Václav Klaus mladší ani během léta nezahálí. Kolem jeho nově vznikajícího hnutí je stále živo. Na podzim mimo jiné plánuje cestu napříč republikou s "krutopřísně jetou dodávkou" a zdá se, že jeho Trikolóra nemá nouzi ani o registrované příznivce. Jak je na tom ale Klausovo uskupení s nějakými známějšími postavami? A potřebuje je vůbec?

Dnešní společnost je trochu pestřejší, než byl devadesátkový mainstream, to ale zároveň přináší možná i některé negativní odstíny, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz historik Matěj Spurný. Popisuje také, v čem spočívá myšlenková chyba u nacionalismu, a oceňuje, že populární seriál zachytil aspoň cípek reality na Mostecku. (První část rozhovoru ZDE).

Vyrovnání s komunistickou minulostí není to hlavní téma listopadové připomínky sametové revoluce už mnoho let, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz historik Matěj Spurný. Hovoří také o ideologii, která u nás byla dominantní v 90. letech, a problémech, k nimž vedla.

Nový francouzský školský zákon, který mimo jiné ve školních formulářích zavádí používání kolonky "rodič 1" a "rodič 2", vzbudil i u nás značný ohlas. Úprava tiskopisů by přitom za normálních okolností nestála ani za řeč. Čím to je? Jak na emoce, které podobné změny vyvolávají, reagovat?

Nechci soudit Čínu, protože zatímco Komunistická strana Číny docela žije a Čína se nehroutí do sebe, my tady socialismus nemáme a zatím se k němu úplně moc neblížíme, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz kandidát za KSČM do Evropského parlamentu Arťom Korjagin. Zdůrazňuje také roli demokratizace na cestě k socialistické společnosti.

Není jiného zbytí než se vrátit k osvědčenému. Ne pitomému nacionalismu, ale vlastenectví, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz televizní producent a zakladatel strany iČesko Jan Štern. Hovoří rovněž o tom, jak obtížné je dnes u nás zakládat nové politické uskupení. (První část rozhovoru ZDE).

Postupně se hlásí o slovo generace mladých politiků a političek narozených několik málo let před listopadem 1989 či po něm. Zejména někteří z nich vyvolávají nemalá očekávání. Ve výsledku jde ale především o to, co si kdo do mladých lidí projektuje a co by rád, aby do politiky vnesli, než jací ve skutečnosti jsou.

Stejně jako se ve 30. letech podceňoval Hitler, nyní se podceňuje Putin, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz literární historik Martin C. Putna. Vyzdvihuje, co si můžeme vzít pozitivního pro demokracii z Karla Čapka, a též konstatuje, že všichni, kdo podporují dnešní autoritáře, tím nakadili Masarykovi na hrob. (První část rozhovoru ZDE).