Svojanov na českomoravském pomezí, v jehož architektuře se poněkud nezvykle snoubí gotika s empírem, patří k  nejstarším kamenným hradům u nás. Strážní pevnost nad zemskou obchodní stezkou i svědek slavného milostného příběhu českého středověku. Inspirace básníka Jaroslava Vrchlického, jehož dílo se stalo předlohou vítězného snímku letošního filmového festivalu v Karlových Varech.

Pověst o statečných bojovnících, spících v hoře Blaník, zná asi každý. Že jste netušili nic o skutečné blanické jeskyni, a navíc s rytíři? Není divu, na slavné hoře totiž žádná není. Zato ji najdete v moravské Rudce u Kunštátu spolu se Zahradou smyslů, rozhlednou a zbytkem Masarykova pomníku, kdysi největšího ve střední Evropě. Vytvořil jej Stanislav Rolínek, neznámý sochař-samouk.

Selfíčko před branou s nápisem Arbeit macht frei v Dachau, fotka s prázdnými plechovkami od cyklonu B v Osvětimi nebo nevhodné pózování u památníku holocaustu v Berlíně. To všechno jsou obrázky, které stále častěji ukazují turisté z návštěvy míst, která připomínají oběti nacistických zvěrstev. Ta se v poslední době stávají předmětem masové turistiky. Jde o balancování na tenké hranici mezi turistickým využitím, pietou, senzací, fotkami rozjásaných návštěvníků na sociálních sítích a zneuctěním památky obětí. Kdy vlastně začínají být podobné návštěvy morálně problematické?

Náročný turista obvykle nehledá lákavé destinace u kdysi nechvalně proslulých Neratovic. Ovšem divil by se. Poblíž tohoto středočeského města by nalezl hned dvě zajímavá místa, Libiš a Obříství. V prvním z nich se v dávných dobách mohl potkat se samotnou kněžnou Libuší, v Obříství zase se slavným dánským pohádkářem Hansem Christianem Andersenem. A co že dělal právě zde? Inu, projel se parníkem.

Blíží se léto a při cestách do ciziny můžeme leckdy narazit na dopravní značky, které jsou... přinejmenším nezvyklé. U některých si lze snadno domyslet, co by mohly znamenat, u jiných to je trochu složitější, někdy i nemožné. A u dalších zase snad raději nevědět, před čím nás vlastně varují.

Evropa chce utěsnit díry ve vnější hranici schengenského prostoru. Brzy to mohou zle pocítit také Češi cestující na dovolenou do Chorvatska.

Přeloučský rodák Alois Topič se v životě živil různě. Zahradničením, farmařením i obchodem, především ale lovem. Ne však ledajakých zvířat, jeho specializací byli australští vačnatci, především pak ptakopysk. 

Ubytování u soukromých osob dává milionům lidí šanci, jak výrazně ušetřit za dovolenou. To ale může brzy skončit. Obyvatelé nejnavštěvovanějších měst začínají být na turisty alergičtí, protože kvůli nim musí platit stále vyšší nájmy. A radnice nucené vyslyšet přání lidu, musí jednat. Omezují výstavbu hotelů i soukromé ubytování, a ceny za přenocování v turisticky oblíbených městech tak půjdou pěkně nahoru.