na transparentní účet hnutí Trikolóra." A pověřený předseda k tomu dodává: "Drobné dary posílají lidé, kteří v nás věří. O to více nás těší, jak vysoká částka se na účtu sešla." Vyvolává tak dojem, že jeho hnutí má širokou podporu napříč republikou a je po něm natolik velká touha a poptávka, že jako kdysi se na zlatou kapličku scházel krejcar po krejcaru, tak nyní občané přispívají i pár korunami na to, aby měli svoji Trikolóru.

V rozhovoru pro Parlamentní listy pak Klaus mladší vyzdvihl to, že 76 procent registrovaných příznivců Trikolóry nikdy nebylo politicky aktivních, čímž vlastně poukázal na to, že jeho hnutí mobilizuje a aktivizuje dosud pasivní občany, a už jen tím má pozitivní dopad na politické dění u nás.

Největší chytrák ze všech

Strategie, kterou si Klaus zřejmě vybral, se tak nezakládá na známých tvářích, které v politice již působily, ani na dalších lidech, o kterých se v souvislosti s Trikolórou mluví, jako je třeba ekonomka Markéta Šichtařová či kardiochirurg Jan Pirk. A dost možná ani bývalý prezident Klaus nebude mít v novém hnutí směrem k voličům nějakou zásadní roli. Ostatně založit na něm, Dobešovi, Kohoutovi a jim podobných politickou budoucnost Trikolóry by byla nejrychlejší cesta, jak dopadnout jako Robejškovi Realisté, kteří se už stihli rozpustit.

Bez zajímavosti není ani to, že když se Klause mladšího v rozhovoru v Parlamentních listech ptali, jestli by byl raději na sobotním průvodu Prague Pride nebo na Vlasteneckém setkání na zámku v Příčovech (účastnil se ho třeba zakladatel iniciativy Islám v ČR nechceme Martin Konvička, Michal Semín, který kandidoval do Rady ČTK za SPD, sociolog Petr Hampl či Ladislav Jakl), odpověděl, že víkend strávil s rodinou na horách, ani na jednu z akcí nebyl pozván a o setkání v Příčovech toho moc neví.

Z toho je vidět, že Klaus mladší je přece jen opatrný a nechce svoji Trikolóru hned tak bez okolků spojovat s bizarní akcí, kterou pořádalo Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže. A dává si pozor na to, aby si jeho hnutí zachovalo jistou solidnost a nezískalo podobně vyčpělou a podivnou image, jako má dnes Martin Konvička.

Pro Trikolóru tak budou kromě zmiňovaných starostů, ředitelů a podnikatelů důležití především neznámí členové a sympatizanti a spolu s nimi široká působnost Klausova uskupení daná bohatou strukturou místních sdružení a na české poměry asi i relativně početnou členskou základnou.

Klaus se s velkou pravděpodobností rovněž pokusí znovu zabrnkat na notu významu a váhy regionů, kterým Praha nerozumí a kterým naopak hlavní město a chytráci z něj troufale kážou o tom, co lidé z venkova a malých měst vědí nejlépe. Ve všem tom snažení a objíždění městeček, vesnic, vesniček a vísek pak snadno zanikne, že Klaus mladší je králem všech chytráků a namísto toho, aby dal regionům hlas, využívá je pouze k tomu, aby s jejich pomocí nahradil ty, proti kterým brojí.