Senát minulý týden schválil novelu zákona o státních svátcích. Stačí už jen podpis prezidenta Miloše Zemana a 21. srpen bude v kalendáři vyznačen jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Novela zákona o státních svátcích prošla hladce parlamentem. Na zřízení památného dne, který připomíná jednu z nejtragičtějších kapitol novodobých dějin Česka, se shodly všechny poslanecké kluby - vyjma KSČM.

Nespokojeni jsou také ruští komunisté. Připomínku obětí okupace považují za politické gesto namířené proti Rusku. A jsou nespokojení také proto, že nemohou přesvědčit Kreml, aby podpořil jejich návrh na udělení statusu veteránů lidem, kteří přijeli do Československa "zlikvidovat kontrarevoluci." Vadí jim, že vláda neuznává, že v srpnu 1968 se v Československu bojovalo.

O památném dni obětem invaze v srpnu 1968 a ruském zákonu o veteránech zpravodajský web Tiscali.cz hovořil s Valerijem Raškinem, členem prezídia ústředního výboru Komunistické strany Ruské Federace (ÚV KPRF) a prvním místopředsedou výboru pro národnostní záležitosti Státní dumy.

• Jak vnímáte, že v České republice bude se vší pravděpodobností zaveden 21. srpen jako památný den obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa?

Jako politik to považuji za vaši suverénní záležitost. Ať si každý stát určuje svátky a památné dny, jaké chce. To je vnitřní záležitost každého státu. Něco jiného je, jaká bude reakce v naší zemi a našich občanů.

• A jakou reakci očekáváte?

Myslím, že bude nejednoznačná. Ruská společnost je buržoazní a ovládá ho třída kapitalistů, oligarchů a úředníků. Dochází tu k hrubému ideologickému vymývání mozků všech občanů Ruské federace a k širokému odmítání sovětské epochy. To má svůj účinek a ruská společnost je rozdělená. A to i v otázce hodnocení postupu sovětského vedení během pražského jara.

Určitě se povede diskuze. Nevylučuji, že dojde tvrdému hodnocení české společnosti. To je zkrátka fakt.

Ještě jednou bych chtěl zdůraznit: Suverénní stát má právo určovat si památné dny, jaké chce. Ale reakce, diskuze v ruské společnosti bude. Nevím, jaký bude poměr ke zřízení památného dne 21. srpna, ale myslím si, že by to mohlo být padesát na padesát.

• A k politické reakci dojde?

Ne, neočekávám, že by došlo k nějaké politické reakci. Protože vztahy mezi Ruskem a Českem jsou příznivé. Politici mají rozum a nevyvolávají konflikty a nevyostřují vztahy na mezinárodní úrovni. Naopak, myslím si, že je důležitější upevňovat ekonomické vztahy a cestovní ruch.

Jsem přesvědčen, že bude pokračovat sbližování mezi našimi národy. Jsme přece Slované. Myslím si, že postupem času se vytratí i nynější obtížná etapa vzájemných vztahů. Ty byly po roce 1991 (v roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz, pozn. autora) záměrně vyostřeny. Bývalé socialistické země se rozutekly do NATO, zapomněly na ekonomiku a naše společné kořeny. Ale čas plyne a my se vracíme k myšlence, že je třeba mít přátelský vztah.

• Takže žádné sankce ze strany Ruska na Česko nedopadnou?

Jsem přesvědčen, že sankce zavedeny nebudou. Nejsou potřeba.

• V létě se opět hodně hovořilo o novele zákona o veteránech. Vaši straničtí kolegové z Komunistické strany Ruské federace chtějí udělit status veterána ruským účastníkům vpádu vojsk do Československa v srpnu 1968. V jakém stavu je jeho schvalování?

Zákon byl komunistickým klubem ve Státní dumě poprvé navržen před rokem, na padesáté výročí události. Proč? Protože tehdejší sovětské politbyro i Nejvyšší sovět SSSR se chybně usnesly, že zásah v Československu nebyl bojovou operací. Sovětská moc rozhodla, že šlo o cvičení. Ale jak, sakra, můžeme hovořit o cvičení, když na jedné straně zemřelo 105 osob a na druhé 130?

Během zásahu se střílelo, byla nasazeny letecké síly. Našly se minomety, podpalovaly se sovětské tanky. Tam byly zkrátka boje.

Myslím si, že bylo chybou nepřisoudit veteránský status ruským účastníkům zásahu v srpnu 1968. Protože takový status mají lidé, kteří bojovali ve Vietnamu, v Angole a v dalších konfliktech. A nikoho to netrápilo. Je to vnitřní záležitost státu, jak ocenit, heroizovat a vyznamenat ty, kteří plnili svou povinnost vůči státu. Ozbrojené síly nepřekročily svévolně hranici Československa. Bylo to na základě rozkazu, rozhodnutí. Státního rozhodnutí. A stát si proto musí vážit těch, kteří vyplnili toto rozhodnutí. Jinak to není stát. A fakticky to vytváří důvod k tomu, aby si lidé, kteří se účastnili událostí v srpnu 1968, státu nevážili.

Dnes už jde o starší lidi, kterým je přes 70 let. Jsou nemocní. Potřebují léky a materiální pomoc. A také pozornost. Proto je nutné jim dát status veterána.

• Ale reakce ruské vlády je opačná. Proč? Jak argumentuje?

Když jsme jednali o naší novele na ministerstvu obrany a s vládou, tak naše argumenty vnímaly. Ale tvrdí, že zkrátka existuje rozhodnutí považovat operaci za manévry. A také existuje obava, že může dojít k vyostření vztahů s Českou republikou. Prý novela zákona může ovlivnit mezinárodní vztahy, protože by prý Rusko uznalo, že v Československu došlo k bojům, ke kterým nedošlo.

• A není problém v té heroizaci a bazírování na tom, že v srpnu 1968 došlo k bojům? Kdybyste to vyškrtli, tak by se zbytkem nemusela mít ruská vláda a možná ani Česko problém.

Ne. Máme jednoduchý zákon. Existuje zákon o veteránech. Zákon obsahuje seznam občanů, spadají do kategorie účastníků ozbrojených konfliktů. Stačí tam dopsat jeden řádek. Nevidím v tom žádné rozpory. Myslím si, že to v žádném případě neuráží občany České republiky a nemění historické hodnocení těch událostí z pohledu Ruské federace. My zkrátka chceme vzdát hold lidem, kteří splnili rozkaz.