Obřízku ve Spojených státech ročně absolvuje více než polovina narozených chlapců. Nerozhodné rodiče k tomu často motivují lékaři. Není je ale tak těžké přesvědčit, protože mezi Američany je obřezáno více než 80 procent mužů.

Původní důvody už jsou téměř pasé, ostatně evropští lékaři jim nepřikládají takovou důležitost – podle některých studií jsou díky obřízce mužské genitálie čistší, lépe vypadající a společensky přijatelnější. A v evropských zemích má obřízku většinou do pěti procent mužů.

Dlouhá staletí měli obřízku v naprosté většině jen muslimové, dokonce ani mezi Židy není tak častá, jak se může zdát – podle aktuálních statistik ji má jen jedno procento Židů. 

V 19. století se ale odstranění předkožky začalo předepisovat jako lék na různé "nemoci" – hlavně na masturbaci, ale například i na bolest hlavy, tuberkulózu, nespavost či neklid u dětí.

Znak vyšší třídy

Po druhé světové válce byla obřízka spojena s rostoucím kultem osobní čistoty a stala se nepsaným pravidlem pro bohatší i střední třídu. Byla způsobem, jak se muži střední třídy mohli odlišovat od chudších imigrantů, černochů, hispánců i dělnické třídy.

Pomohlo tomu také to, že ji – s argumentem čistoty – po válce doporučovalo stále víc lékařů a v některých zemích Spojených států je dosud hrazena pojišťovnami.

Výsledkem jsou nyní už tři generace mužů, kteří berou obřízku jako samozřejmost a téměř automaticky ji požadují i pro své syny. Obávají se, že jinak se dětem budou jejich spolužáci v šatně smát a chtějí, aby jejich synové "tam dole" vypadali stejně jako oni.

"Mnozí rodiče si myslí, že se předkožka špatně myje. Když ale mohou muži vystudovat astrofyziku nebo být třeba mistry tesaři, jistě se mohou naučit mýt, ne?" říká Georganne Chapinová z organizace Intact America, která bojuje proti obřízce kojenců.

Počet obřezaných chlapců mírně klesá

Odpůrci jako Chapinová vnímají zákrok jako porušení práv dítěte, které se nemůže rozhodnout. Už uspěli v několika amerických státech, kde byl zákrok vyňatý z programu zdravotního pojištění.

To částečně pomohlo, protože se počet obřezaných nemluvňat v posledních deseti letech snížil. Podle studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) podstoupí zákrok ve státech, které ho nekryjí zdravotním pojištěním, zhruba o čtvrtinu méně chlapců.

Současně dospívá a zakládá rodiny mladá generace mužů, kterým nebyla nezbytná nutnost obřízky vtloukána do hlavy. Z průzkumu společnosti YouGov z ledna 2015 vychází, že 63 procent mužů nad 65 let si myslí, že by novorození chlapci měli automaticky podstoupit obřízku, zatímco ve skupině 18 až 29 let si to myslí jen 33 procent dotazovaných.

Výrazné zdravotní přínosy nejsou 

Z téhož průzkumu vzešlo, že svého syna by nechalo obřezat 66 procent lidí a ženy přitom byly v převaze. Čísla ukazují, že většinou se lidé snaží "jít s davem", i když zdravotní výhody pro zákrok nejsou zcela prokázané, byť například obřízka u afrických mužů částečně pomohla snížit výskyt infekce HIV.

V moderní společnosti s běžnými hygienickými standardy ale tento argument pro automatické provádění zákroků neobstojí. Na tom staví i evropská lékařská sdružení, zejména ta skandinávská trvají na tom, že neexistují žádné zdravotní přínosy pro chlapce a jde pouze o "porušení integrity těla", o níž by si měl muž rozhodnout sám v dospělosti. 

Pod tíhou etických otázek se tak někdy argumentuje tím, že u chlapců je tato v zásadě kosmetická operace stejně "potřebná" jako u dívek.

Čtyři miliony dívek ročně

Srovnávání mužské a ženské obřízky ale výrazně pokulhává, protože zatímco u mužů přináší zákrok zdravotní riziko u jednoho či dvou procent dětí, v případě dívek jsou komplikace běžnou součástí.

Během zákroku jsou dívkám symbolicky (například odřením větvičkami bylin), převážně však drasticky opálena či pořezána intimní místa a vyříznuta část klitorisu. Organizace spojených národů odhaduje, že ročně zákrok podstoupí asi čtyři miliony dívek, z toho desetina jeho nejbrutálnější podobu – tedy odstranění všech vnějších částí s následným zašitím pochvy.

Důvody jsou různé, většinou jde o "pojistku", aby dívka vstupovala do manželství jako panna, nicméně například v Súdánu je ženská obřízka spojená s absurdními pověrami, že pokud se dívce neodstraní klitoris, vyroste z něj třetí noha.

Zatímco mužská obřízka, která je legální, se dělá většinou v nemocnicích za přísných hygienických podmínek, ženskou většinou provádějí neškolené porodní asistentky potají, protože je ve většině zemí postavena mimo zákon. I proto neexistují přesné statistiky.

"Obřezávací prázdniny"

Podle dětského fondu UNICEF ale mrzačení ženských orgánů postupně, byť velmi pomalu, ustupuje a dostává spíše symbolickou formu.

Na druhou stranu se problém z afrických či některých asijských zemí přesouvá stále patrněji na Západ. Může za to rostoucí počet imigrantů ze zemí, kde je ženská obřízka běžná. Některé dívky tak rodiče vysílají kvůli zákroku do jejich domoviny, do dalšího školního roku pak už nastupují zmrzačené.