Včelí matky se rozplodovaly, rodily se nové včely, ale ty v důsledku nepříznivého květnového počasí nemohly létat. "Jakmile se trochu oteplilo, měla včelstva tendenci se rojit a z vyrojeného včelstva moc medu nebývá,” uvedla předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.

Nedostatek medu se sice nemusí projevovat celoplošně, řadu včelařů ale letos skutečně zasáhl. "V našem okrese bylo letos medu málo. Včely v chladu často nemohly vylétávat z úlů a sbírat nektar, proto prakticky nebyl květový med z ovocných stromů," říká včelař z Havířova Milan Giecek, jehož produkce byla hodně podprůměrná a dosáhla zhruba poloviny loňské snůšky.

Nižší produkci medu mají na svědomí také loňské podzimní úhyny včel a částečně i řepkovým pylem poškozená včelstva z předešlé jarní sezony. "Řepkový pyl je totiž v důsledku podzimních postřiků pro včely toxický," vysvětluje Luboš Šítal, včelař z Velešína. Také on pocítil úbytek vyprodukovaného medu. "Květového medu jsem měl asi jen třetinu toho, co jiná léta. Zato medovice byla velmi dobrá," uvedl.

Nejen letos se včelaři potýkali také s morem včelího plodu. Ten se u nás ale nesmí léčit, likviduje se tedy spálením úlů s usmrcenými včelami, spálením nářadí a pomůcek. "Nás ale včelí mor netrápí, za čtyřicet let včelaření ho pamatuji jen jednou. Podle mého názoru a pozorování je to způsobeno špatnou obměnou včelího díla," říká včelař Šítal.

Med šel vždycky s máslem - a bude dražší

S menší produkcí medu souvisejí i jeho vyšší ceny. "To je zákon trhu. Rozdíly jsou v cenách na venkově a ve městech, přesto nepředpokládám dramatické zvýšení,” předpovídá paní Machová z Českého svazu včelařů. Například Luboš Šítal zvedl cenu o desetikorunu na 150 korun za kilo medu, podle něj je to ale stále málo. "Med má správně stát stejně jako jeden kilogram másla, takže něco okolo 200 korun," uvedl včelař z Velešína.

Včela medonosná | zdroj: Profimedia Česká republika je v produkci medu soběstačná a spotřeba medu na obyvatele činí 0,9 kilogramu. Roční průměr se zpravidla pohybuje mezi osmi až deseti tisíci tunami. "Od roku 2016, kdy byla produkce medu vyšší než deset tisíc tun, nám klesla postupně na 8,9 tisíce tun v roce 2018,” dodala Jarmila Machová.

Je třeba, aby včelaři svá včelstva udržovali v kondici. "Zdravotní stav včelstev ve velké míře závisí na chovatelích, jak včely sledují a v případě potřeby provedou potřebná léčebná nebo chovatelská opatření. Zdravé a silné včelstvo totiž přinese více medu než slabé a nemocné,” zdůraznila Machová.

O aktuálních nemocech a nákazách včel se debatovalo také na nedávné konferenci světové včelařské federace v kanadském Montrealu, kde se řešil i další velký a dlouhodobý problém: falšování medu. To se děje zejména přidáváním sirupu cukerného, kukuřičného či rýžového, ale také škrobu nebo dobarvováním karamelem tak, aby med byl tmavý. "Med je totiž po vínu a olivovém oleji nejfalšovanější potravinou na světě,” uvedla Machová.

Odborníci sice stále hledají metodu, jak falšovaný med jednoduše a nezpochybnitelně poznat, s jeho padělateli ale svádějí tuhý boj. Falšovaný med totiž většinou nejde poznat na pohled ani podle chuti. "Pozná se v laboratoři, a to ne vždy, protože postupy falšování jsou dnes velmi sofistikované," říká předsedkyně českých včelařů. Falšování medu je problémem převážně velkých zpracovatelů a vývozců medu. "Proto vždy doporučuji najít si svého včelaře. Hobby včelaři nemají důvod ani prostředky med falšovat, jen by si tím zničili pověst," radí.