Rusko bojuje s vlastní hanbou. Kreml oficiálně uznává, že v srpnu 1968 byla v Československu potlačena svoboda, a cítí za to morální odpovědnost. Jinak to vidí někteří ruští politici, kteří před jednapadesáti lety v sovětských uniformách přišli jako nezvaní hosté.

Ruští komunisté chtějí dát vojákům, kteří se účastnili v srpnu 1968 okupace Československa, status válečného veterána. Nejde o novou věc. Oprášili tři roky starou novelu zákona. Ta ležela celou dobu bez hnutí ve Státní dumě. Komunisté pro její schválení nenašli podporu u státostrany Jednotné Rusko. Ruská vláda, ale dokonce ani ruské ministerstvo obrany totiž s autory návrhu nesouhlasí.

Hlavní zastánce iniciativy a někdejší přímý účastník krvavého potlačení pražského jara, komunistický poslanec Jurij Sinělščikov tvrdí, že se nyní objevily nové důvody k uznání tehdejších vojáků za válečné veterány.

"To není žádný můj vrtoch, to je přání lidí. Nelíbí se jim pozice vlády a některých poslanců, kteří se postavili proti naší novele zákona. Podle našich informací v Rusku žije několik desítek tisíc lidí, pravděpodobně 50-70 tisíc, kteří se zúčastnili operace Dunaj (sovětské označení vpádu armád pěti států Varšavské smlouvy do Československa), sdělil Sinělščikov exkluzivně Tiscali.cz

Podle jeho slov se pohled ruského státu na potlačení pražského jara nezměnil, návrh zákona ale podporuje nové hodnocení tehdejších událostí, které polemizuje s pozicí vlády.

"Ruská vláda tvrdí, že během operace k bojům nedošlo a že také neexistoval žádný bojový rozkaz. Proto tehdejší vojáci nemohou získat status válečného veterána. Ale objevila se nová hodnocení expertů, vědců a některých generálů. Ti uvádějí, že skutečně šlo o bojovou operaci. Je samozřejmě jasné, že se nebojovalo s československou armádou. Ale občané se postavili na odpor, podpalovali tanky a stříleli. My jsme střelbu opětovali. Operace si vyžádala mrtvé sovětské vojáky i československé občany. To vše vypovídá o tom, že k bojům došlo," argumentuje komunistický poslanec.

Problém? Rusko uznalo agresi

Sinělščikova mrzí, že jeho návrh zákona vyvolal v Česku pozdvižení. Sám říká, že si Čechů váží a má je rád. Jak ale podotýká, jde mu o zájmy Rusů.

"Možná by se tento problém neobjevil a nebyla by potřeba naše novela, pokud by se Rusko negativně nestavělo ke vstupu spojeneckých vojsk do Československa. Z lidí, kteří svědomitě plnili rozkaz, udělali zločince. Tím, že stát řekl, že šlo o agresi, udělal z lidí zločince a agresory," zoufá si ruský politik a bývalý voják.

Podle jeho mínění někdejší účastníci vpádu do Československa nechtějí statusem válečného veterána získat benefity. Údajně jim jde o morální rehabilitaci. "Chtějí, aby byli uznáni za normální vojáky, kteří plnili svou povinnost," vysvětluje Sinělščikov.

"Novela zákona se dostane do prvního čtení, ale těžko říct, jaká je šance na její schválení. Vláda se k návrhu vyjádřila negativně. Proto je jen malá naděje. Ale kdoví, kdoví…," dodává komunistický poslanec.

Nanejvýš citlivá událost

Proti oživení tři roky starého návrhu zákona se ozvalo české ministerstvo zahraničí. Černínský palác vyjádřil ve svém stanovisku vážné znepokojení z formulací uvedených v odůvodnění novely zákona. To popisuje invazi jako potlačení pokusu o státní převrat a stabilizaci situace v ČSSR.

"Ministerstvo zahraničních věcí České republiky upozorňuje, že Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací podepsaná prezidenty obou zemí v srpnu 1993 jasně uvádí vůli obou stran ve vzájemných vztazích 'skoncovat s totalitní minulostí, spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváváním sovětských vojsk na československém území.' Předpokládáme, že ruská strana považuje tuto smlouvu za platnou a vyvaruje se kroků, které by její obsah zpochybnily," uvádí rezort.

K novele se kriticky postavil rovněž český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Šéf české diplomatické mise v Rusku v rozhovoru pro Tiscali.cz uvedl, že návrh zákona má sociální důvod, týká se ale choulostivé záležitosti. "V dějinách každého národa jsou nanejvýš citlivé události. Pro Rusy je citlivou události druhé poloviny dvacátého století rozpad Sovětského svazu, pro nás je citlivou událostí vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následná normalizace," upozorňuje diplomat.

Pan prezident si pozval na čtvrtek 13. června 2019 na Pražský hrad velvyslance Ruské federace Alexandra Zmejevského. Bude žádat vysvětlení ve věci návrhu ruského federálního zákona, který uděluje status válečných veteránů i účastníkům okupace ČSSR v roce 1968.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 5. června 2019

Návrh ruského zákona odsoudil i prezident Miloš Zeman. Žádá vysvětlení od ruského velvyslance, kterého pozval na 13. června na Pražský hrad.

Komunisté proti všem

Návrh zákona o uznání účastníků sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány je v rozporu s pozicí Kremlu. Jak přiznává komunistický poslanec Jurij Sinělščikov, ruská vláda s odvoláním na ministerstvo obrany už na jaře 2016 odmítla novelu podpořit. Kabinet Dmitrije Medveděva poukázal na to, že sovětští vojáci v Československu nebojovali. Status válečného veterána proto obdržet nemohou. (ZDE)

Ruský režim vnímá otázku vpádu vojsk do Československa v srpnu 1968 za vyřešenou. Za invazi se omluvil na sklonku své existence Sovětský svaz. Učinilo tak politické vedení v čele s Michailem Gorbačovem i poslední nejvyšší představitel okupačních vojsk v Československu, velitel Střední skupiny vojsk Eduard Vorobjov, který sám byl účastníkem potlačení pražského jara.

Po rozpadu SSSR zazněla omluva z úst Borise Jelcina i jeho nástupce Vladimira Putina. Během návštěvy Prahy v březnu 2006 Putin uvedl, že Rusko má morální odpovědnost za invazi vojsk Varšavské smlouvy.

Nehledě na pozici Kremlu se v ruských médiích v posledních letech nezřídka objevují články nebo dokonce dokumentární filmy, které obhajují invazi a nekriticky přebírají sovětský pohled na události pražského jara a jeho potlačení.