Co nastane, když v zemích s virem zika miliony žen odloží těhotenství?

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila párům z většiny zemí Latinské Ameriky a Karibiku, aby kvůli viru zika raději odložily plánování rodiny. Neřekla na jak dlouho, možná rok dva. Co se stane, když se rozhodnou lidé doporučení vyslyšet?

Světová zdravotnická organizace doporučila ženám v oblastech zasažených virem zika odložit těhotenství. S nemocí souvisí vývojové poškození mozku mikrocefálie

Světová zdravotnická organizace doporučila ženám v oblastech zasažených virem zika odložit těhotenství. S nemocí souvisí vývojové poškození mozku mikrocefálie , zdroj: Profimedia.cz

Ponechme stranou, že v mnoha z téměř padesátky dotčených zemí nemají ženy přístup ke spolehlivé a cenově dostupné antikoncepci, o možnosti potratů ani nemluvě. Pokud však miliony lidí vyslyší výzvu WHO a alespoň se pokusí těhotenství bránit, může to mít v některých zemích i dlouhodobější dopady.

Klíčové bude, jak dlouho budou páry dítě odkládat. Podle současných odhadů odborníků je pravděpodobné, že většina populace si po nakažení virem zika vytvoří protilátky a jeho výskyt se tak rapidně sníží. Je tedy pravděpodobné, že WHO doporučení po roce či dvou zruší.

Do té doby budou navíc už odborníci vědět víc o tom, jaké přesně má virus dopady na organismus a jak dlouho v těle přetrvává. Podle několika studií skutečně napomáhá ke vzniku mikrocefálie, tedy vývojové vady mozku.

Scénářů, jak moc by doba dobrovolného odkládání rodiny mohla ovlivnit demografii, nabízí historie několik.

Přirozený pokles ve 20. století

Po babyboomu mezi lety 1946 až 1964 zažily Spojené státy v následujících deseti letech výrazný pokles porodnosti. Zatímco v roce 1950 dosáhla porodnost s 3,7 dětmi na jednu ženu vrcholu, v roce 1976 to bylo už jen 1,74. Míra porodnosti se koncem 70. let opět trochu zvedla, ale už nikdy se nevrátila na původní hodnotu.

V poválečném Česku (statistiky jsou oddělené) dosáhla porodnost vrcholu v roce 1974, kdy se na jednu ženu připadalo 2,46 dítěte, v roce 2015 to už bylo 1,57 dítěte.

Ve většině vyspělých zemí je vidět podobný trend postupného snižování počtu dětí napříč 20. stoletím, na rozdíl od případného jednorázového poklesu způsobeného reakcí na virus zika.

Rok prokletý pro ženy

Mnohem relevantnější je případ Japonska, kde se v roce 1966 narodilo o čtvrtinu (25,3 procenta) méně dětí. Mohly za to pověry, protože na tento rok byl známý jako rok "ohnivého koně" a dívky v něm narozené mají údajně špatné vyhlídky na manželství.

Nejenže se během těchto dvanácti měsíců snížil počet narozených dětí, ale zároveň se zvýšil počet potratů. Pokles ale ve skutečnosti nemusel být tak vysoký, protože některé matky tehdy úmyslně měnily datum narození svých dcer na rok 1965 či 1967, které byly pro dívky příznivější.

Hladomor snížil porodnost jen na pár let

K dalšímu významnému poklesu porodnosti – tedy kromě válek – došlo v letech 1958 až 1961 v Číně. Během těchto let v zemi propukl hladomor, který byl důsledkem státní politiky nazvané Velký skok vpřed, jež měla za úkol zvýšit čínskou produkci a proměnit zemi v ekonomickou velmoc.

Nejenže se tak nestalo, ale v zemi kvůli zemědělským změnám vypukl obrovský hladomor, během něhož zemřelo zhruba 30 milionů lidí. Změna státní politiky se podepsala i na výrazném poklesu porodnosti – zatímco v období před hladomorem se pohybovala nad šest narozených dětí na jednu ženu, během hladomoru toto číslo kleslo na 3,4 až 4,7 dítěte.

Hned, jak se situace vylepšila, se porodnost ale v komunistické zemi vrátila na původní úroveň a snížilo ji až omezení počtu dětí na jedno.

U malé porodnosti nebude pokles tolik znát

Příklady ukazují, že výraznější pokles porodnosti se projevuje v každém státě jinak. Například v Brazílii, kde je porodnost už tak nízká (1,8 dítěte na ženu), bude mít doporučení jen krátkodobý efekt, který se v zemi nijak výrazně neprojeví.

Jiná situace ale může nastat v několika málo zemích jižní Ameriky a Karibské oblasti, kde se porodnost stále drží poměrně vysoko – například Guatemala ji má 3,1 a Haiti 3,2 narozených dětí na ženu.

V těchto případech může podle demografů doporučení WHO nastartovat dlouhodobý proces snižování porodnosti. Na země by to mělo příznivé socio-ekonomická dopady, například zlepšení vzdělávání dívek nebo zavedení efektivnějších programů plánovaného rodičovství.

Na druhou stranu se ale nesmí zapomínat na to, že jde jen o doporučení, navíc na krátké časové období. Vše je na dobrovolné bázi a většina žen, které těhotenství odloží, zůstane normálně plodná a fyzicky schopná otěhotnět.

Stejně jako v období hladomoru v Číně nebo roku 1966 v Japonsku bude mít doporučení vliv pravděpodobně jen na zdraví, případně život jednotlivých lidí – matky, dítěte či nenarozeného plodu. Dlouhodobé dopady na populaci budou ale podle odborníků téměř nepostřehnutelné. 

Tagy: zahraničí Brazílie Jižní Amerika Karibik nemoci a nákazy zdraví a životní styl děti a rodina virus zika

Zdroje: Vlastní,QUARTZ