Aby mohly nosit vysoké podpatky, chodí na kurzy, které ovšem nestojí málo a každá si je dovolit rozhodně nemůže. Proč zrovna Japonky neumějí chodit? A proč tak nutně potřebují podpatky?

To, že někdo nemá na rozhazování, na něm nemusí být na první pohled vidět. Stačí se držet několika zásad v oblékání a na důležitém jednání si nikdo nevšimne, že do elitního klubu vysokých manažerů (zatím) nepatříte.

Zdravotní a sexuální či estetické normy se v zemích na Západě nijak zvlášť neliší. Mužská obřízka je ale výjimkou. Zatímco v Evropě je vnímaná jako náboženský rituál a má ji kvůli tomu jen mizivé procento mužů, neobřezaný Američan je téměř vzácnost. A nemá to nic společného s vírou. 

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila párům z většiny zemí Latinské Ameriky a Karibiku, aby kvůli viru zika raději odložily plánování rodiny. Neřekla na jak dlouho, možná rok dva. Co se stane, když se rozhodnou lidé doporučení vyslyšet?

Můžeme kupovat jen biopotraviny, pěstovat si vlastní zeleninu a pro mléko si chodit přímo k chovateli, přesto bude téměř vše, co jíme, nějakým způsobem geneticky modifikované. Jíme klony, zeleninu zmutovanou i úmyslně ozářenou radiací a vůbec si to neuvědomujeme. S úpravami totiž začali lidé už před 10 tisíci let.

Jak moc luxusní ubytování může člověk mít za 12 700 korun za noc? Třeba v pětihvězdičkovém hotelu v centru Prahy s výhledem. Anebo může za stejné peníze strávit noc na záchytce v Kroměříži. Město na Hané se snaží vysokou cenou bojovat s milionovými ztrátami z provozu své záchytné stanice. Kroměřížská záchytka ale není jediná, kterou souží finanční problémy. Stejná situace panuje i ve všech ostatních zařízeních v republice a zvěstuje blízký konec českého unikátu, který neměl ve světě obdoby.

Česká média nedávno zveřejnila výsledky průzkumu, který tvrdí, že třetina lidí v EU zemře kvůli nedostatečné lékařské péči. V Česku by podle něj nové technologie a lepší znalosti zachránily život čtyřem lidem z deseti. Tolik statistika. Jenže problém není ani tak v českém zdravotnictví, ale v mizerné interpretaci poměrně specifického výzkumu, který přináší víc nejasností než vysvětlení.

Navzdory tomu, že stát loni vložil do českého zdravotnictví kolem 300 miliard korun, některé nemocnice jsou extrémně zadlužené, lékaři si stěžují na nízké platy a pacienti na drahé léky. Ne všichni však považují české zdravotnictví za ztrátový obor. V soukromých rukou se zdraví Čechů mění ve zlato. A není náhoda, že nejvíc se v lukrativním byznysu angažují nejbohatší Češi.