Co jsme doopravdy jedli v pravěku? Vědci prozkoumali zbytky na nádobí a nestačili se divit

Vědecký tým, který publikoval svá zjištění v prestižním časopise PLOS One, prakticky přepsal povědomí o historii co se týče jídelníčku a stravování našich dávných předků.

Až dodnes jsme se totiž domnívali, že evropské komunity lovců a sběračů, které ovládaly kontinent v době před 6 až 3 tisíci lety, jedly především to, co ulovily. Předpokládala se proto strava bohatá především na zvěřinu a ryby. Jenže se ukazuje, že realita je daleko bohatší.

„Naše studie ukazuje, jak moc komplexní stravu oni lovci-sběrači a rybáři v mezolitu vlastně měli. Předchozí studie se zaměřovaly především na organickou stravu a rostliny nikdo moc neřešil, protože je obtížné u nich najít souvislost s lidskou stravou,“ sdělila hlavní autorka studie Lara González Carretero Discoveru.

Vědecký tým byl nicméně přesvědčen, že právě rostliny hrály velkou a opomíjenou roli. A aby to dokázal, prozkoumal organické zbytky na 58 úlomcích keramiky z celkem 13 nalezišť za použití kombinace mikroskopické analýzy a chemického testování. 

Nehledali zbytky tuku, které zkoumaly předchozí studie. Hledali buněčné zbytky rostlin. A našli jich požehnaně: Na keramice byly zbytky trav, zeleniny, bobulí, salátů a dokonce kořínků a kořenové zeleniny.

Neznamená to samozřejmě, že by snad naši mezolitičtí předkové byli vegani. Vedle rostlinných zbytků figurovaly také zbytky ryb a masa, což napovídá, že si dávní lidé dopřávali vyvážená jídla s přílohou.

Výzkumníci rovněž našli zbytky rostlin z čeledi laskavcovitých, pod níž spadají rostliny příbuzné s červenou řepou. Jedná se o vůbec první přímý důkaz o tom, že je naši předkové jedli.

„Velmi mě potěšilo, když jsme našli zbytky laskavcovitých rostlin, protože o tom, zda je lovci-sběrači opravdu jedli, se v archeobotanických kroužcích vedly dlouhé debaty. Zbytky, které jsme odhalili, jsou vůbec prvním jasným důkazem o tom, že ano,“ prohlašuje Carretero.

Ještě překvapivější byla ale přítomnost bobulí kaliny obecné, které jsou za syrova jedovaté a i upravené nechutnají nijak zvlášť dobře. Pralidé je přesto jedli. A přišlo se i na to, že některé druhy zbytků se vyskytovaly častěji na určitých druzích keramiky. Jinak řečeno: Už pralidé měli jeden hrnec na to a jiný hrnec na něco jiného. 

Kulinářská kultura našich předků byla, zdá se, všeobecně mnohem bohatší, než jsme si mysleli.