Čtvrtina Čechů neví, kdy začala sametová revoluce. Každý patnáctý říká, že se žádný zločin komunismu nestal

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Vzpomínky Čechů na dobu totality blednou závratnou rychlostí, ukazuje nový průzkum organizace Post Bellum. Ta mimo jiné zjišťovala, co si lidé myslí o komunismu a jak tehdejší život srovnávají s tím dnešním, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Zásah proti demonstrantům, Praha, leden 1989

Zásah proti demonstrantům, Praha, leden 1989,zdroj: Post Bellum

Že bylo za socialismu lépe, věří těsná většina dotázaných ve věkové kategorii nad čtyřicet let se základním nebo učňovským vzděláním (52 procent). Čím vyšší je úroveň dosaženého vzdělání, tím pozitivnější je podle průzkumu i pohled na polistopadový vývoj. Celkem 57 procent vysokoškoláků uvedlo, že sametovou revoluci hodnotí kladně.

Na otázku "Kdy začala sametová revoluce" odpovědělo celých 24 procent respondentů, že neví. Čtyři procenta trefila datum 17. listopadu, ale už ne správný rok.

Poslouchali jste Svobodnou Evropu?

Že se sametové revoluce aktivně účastnili, uvedlo 27 procent dotázaných. Nejčastější aktivitou v takovém případě bylo chození na demonstrace, nošení trikolóry, nebo – u méně než poloviny aktivních účastníků revoluce – účast na generální stávce.

Zdroj grafů: Post Bellum / NMS Market Research

Sedmdesát procent dotázaných bylo podle průzkumu pouze pasivními aktéry sametové revoluce.

Hlavní postavou revoluce byl pro 61 procent respondentů Václav Havel, tři čtvrtiny lidí pak také odpověděly kladně na otázku, zda znají zkratku OF (Občanské fórum). Vzpomínka na OF ale výrazně bledne ve věkové kategorii do 39 let – tam ji znalo jen 54 procent dotázaných.

Průzkum se ptal i na konkrétní zvyklosti a chování Čechů během komunismu, například na poslech západního rozhlasu či spotřebitelské návyky.

Zdroj grafů: Post Bellum / NMS Market Research

Ukazuje se, že poslech Svobodné Evropy/Hlasu Ameriky byl především doménou mužů, celkem tyto stanice poslouchalo 44 procent populace.

Celkem 66 procent dotázaných uvedlo, že během komunismu nakupovali v Tuzexu, a to zejména oblečení (81 procent).

Desetina utlačovaných

Za největší zločin komunismu byla v průzkumu označena perzekuce za nesouhlas s režimem (11 %), dále popravy (9 %) a vykonstruované soudní procesy (9 %). Na StB si v této souvislosti vzpomnělo jedno procento dotázaných a podle dalších sedmi procent Čechů se žádný zločin za komunismu nestal.

Celých 41 procent na otázku ke komunistickým zločinům odpovědělo "nevím", stejně tak si ale 38 procent dotázaných nemohlo vzpomenout, co bylo naopak největším přínosem komunismu. U těch, co si vzpomněli, vyhrála zaměstnanost ("všichni museli/mohli pracovat"), sociální jistoty a bytová výstavba.

Že zažili útlak či omezení ze strany komunistického režimu, odpověděla zhruba desetina lidí.

Zdroj grafů: Post Bellum / NMS Market Research

Část průzkumu se týkala i srovnání života v současném Česku s někdejším komunistickým Československem. Změnu k lepšímu vidí většina dotázaných zejména v ekonomice.

Slavit 30. výročí sametové revoluce se chystá jen zhruba čtvrtina lidí (28 procent), mezi vysokoškoláky pak 37 procent.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Česko Česká republika komunismus domácí historie sametová revoluce vzdělání a výchova Post Bellum česká historie

Zdroje: HlídacíPes.org