Neandrtálci byli mimořádně při chuti. Následky na sobě vidíme dodnes, zjistili vědci
3. 3. 2026 – 8:00 | Magazín | Jiří Rilke
Dlouho se nevědělo, co stojí za zvláštní distribucí neandrtálských genů v genomu moderního člověka. Vědci nyní našli překvapivou odpověď.
Už dávno víme, že se naši předkové, tedy anatomicky moderní zástupci člověka moudrého, setkali poté, co opustili rodnou Afriku, s obyvateli Eurasie, tedy tehdejšími neandrtálci.
A jelikož průměrný dnešní člověk, který nepochází z Afriky (lidé, kteří tam tehdy zůstali, neandrtálce nikdy neviděli), nese okolo 2 % neandrtálské DNA, je jasné, že ono setkávání nezůstalo zrovna jen u podaných rukou.
Dlouho se ale přesně nevědělo, proč byl přenos neandrtálského genomu tak selektivní, respektive proč u moderních lidí prakticky není k nalezení na chromozomu X.
Vědci se často přikláněli k teorii, že neandrtálská DNA na chromozomu X škodila, snižovala plodnost či způsobovala vývojové vady, kvůli čemuž pak negativní selekcí při další evoluci zase vymizela pryč.
Autoři nového výzkumu, který byl zveřejněn v nesmírně prestižním vědeckém časopise Science, ale přišli s úplně jiným a daleko sociálnějším vysvětlením.
„Na našich chromozomech X jsme našli dlouhé úseky genomu, kde zcela chybí neandrtálská DNA. Začali jsme jim říkat 'neandrtálská poušť' a dlouhá léta jsme se domnívali, že vznikly proto, že neandrtálské geny byly svým způsobem jedovaté pro anatomicky moderní lidi. Jenže teď jsme odkryli vzorce, které naznačují pohlavní nerovnováhu. Genetický přenos probíhal především mezi neandrtálskými muži a anatomicky moderními ženami,“ uvádí hlavní spoluautor studie Alexander Platt v tiskové zprávě.
Řečeno polopaticky: Pralidé měli jasné preference – pářili se především muži neandrtálci a anatomicky moderní ženy.
Porovnání genomů najednou začalo dávat i matematický smysl: Geny neandrtálců totiž vykazují zrcadlově obrácené známky: Na chromozomu X mají daleko víc lidské DNA, než by mít měli, naopak na našem chromozomu X je zase méně neandrtálské DNA, než by mělo.
Taková situace by přesně odpovídala závěrům vědců: „Nejjednodušší vysvětlení je: Preference při páření,“ dodává Platt.
Ne, chleba díky tomu levnější nebude, jak by se mohli zeptat zlí jazykové. Zjištění je to ale zajímavé: Výzkum jasně ukazuje, že naše dnešní podoba a genetická výbava nereflektuje jen a pouze dávné čistě biologické a evoluční procesy, ale že nás formovaly i pravěké společenské nálady i sociální vlivy.
A roli hrálo i něco tak zdánlivě triviálního, jako jsou postelové preference neandrtálců.
