Před půl stoletím převálcovaly sovětské tanky pražské jaro, a ukončily tak naději na reformu socialismu. Sovětský svaz a Československo už dnes neexistují, studená válka skončila, rivalita mezi kapitalismem a socialismem zajímá hlavně historiky a třetině mladých Čechů už události ze srpna '68 podle nedávného průzkumu nic neříkají.

Přesto zůstává pražské jaro dodnes vysoce aktuální: formovalo změny roku 1989 a vznik dnešní Evropy. Brutální potlačení demokratických a hospodářských změn v malé zemi celému světu ukázalo, že mocní v Moskvě a jejich satelitní státy se ničeho tolik nebojí, jako změny. To znamenalo deziluzi nejen pro umírněnou levici na Západě, ale i pro intelektuály ve východním bloku. Cenou za osmašedesátý rok bylo ustrnutí. Když si pak Michail Gorbačov v osmdesátých letech troufl na další reformní pokus, celý systém se rozpadl a zkolaboval.

Ztracená desetiletí ovšem také znamenala, že satelitní země střední a východní Evropy za svůj vytoužený "návrat do Evropy" draze zaplatily: v situaci, kdy byly ekonomicky nekonkurenceschopné, intelektuálně vyčerpané a společensky otřesené, se podrobily "šokové terapii" západních expertů. Namísto organické změny přišla revoluce, která přinesla novou svobodu, ale také po sobě zanechala poražené. Česko a Polsko sice patří k zemím s nejúspěšnější transformací, polarizace, nespravedlnost a korupce, které změnu provázely, po sobě ale zanechaly velkou nedůvěru.

Babišův vzestup jako důsledek srpna '68

Této nedůvěry je velmi snadné politicky využít. V Polsku i v Česku se vedoucí politici staví do role lidových tribunů v tažení proti elitám. Silnou skepsi vůči Evropské unii živí nejen migrační politika, ale i komplexy méněcennosti a zatrpklost vůči mocným "starým" členským zemím EU.

Důkladné zpracování zločinů spáchaných na vlastním národu se nekonalo. Vyrovnání se s minulostí přitom bylo ústředním požadavkem pražského jara a po jeho potlačení se stalo první obětí nařízeného mlčení. Po roce 1989 se vyrovnávání s minulosti dělo selektivně, často nediferencovaně a zpolitizovaně, a to přesto, že v osobě Václava Havla mělo Česko ve svém čele morální instanci. Obvinění z kolaborace se často stávalo zbraní proti politickým soupeřům a veřejná image byla důležitější než hledání pravdy.

Jen tak lze podle švýcarského deníku vysvětlit, že se českým premiérem stal miliardář a bývalý spolupracovník Státní bezpečnosti Andrej Babiš, přičemž jeho spojenci jsou proruský prezident Miloš Zeman a nereformovaní komunisté. Tato konstelace znemožňuje důstojné připomenutí padesátého výročí tragédie. Komunisté za potlesku ruských státních médií relativizují ruskou vinu na potlačení reformního hnutí a Zeman dokonce odmítá přednést u příležitosti výročí projev, aby nerozzlobil ruského prezidenta Vladimira Putina. Hrozí nebezpečí, že se léto roku 1968 stane geopolitickou hračkou, což je další smutné znamení jeho aktuálnosti, uzavírá Neue Zürcher Zeitung.

Babiše před budovou rozhlasu vypískali 

V demonstraci proti premiéru Babišovi a jeho vládnímu hnutí ANO se proměnil i dnešní dopolední pietní akt před budovou Českého rozhlasu k připomenutí obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Babiše vypískalo několik stovek lidí už při příchodu. S odkazem na jeho údajnou spolupráci s komunistickou Státní bezpečnosti přítomní skandovali například "estébáku ven", "hanba" nebo "táhni domů". 

Premiér za hlasitého pískotu hovořil o tom, že svoboda v Česku není ohrožena. Každý si může říkat, co chce, založit stranu nebo hnutí a cokoliv kritizovat, uvedl. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) mluvil o ohrožení společnosti záplavou informací. Na příkladu srpna 1968 ilustroval klíčovou roli veřejnoprávních médií pro objektivní informování občanů. Pokusy o diskreditaci České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře jsou nepřijatelné, řekl.

Projevy nesouhlasu doprovázely i proslov šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Ten si postěžoval, že lidé si pietu pletou s demonstrací. Některé z transparentů kritizovaly i prezidenta Miloše Zemana, mimo jiné za rozhodnutí výročí nekomentovat. Vyjádření naopak chystá slovenský prezident Andrej Kiska.

Srpnové události roku 1968 připomněla v celé republice řada pietních a vzpomínkových akcí, výstav či koncertů, věnují se jim i zahraniční média. Ze zahraničních politiků připomněl výročí například předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož invaze zlikvidovala pražské jaro, ale touha po svobodě a demokracii přežila a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu. Události srpna 1968 připomněli také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz v prohlášení k 50. výročí invaze prohlásil, že demokracie a svoboda myšlení vyžadují i v dnešní Evropě naši aktivní ochranu. Podle prezidenta Alexandera Van der Bellena konečné vítězství idejí pražského jara o 20 let později ukazuje, že "stojí za to za svobodu a evropské hodnoty bojovat".