Jedenáctého ledna 1946 vyhlásil Enver Hodža Albánskou lidovou republiku. Nastolil v zemi jeden z nejtvrdších režimů v Evropě a vládl železnou rukou až do své smrti.

Před dvaadevadesáti lety nechal sovětský diktátor Josif Stalin vyhodit do povětří moskevský chrám Krista Spasitele. Největší pravoslavný svatostánek měl ustoupit megalomanskému projektu bezmála půl kilometru vysokého Paláce sovětů.

Čin studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, měl řadu následovníků doma i v zahraničí. Jedním z nich byl i východoněmecký pastor Oskar Brüsewitz, který se před 47 lety upálil na protest proti diskriminaci církve v komunistické Německé demokratické republice.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnosti ve prospěch Martina Maryšky a Miloše Turka, kteří se v Praze v září 1966 zúčastnili shromáždění „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Podle ministra byla demonstrace „legitimní realizací svobody projevu“ a nebyl důvod účastníky kriminalizovat, informoval advokát Lubomír Müller.

Alexander Eret, kterého nynější kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v tzv. kauze Olšanských hřbitovů, tvrdí, že Fremra při hlavním líčení opakovaně upozorňoval na manipulace ze strany vyšetřovatelů StB. V rozhovoru pro časopis Respekt prohlásil, že česká justice po roce 1989 Fremrův rozsudek nerevidovala, protože s ním „drží basu“.

Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to dnes uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Zároveň ale připustil, že se nikdy nesetkal s případem, že by soudce případ emigrace odmítl soudit nebo že by se odvolal právě na mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Kritice za souzení emigrantů aktuálně čelí kandidát na ústavního soudce Robert Fremr.

Desítky mrtvých a zraněných a tisíce uvězněných byly před sedmdesáti lety důsledkem násilného potlačení spontánní celonárodní revolty v Německé demokratické republice. Východoněmeckým komunistům tehdy přijely na pomoc sovětské tanky.

Františka Zeminová byla jednou z nejvýraznějších tuzemských žen 20. století. Tato inteligentní a statečná dáma a jedna z našich prvních političek byla velkou bojovnicí za práva a lepší sociální podmínky žen. A také bytostnou demokratkou, jíž komunistický puč v roce 1948 tragicky zasáhl do života. Už na podzim 1949 ji komunisté zatkli a v roce 1950 odsoudili ve vykonstruovaném procesu k mnoha letům vězení.