Sametovou revoluci očima obyčejných lidí, kteří přispěli k pádu komunistického režimu v Česku, ukazuje žákům vzdělávací videohra Velvet 89.

Česko si v pátek připomínalo Den studentstva a Den boje za svobodu z let 1939 a 1989. V celé zemi se uskutečnily akce připomínající význam těchto událostí.

Jen pár dní před Vánoci před deseti lety, 18. prosince 2011 zemřel prezident Václav Havel. Pro mnohé zůstává nejen symbolem Sametové revoluce, ale i čestného a lidského politika.

Milion chvilek má novou podpisovou akci, která na rozdíl od té předchozí obsahuje pozitivní program. Jeho obecnost sice umožňuje, aby se k němu přidal skoro každý. Přesto spolek, v jehož čele stojí Mikuláš Minář, možná nevědomky vytváří hráz mezi těmi, kteří jsou ochotni věnovat chvilku demokracii, a těmi ostatními.

Policie ten den zkontrolovala více než tisícovku lidí, zadržela 359 účastníků, 150 z nich zůstalo v celách předběžného zadržení. Posledních velkých protestů před demonstrací 17. listopadu 1989 se zúčastnilo 10 až 20 tisíc lidí na různých místech po celé Praze. 

Vzpomínky Čechů na dobu totality blednou závratnou rychlostí, ukazuje nový průzkum organizace Post Bellum. Ta mimo jiné zjišťovala, co si lidé myslí o komunismu a jak tehdejší život srovnávají s tím dnešním, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

V českém politickém prostoru není žádná srovnatelná postava, která by si mohla dovolit vystupovat jako Miloš Zeman, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz ústavní právník a bývalý poslanec za sociální demokracii Zdeněk Jičínský. Hovoří také o roztříštěnosti politické scény a jejích proměnách.

Leckdo si láme hlavu nad tím, co všechno se u nás při privatizaci rozkradlo, ale málokdo si klade otázku, jestli bylo opravdu nutné všechny podniky privatizovat, upozorňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz doktorand historie na Oxfordské univerzitě Martin Babička. Popisuje také hodnoty, které společnost vyznávala na přelomu 80. a 90. let. (První část rozhovoru ZDE).